já bych Maty nejraději kojila do roka a potom odstavit a jíst už vše :D...nechci přikrmovat, mám z toho hrůzu už teĎ, je na to pomyslím :(. Kojení miluju, baví mě a je pro mě strašně důležitý, ale na druhou stranu strašně závislácký a jak píšeš, chci ji mít taky pro sebe a to je špatný...jsem na ni strašně závislá. Denně by mi ji mohl někdo povozit, babička, tchýně, mamča, tatík, manža...ale já nechci, radši řeknu ne a jdu sama a stojí mi práce doma...ale mně se stýská už po hodině :)...A zítra jdu na celej den do práce, hlídá Vládik a já už teď mám trauma, že bez ní zemřu :D a on se mi směje, že jsme závislačky na sobě...Víš, já mám špatnou zkušenost s tímhle. Mám tohle od mala na mojí mamce, měla jsem s tím hodně velký problémy, až psychicky, prostě to nebylo jen výchovou, ale povahou trošku a mamkou, bylo to hodně zlý...ještě v 16 jsem trpěla, bejt třeba jen dva dny bez mamky bylo šílený a natož 5, když jsem bydlela v Praze, nebudu rozebírat co se stávalo a co jsem předváděla, ale bylo to hrozný a já chci, aby Sofi byla nepošpiněná právě tímhle :D...proto bydlím zase zpět v Bydžově, kvůli našim, nemůžu bez nich bejt víc jak dva dny...je to asi divný, nevím jak to napsat, no jo, jsem divná no. A proto chci Sofinku našim půjčovat i beze mě :D...aby si ji užili a ne abych jim do toho kecala ještě já :D. Už teď si Sofi moc dobře uvědomuje, kdo má mlíko v prsíčkách a umí to dát pěkně najevo, natiž po roce a půl třeba. Nechci to dopustit, bojím se toho strašně, že by to bylo naprosto stejný jako se mnou....dvě trubičky, který bez sebe neudělaj ani krok třeba na záchod
In reply to protože je můůůůj! asi by matahari
já bych Maty nejraději kojila do roka a potom odstavit a jíst už vše :D...nechci přikrmovat, mám z toho hrůzu už teĎ, je na to pomyslím :(. Kojení miluju, baví mě a je pro mě strašně důležitý, ale na druhou stranu strašně závislácký a jak píšeš, chci ji mít taky pro sebe a to je špatný...jsem na ni strašně závislá. Denně by mi ji mohl někdo povozit, babička, tchýně, mamča, tatík, manža...ale já nechci, radši řeknu ne a jdu sama a stojí mi práce doma...ale mně se stýská už po hodině :)...A zítra jdu na celej den do práce, hlídá Vládik a já už teď mám trauma, že bez ní zemřu :D a on se mi směje, že jsme závislačky na sobě...Víš, já mám špatnou zkušenost s tímhle. Mám tohle od mala na mojí mamce, měla jsem s tím hodně velký problémy, až psychicky, prostě to nebylo jen výchovou, ale povahou trošku a mamkou, bylo to hodně zlý...ještě v 16 jsem trpěla, bejt třeba jen dva dny bez mamky bylo šílený a natož 5, když jsem bydlela v Praze, nebudu rozebírat co se stávalo a co jsem předváděla, ale bylo to hrozný a já chci, aby Sofi byla nepošpiněná právě tímhle :D...proto bydlím zase zpět v Bydžově, kvůli našim, nemůžu bez nich bejt víc jak dva dny...je to asi divný, nevím jak to napsat, no jo, jsem divná no. A proto chci Sofinku našim půjčovat i beze mě :D...aby si ji užili a ne abych jim do toho kecala ještě já :D. Už teď si Sofi moc dobře uvědomuje, kdo má mlíko v prsíčkách a umí to dát pěkně najevo, natiž po roce a půl třeba. Nechci to dopustit, bojím se toho strašně, že by to bylo naprosto stejný jako se mnou....dvě trubičky, který bez sebe neudělaj ani krok třeba na záchod