Já jsem se po fyzické stránce cítila skvěle až do asi půlky 6. měsíce, pak se začaly ozývat, žebra a kyčle a ted to dýchání a spaní. Ale co se týče psychické stránky, tak vlastně celo těhotenství žiji v takovém "mateřském strachu", nejdřív, abych nepotratila, pak abych ho donosila, do toho všechny ty testy a teď se k tomu začínají přidávat obavy z porodu (ty si myslím zvládnu až budu mít více informací), a pak z péče o miminko, s tím nemám zkušenosti. Ale jak mám doma čím dál víc věcí, hrabu se v těch oblečkách, orientuju se čím dál víc ve výbavičce a potřebách pro miminko, tak jsem trochu klidnější .... nemůžu se dočkat, abych ho už měla u sebe a všechno ze mě spadlo...
In reply to by anonymous_stub (neověřeno)
Já jsem se po fyzické stránce cítila skvěle až do asi půlky 6. měsíce, pak se začaly ozývat, žebra a kyčle a ted to dýchání a spaní. Ale co se týče psychické stránky, tak vlastně celo těhotenství žiji v takovém "mateřském strachu", nejdřív, abych nepotratila, pak abych ho donosila, do toho všechny ty testy a teď se k tomu začínají přidávat obavy z porodu (ty si myslím zvládnu až budu mít více informací), a pak z péče o miminko, s tím nemám zkušenosti. Ale jak mám doma čím dál víc věcí, hrabu se v těch oblečkách, orientuju se čím dál víc ve výbavičce a potřebách pro miminko, tak jsem trochu klidnější .... nemůžu se dočkat, abych ho už měla u sebe a všechno ze mě spadlo...