ale stýská se mi vždycky. Daneček jel poprvé s tátou beze mně když mu byl rok a půl. Měla jsem nemocnou maminku a musela jsem se o ní starat a pak za ní denně chodit do nemocnice, takže Daneček jel k babičce. Báli jsme se že bude plakat a že ho hned druhý den taťka přiveze zpátky. Ale zvládnul to skvěle a na maminku si ani nevzpoměl. Aspoň vím že je mu u babičky dobře. Ale řekla bych že teď se mu stýská víc než když byl malej ale jezdí pořád rád.
In reply to Danuš, já si pořád by salominka
ale stýská se mi vždycky. Daneček jel poprvé s tátou beze mně když mu byl rok a půl. Měla jsem nemocnou maminku a musela jsem se o ní starat a pak za ní denně chodit do nemocnice, takže Daneček jel k babičce. Báli jsme se že bude plakat a že ho hned druhý den taťka přiveze zpátky. Ale zvládnul to skvěle a na maminku si ani nevzpoměl. Aspoň vím že je mu u babičky dobře. Ale řekla bych že teď se mu stýská víc než když byl malej ale jezdí pořád rád.