Ahojky,vítej mezi náma :a: a samozřejmě moc gratuluju :one: Já když jsem před rokem zjistila že jsem těhotná,tak jsem byla hlavně překvapená :00: Sice jsme to s manžou chtěli,ale nevěřila jsem tomu,že se nám to povedlo snad napoprvé :s: Musela jsem jít hned k :*8*: pro neschopenku,protože jsem dělala práci kde bych těhotná nemohla být.Nejvíc jsem se bála toho že se za těch 40 týdnů unudím,ale všechno bylo jinak :\/: V 7tt jsem začala pořád zvracet,že jsem musela být i v nemocnici :r: Pak jsem přišla na to že mi asi nedělá dobře prostředí,tak jsem začala jezdit k našim a tam to bylo ok.Takhle jsem to měla asi do 5 měsíce.Celou tu dobu jsem si ani nepřipdala jako těhotnáa říkal jsem si že budu hrozná máma :r: Ale jak už mi pak bylo líp,začala jsem cítit pohyby a pomalu začala nakupovat,tak se trošku změnilo.Trošku jsem byla zklamaná,když mi :*8*: řekl že to bude kluk,protože jsem si přála holčičku.Pak jsem si řekla že je to jedno hlavně aby bylo mimi zdravé :h: Ale stejně skoro celý těhu jsem si myslela jak to nezvládnu,že na to nemám,ale musím říct že se to změnilo až porodem.Od první chvíle co jsem Ondráška viděla tak ho miluju celým svým srdcem :h: Nemusíš se bát určitě budeš dobrá mamča i když si to teď třeba nemyslíš a bojíš se toho.Doufám že jsem ti trošku pomohla a promiň za dlouhej článek :a:
Ahojky,vítej mezi náma :a: a samozřejmě moc gratuluju :one: Já když jsem před rokem zjistila že jsem těhotná,tak jsem byla hlavně překvapená :00: Sice jsme to s manžou chtěli,ale nevěřila jsem tomu,že se nám to povedlo snad napoprvé :s: Musela jsem jít hned k :*8*: pro neschopenku,protože jsem dělala práci kde bych těhotná nemohla být.Nejvíc jsem se bála toho že se za těch 40 týdnů unudím,ale všechno bylo jinak :\/: V 7tt jsem začala pořád zvracet,že jsem musela být i v nemocnici :r: Pak jsem přišla na to že mi asi nedělá dobře prostředí,tak jsem začala jezdit k našim a tam to bylo ok.Takhle jsem to měla asi do 5 měsíce.Celou tu dobu jsem si ani nepřipdala jako těhotnáa říkal jsem si že budu hrozná máma :r: Ale jak už mi pak bylo líp,začala jsem cítit pohyby a pomalu začala nakupovat,tak se trošku změnilo.Trošku jsem byla zklamaná,když mi :*8*: řekl že to bude kluk,protože jsem si přála holčičku.Pak jsem si řekla že je to jedno hlavně aby bylo mimi zdravé :h: Ale stejně skoro celý těhu jsem si myslela jak to nezvládnu,že na to nemám,ale musím říct že se to změnilo až porodem.Od první chvíle co jsem Ondráška viděla tak ho miluju celým svým srdcem :h: Nemusíš se bát určitě budeš dobrá mamča i když si to teď třeba nemyslíš a bojíš se toho.Doufám že jsem ti trošku pomohla a promiň za dlouhej článek :a: