Přidat komentář

Ahojky Maud, taky jsem o tom tak ve dvaceti uvažovala, co vlastně dělat. perspektivní vztah (aspoň v té době), chodila jsem na VOŠ, pak jsem se dostala na VŠ. Jenže ve druháku na VŠ mě potkala LÁSKA (můj nynější manžel), v mém rodném městě, Praha a škola 100 km daleko, "zahodila" jsem předchozího přítele (stejně to byl vůl), druhák jsem doklepala bydlením v Praze a pak jsem tam dojížděla (upozorňuji denní studium) a doma dělala brigádu. V polovině třeťáku se mi naskytla příležitost na práci v oboru, chňapla jsem jí a dodělala školu při zaměstnání (Bc.). Po dvou letech vztahu a mé rok trvající práci jsme se rozhodli, že začneme zkoušet mimi (mysleli jsme, že to tak lehce nepůjde, kolem nás hrozně moc párů, co to zkoušejí rok a déle, ale povedlo se hned první měsíc), v létě jsme se vzali. Mgr. si chci dodělat na Liberecké TU, ptže je to blíž, než na UK do Prahy, kde jsem dělala Bc. Spousta spolužaček dodělávala Bc. s bříškem nebo už přišli rovnou s miminkem. Obdivuju je, já bych to asi nedokázala (s tím bříškem možná, ale s mimi ne). Ale jde to. Teď jde o to, co chceš ty. Já si myslím, že to je o volbě každého z nás, kdo chce dělat kariéru, tak jí může dělat i po mateřské, ono většinou i s dítětem zjistíš, že ta kariéra není všechno a jsou i jiné životní hodnoty, než práce, užívání si atd.

Kliknutím vložíte smajlíky:

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky