Já myslela, že sem Makak psala právě proto, aby jí někdo třeba poradil, ať už utvrdil nebo vyvrátil její názor, případně napsal své zkušenosti... A ano, souhlasím v jednom bodě s tebou, že to, jestli někdo vychoval jedno, dvě nebo víc dětí, nedělá z nikoho lepšího člověka... ale na druhou stranu to dává člověku spoustu prožitých situací a zkušeností, ke kterým se předtím nikdy nedostal a nezažil si je a v péči o dítě je každá zkušenost navíc velkým plusem... jednak to člověka vyvede z nesmyslných představ a očekávání, jednak pomůže v tom, že ani matka nebude od dítěte čekat nemožné a pak se tvářit zklamaně nebo naštvaně, a taky jen třeba to, že když se dostane příště do podobné situace, bude už ji znát a bude schopna lépe zareagovat a vyřešit ji... což se týká i toho příkladu s neteří... je zatracený rozdíl, když máš první dítě a doslova tápáš ve tmě, i když máš nastudováno deset knih o výchově a péči, a nebo když si to už jednou odžiješ a znáš to... ale to opravdu můžeš srovnat a nejlépe pochopit, až když to druhé dítě máš sama... nebo třetí, čtvrté... A dál bych také jen dodala, že všichni sem napsali taky jen svůj názor... No a když se dívám na ten tvůj závěr s tím "nezklamáním", tak se mi hlavou honí i myšlenka, žes to snad napsala schválně, právě proto, žes tyhle reakce čekala...
In reply to :-/ by klikaz
Já myslela, že sem Makak psala právě proto, aby jí někdo třeba poradil, ať už utvrdil nebo vyvrátil její názor, případně napsal své zkušenosti...
A ano, souhlasím v jednom bodě s tebou, že to, jestli někdo vychoval jedno, dvě nebo víc dětí, nedělá z nikoho lepšího člověka... ale na druhou stranu to dává člověku spoustu prožitých situací a zkušeností, ke kterým se předtím nikdy nedostal a nezažil si je a v péči o dítě je každá zkušenost navíc velkým plusem... jednak to člověka vyvede z nesmyslných představ a očekávání, jednak pomůže v tom, že ani matka nebude od dítěte čekat nemožné a pak se tvářit zklamaně nebo naštvaně, a taky jen třeba to, že když se dostane příště do podobné situace, bude už ji znát a bude schopna lépe zareagovat a vyřešit ji... což se týká i toho příkladu s neteří... je zatracený rozdíl, když máš první dítě a doslova tápáš ve tmě, i když máš nastudováno deset knih o výchově a péči, a nebo když si to už jednou odžiješ a znáš to... ale to opravdu můžeš srovnat a nejlépe pochopit, až když to druhé dítě máš sama... nebo třetí, čtvrté...
A dál bych také jen dodala, že všichni sem napsali taky jen svůj názor... No a když se dívám na ten tvůj závěr s tím "nezklamáním", tak se mi hlavou honí i myšlenka, žes to snad napsala schválně, právě proto, žes tyhle reakce čekala...