napoprvý jsme "naštěstí" skončili hodně na začátku, celej první trimestr mám za sebou "teprve" podruhý. Když o tom tak přemýšlím, dneska je to rok, co jsem "rodila" :r: z nemocnice jsem odcházela s přesvědčením že žádný dítě nechci, ale za půl roku mě ten pocit přešel. Tolik doktorů mě vidělo a všichni tvrdili, že není žádný důvod, proč by se dotřetice nemělo podařit, tak doufám, že tentokrát už se nepletou. Ale stejně nevěřím, že si tohle těhotenství budu užívat, protože od loňska jsem díky těmto stránkám zjistila, kolik jiných věcí se může v těhotenství potento... takže mě strach nepřejde, dokud svý dítě neuslyším po porodu křičet ;)
In reply to tak to máš super, že by sonmez
napoprvý jsme "naštěstí" skončili hodně na začátku, celej první trimestr mám za sebou "teprve" podruhý. Když o tom tak přemýšlím, dneska je to rok, co jsem "rodila" :r: z nemocnice jsem odcházela s přesvědčením že žádný dítě nechci, ale za půl roku mě ten pocit přešel. Tolik doktorů mě vidělo a všichni tvrdili, že není žádný důvod, proč by se dotřetice nemělo podařit, tak doufám, že tentokrát už se nepletou. Ale stejně nevěřím, že si tohle těhotenství budu užívat, protože od loňska jsem díky těmto stránkám zjistila, kolik jiných věcí se může v těhotenství potento... takže mě strach nepřejde, dokud svý dítě neuslyším po porodu křičet ;)