Ahoj tak já ti napíšu můj zážitek.....i když nerada ale opravdu nerada na to vzpomínám. v 15 letech jsem začala chodit s klukem o 5 let starším, po roce jsme se rozešly měly jsme každej jiný zájmy a prostě pořád samá hádka atak......nerozuměly jsme si.Po roce jsme se rozešly a já se po 3 měsících vrhla do dalšího vztahu bylo akorát 16 potkala jsem ex přítele kterej byl prostě pro mě :h: měl všechno co jsem chtěla....zanedlouho jsem otěhotněla samozřejmě nechtěně a narodila se nám dcera Nikolka.Byl skvělej v noci vstával , byl u porodu chodil s malou ven, jen jeho mám byla hrozná pořád nám do něčeho kecala......bydlely jsme nejdřív u moji matky ale ta byla alkoholička a nedalo se to sní vydržet tak jsme šly bydlet k jeho rodičům, a všechno bylo fajn když byly Nikolce 3 roky moc jsem chtěla 2 mimi a povedlo se hned jak jsem řekla, narodila se nám holčička Lucinka byla jsem mladá maminka každej měl na mě řeči že je my 19 a mám druhé miminko, tatka opět vzorný otec, po pár měsících jsme se odstěhovaly konečně do našeho postavenýho baráčku bylo nám tam dobře tak měsíc a začalo to.Manžel deně v hospodě já mu byla dobrá jen do postele, nechtěl my dávat peníze že výplata je jeho že on chodí do práce malou třeba neviděl 14 dní - ano ve svém baráku ale byla malinká a tak spinkala v ložnici a tam on nechodil, přijel z práce najedl se vyspal a šel do hospody...a tak to bylo 2 roky, byla jsem neštastná protože jsem ho přesto všechno měla ráda a jednou když přišel z hospody tak jsem taky brečela a měla slabou chvilku a tak jsem sním šla do postele a po měsící se dozvěděla že jsem těhotná byla to rána ve 23 letech budu mít třetí dítě, pořád jsem brečela protože jsem nevěděla jak mu to říct no ale řekla jsem a jeho reakce bud půjdeš na potrat nebo vypadni zbal se s dětma a odstěhuj se já neštastná oběhávala azyláky protože jsem se styděla někomu to říct......nakonec jsem skončila v nemocnici na udržení těhotenství protože jsem hodně krvácela, v nemocnici jsem pořád brečela protože jsem nechtěla o miminko přijít a můj ex debilní přítel za mnou přišel jednou se podívat a přinesl my do dneska to vidim jak to tam položil přinesl my peníze na potrat položil je tam na stolek a odešel poslal sms jdi na potrat a budem spolu, já byla hotová.Na potrat jsem samozřejmě nešla!!!Když my pustily z nemocnice tak jsem šla bydlet k matce ale tam to bylo peklo pořád jsem poslouchala že jsem na ten potrat měla jít atak....a tak jsem šla bydlet ke kamaráce která měla veliký barák a scháněla jsem si mezi tím vlastní bydlení, pořád jsem si říkala jak zůstanu sama a hledala jsem a to bylo asi špatně......našla jsem si přítele po 3 měsících se vzaly ten my obral o všechno a zmizel okradl mě maminy přítele moje přátele ......několikrát když přišel z hospody tak my zmlátil no bylo to hrozný......nakonec jsem zůstala zase sama a řekla si že už nikdy nikoho nechci, byla jsem sama s holkama a bylo my dobře jednou jsem byla s holkama venku a jel okolo můj bývalý šly jsme na kafe a pokecat a vlastně můj první přítel s kterým jsem chodila když my bylo 15 a víc už to nebudu rozepisovat a schrnu to - vzaly jsme se máme 10 měsíčního chlapečka a JSEM NESKUTEČNĚ ŠTASTNÁ!!!!!!!!!!!!!!!!NEDÁ SE TO ANI POPSAT SLOVY!!!!!MŮJ MANŽEL JE TO TEN NEJLEPŠÍ ČLOVĚK KTERÉHO JSEM VŽIVOTĚ POTKALA!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!A KDYBYCH NEBYLA V 15 TAK HLOUPOUČKÁ TAK JSEM SI ANI NEMUSELA PROJÍT TÍMHLE VŠÍM ALE TO JE VŠECHNO KDYBY. Tod vše to je můj příběch ... A proto ti chci říct nehledej nechvátej přijde to samo.........
Ahoj tak já ti napíšu můj zážitek.....i když nerada ale opravdu nerada na to vzpomínám.
v 15 letech jsem začala chodit s klukem o 5 let starším, po roce jsme se rozešly měly jsme každej jiný zájmy a prostě pořád samá hádka atak......nerozuměly jsme si.Po roce jsme se rozešly a já se po 3 měsících vrhla do dalšího vztahu bylo akorát 16 potkala jsem ex přítele kterej byl prostě pro mě :h: měl všechno co jsem chtěla....zanedlouho jsem otěhotněla samozřejmě nechtěně a narodila se nám dcera Nikolka.Byl skvělej v noci vstával , byl u porodu chodil s malou ven, jen jeho mám byla hrozná pořád nám do něčeho kecala......bydlely jsme nejdřív u moji matky ale ta byla alkoholička a nedalo se to sní vydržet tak jsme šly bydlet k jeho rodičům, a všechno bylo fajn když byly Nikolce 3 roky moc jsem chtěla 2 mimi a povedlo se hned jak jsem řekla, narodila se nám holčička Lucinka byla jsem mladá maminka každej měl na mě řeči že je my 19 a mám druhé miminko, tatka opět vzorný otec, po pár měsících jsme se odstěhovaly konečně do našeho postavenýho baráčku bylo nám tam dobře tak měsíc a začalo to.Manžel deně v hospodě já mu byla dobrá jen do postele, nechtěl my dávat peníze že výplata je jeho že on chodí do práce malou třeba neviděl 14 dní - ano ve svém baráku ale byla malinká a tak spinkala v ložnici a tam on nechodil, přijel z práce najedl se vyspal a šel do hospody...a tak to bylo 2 roky, byla jsem neštastná protože jsem ho přesto všechno měla ráda a jednou když přišel z hospody tak jsem taky brečela a měla slabou chvilku a tak jsem sním šla do postele a po měsící se dozvěděla že jsem těhotná byla to rána ve 23 letech budu mít třetí dítě, pořád jsem brečela protože jsem nevěděla jak mu to říct no ale řekla jsem a jeho reakce bud půjdeš na potrat nebo vypadni zbal se s dětma a odstěhuj se já neštastná oběhávala azyláky protože jsem se styděla někomu to říct......nakonec jsem skončila v nemocnici na udržení těhotenství protože jsem hodně krvácela, v nemocnici jsem pořád brečela protože jsem nechtěla o miminko přijít a můj ex debilní přítel za mnou přišel jednou se podívat a přinesl my do dneska to vidim jak to tam položil přinesl my peníze na potrat položil je tam na stolek a odešel poslal sms jdi na potrat a budem spolu, já byla hotová.Na potrat jsem samozřejmě nešla!!!Když my pustily z nemocnice tak jsem šla bydlet k matce ale tam to bylo peklo pořád jsem poslouchala že jsem na ten potrat měla jít atak....a tak jsem šla bydlet ke kamaráce která měla veliký barák a scháněla jsem si mezi tím vlastní bydlení, pořád jsem si říkala jak zůstanu sama a hledala jsem a to bylo asi špatně......našla jsem si přítele po 3 měsících se vzaly ten my obral o všechno a zmizel okradl mě maminy přítele moje přátele ......několikrát když přišel z hospody tak my zmlátil no bylo to hrozný......nakonec jsem zůstala zase sama a řekla si že už nikdy nikoho nechci, byla jsem sama s holkama a bylo my dobře jednou jsem byla s holkama venku a jel okolo můj bývalý šly jsme na kafe a pokecat a vlastně můj první přítel s kterým jsem chodila když my bylo 15 a víc už to nebudu rozepisovat a schrnu to - vzaly jsme se máme 10 měsíčního chlapečka a JSEM NESKUTEČNĚ ŠTASTNÁ!!!!!!!!!!!!!!!!NEDÁ SE TO ANI POPSAT SLOVY!!!!!MŮJ MANŽEL JE TO TEN NEJLEPŠÍ ČLOVĚK KTERÉHO JSEM VŽIVOTĚ POTKALA!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!A KDYBYCH NEBYLA V 15 TAK HLOUPOUČKÁ TAK JSEM SI ANI NEMUSELA PROJÍT TÍMHLE VŠÍM ALE TO JE VŠECHNO KDYBY.
Tod vše to je můj příběch ...
A proto ti chci říct nehledej nechvátej přijde to samo.........