Ahoj, tak věřím, že je to na palici, ale nebydlíš s ní. Jezdí k tobě jen na návštěvu, tak to vydrž. Věř mi, já totiž bydlím s manželovou babičkou a to je teprve katastrofa. Řeknu jednu příhodu. Pro začátek, mám dvě děti. Starší je mu 3,5 roků a Emička má 8 měsíců. Staršího jsem dala do školky a poprvé na celý den a s Emičkou jsem jela k dr. Když jsem přijela, tak ještě jsem nevylezla z auta a vyjela na mě, že dědovi (jejímu manželovi) nedali Tomáška ve školce :jawdrop: To jsem se už fakt naštvala. Co má co ona posílat dědu do školky pro mého syna? Řekla jsem jí, že tam neměli co chodit, že se má starat o sebe a né mou rodinu a že už toho mám dost. Abys pochopila, tak má reakce byla taková, protože ona už od narození Emičky mě psychicky deptá. Má 75 let, má za sebou několik mrtviček a vyčítá mí, že jí nechci dat na hlídání své děti. Nikdy bych jí je nesvěřila, je to nemocný člověk. Řekla mi, že když někam půjdu, tak jí to musím nahlási kam jsu a kdy se vrátím aby si ona mohla zařídit vyzvednutí mého syna ze školky a já jí řekla, že jí nic takového říkat nehodlám, že jsem dost stará abych se o to postarala sama a že není moje matka abych sejí svěřovala. No a tím to začalo, vyhodila mě z mého domu, řekla jsem jí že mě nemá co vyhazovat, že já tu jsem doma. Řekla mi že jsem k ní hnusná a neslušná, že ju ani nezdravím. Podotýkám, že je nedoslýchavá a k tomu všemu skoro slepá. Takže když zdravím tak neslyší a ani nevidí. Prochází mi v mé nepřítomnosti domem, zapomněla jsem zamknout a ona mi řekla, že ona to může, protože je to nadosmrti všechno její :jawdrop: V mém domě nemá co dělat a basta, všichni to chápou jen ona ne. Za tohle, že jsem ju obvinila, tak si to do druhého dne rozmyslela a řekla, že né já ju, ale ona mě nachytala, jak se nestarám o svou tehdy 6 měsíční Emičku, že mě nachytala jak spím a malá mi v obyváku řve a že je to na udání na sociálku. Mému synovi řekla, že když bude lhat, tak se dostane do pekla a že si pro něho nepříjdeme do školky a necháme ho tam. Neustále je vystrašený, stačí že jsem v jiné místnosti a on řve strachy. A takto bych mohla vykládat ještě dlouho. Před ostatníma vše popře, ale jednou se podřekla a ve zlosti to před svou dcerou, mou tchýní všechno přiznala. Takže má rada, nebydlíš s ní, tak se nad to povznez a řekni si ona zase odjede a bude klid. Já už jsem kolikrát na pokraji svých sil.
Ahoj, tak věřím, že je to na palici, ale nebydlíš s ní. Jezdí k tobě jen na návštěvu, tak to vydrž. Věř mi, já totiž bydlím s manželovou babičkou a to je teprve katastrofa. Řeknu jednu příhodu. Pro začátek, mám dvě děti. Starší je mu 3,5 roků a Emička má 8 měsíců. Staršího jsem dala do školky a poprvé na celý den a s Emičkou jsem jela k dr. Když jsem přijela, tak ještě jsem nevylezla z auta a vyjela na mě, že dědovi (jejímu manželovi) nedali Tomáška ve školce :jawdrop: To jsem se už fakt naštvala. Co má co ona posílat dědu do školky pro mého syna? Řekla jsem jí, že tam neměli co chodit, že se má starat o sebe a né mou rodinu a že už toho mám dost. Abys pochopila, tak má reakce byla taková, protože ona už od narození Emičky mě psychicky deptá. Má 75 let, má za sebou několik mrtviček a vyčítá mí, že jí nechci dat na hlídání své děti. Nikdy bych jí je nesvěřila, je to nemocný člověk. Řekla mi, že když někam půjdu, tak jí to musím nahlási kam jsu a kdy se vrátím aby si ona mohla zařídit vyzvednutí mého syna ze školky a já jí řekla, že jí nic takového říkat nehodlám, že jsem dost stará abych se o to postarala sama a že není moje matka abych sejí svěřovala. No a tím to začalo, vyhodila mě z mého domu, řekla jsem jí že mě nemá co vyhazovat, že já tu jsem doma. Řekla mi že jsem k ní hnusná a neslušná, že ju ani nezdravím. Podotýkám, že je nedoslýchavá a k tomu všemu skoro slepá. Takže když zdravím tak neslyší a ani nevidí. Prochází mi v mé nepřítomnosti domem, zapomněla jsem zamknout a ona mi řekla, že ona to může, protože je to nadosmrti všechno její :jawdrop: V mém domě nemá co dělat a basta, všichni to chápou jen ona ne. Za tohle, že jsem ju obvinila, tak si to do druhého dne rozmyslela a řekla, že né já ju, ale ona mě nachytala, jak se nestarám o svou tehdy 6 měsíční Emičku, že mě nachytala jak spím a malá mi v obyváku řve a že je to na udání na sociálku. Mému synovi řekla, že když bude lhat, tak se dostane do pekla a že si pro něho nepříjdeme do školky a necháme ho tam. Neustále je vystrašený, stačí že jsem v jiné místnosti a on řve strachy. A takto bych mohla vykládat ještě dlouho. Před ostatníma vše popře, ale jednou se podřekla a ve zlosti to před svou dcerou, mou tchýní všechno přiznala. Takže má rada, nebydlíš s ní, tak se nad to povznez a řekni si ona zase odjede a bude klid. Já už jsem kolikrát na pokraji svých sil.