Hele,já mám pocit,že někteří chlapi nedospějí nikdy,ten můj je toho živým důkazem,je mu 34 a nepřála bych ti ho vidět,když ho popadnou jeho dětinské nálady.Ale taky je super táta a já ho za to strašně miluju.Já viděla brečet manžela jednou v životě-když se nám zkomplikoval porod Adámka a on nevěděl co se děje.A taky jsem v tu chvíli byla z toho mimo,co mu říct,navíc,když máš co dělat sama se sebou.Vím,že tenkrát z toho byl strašně špatnej,najednou chaos,volat ARO,mě převáželi na jinej sál a jeho vyšoupli na chodbu a 10 minut netušil,co se děje,prý se tenkrát strašně bál,že mu umřeme.K druhému porodu jít nechtěl a já ho ani nenutila,i když pak řekl,že teda půjde,ale byla to taková rychlovka,že jsem mu volala 2 minuty po tom,co se Tomík vyklubal a z hlasu jsem slyšela tu úlevu,že je to za námi.O to víc mě teď potěšil,když mi řekl sám od sebe,že tentokrát půjde.A já ho potěšila taky a řekla jsem,že o to nestojím.Vím,že mu to nedělá dobře a po pravdě,mně tam u toho prvního i vadil-když to pak začalo nabírat na obrátkách,chtěla jsem být sama se sebou a on mi tam tak nějak překážel,jestli rozumíš,jak to myslím.A tak jsme dospěli ke kompromisu,dáme mu vědět,až to půjde do finále a on přijede aby teda byl u toho samotného porodu,to budu ráda,aby Matýska hned viděl a nafotil a byli jsme tam spolu na to poplakání.Tak jsme oba spokojení
In reply to Teeda tak to maji fakt by Lucik P.
Hele,já mám pocit,že někteří chlapi nedospějí nikdy,ten můj je toho živým důkazem,je mu 34 a nepřála bych ti ho vidět,když ho popadnou jeho dětinské nálady.Ale taky je super táta a já ho za to strašně miluju.Já viděla brečet manžela jednou v životě-když se nám zkomplikoval porod Adámka a on nevěděl co se děje.A taky jsem v tu chvíli byla z toho mimo,co mu říct,navíc,když máš co dělat sama se sebou.Vím,že tenkrát z toho byl strašně špatnej,najednou chaos,volat ARO,mě převáželi na jinej sál a jeho vyšoupli na chodbu a 10 minut netušil,co se děje,prý se tenkrát strašně bál,že mu umřeme.K druhému porodu jít nechtěl a já ho ani nenutila,i když pak řekl,že teda půjde,ale byla to taková rychlovka,že jsem mu volala 2 minuty po tom,co se Tomík vyklubal a z hlasu jsem slyšela tu úlevu,že je to za námi.O to víc mě teď potěšil,když mi řekl sám od sebe,že tentokrát půjde.A já ho potěšila taky a řekla jsem,že o to nestojím.Vím,že mu to nedělá dobře a po pravdě,mně tam u toho prvního i vadil-když to pak začalo nabírat na obrátkách,chtěla jsem být sama se sebou a on mi tam tak nějak překážel,jestli rozumíš,jak to myslím.A tak jsme dospěli ke kompromisu,dáme mu vědět,až to půjde do finále a on přijede aby teda byl u toho samotného porodu,to budu ráda,aby Matýska hned viděl a nafotil a byli jsme tam spolu na to poplakání.Tak jsme oba spokojení