Přidat komentář

četla jsem tvůj příběh a držím palečky ať vše zvládneš.. my naštestí spolu nežijeme.. ten byt je můj a on se odstěhoval k roičům, ale i tak je to hruza.. někdy je to OK a jindy je mi smutno. a on je vysmátej.. má po starostech.. maminka kolem něj skáče a bratr/dvojče/ ho podporuje... teď malou neuvidí asi tři týdny a je mu to jedno..asi to takhle chtěl..prostě to musíme zvládnout sami..jsem ráda že ho nemusím vidět.. ta jeho spokojenost mě ubíjí. naštětí na něm nejsem závislá finančně.. ale pojízdně, auto nemám a řídit neumím i když mám řidičák. holt to budu muet změnit.. z´ítra jdu do poradny.. jo jo .. takovu budoucnost jsem měla vymalovanou.. jenže jemu je asi malá nebo spíš ty starosti na obtíž. tak se drž a kdyžtak napiš když se budš chtít vypsat pa