Ahojky, taky jsem se dlouho neozvala. Ve středu odjíždíme do Jánských lázní a nemůžu se už dočkat, v hlavě balení, jsem z toho i tak trošku naměkko. Co se týče cvičení. v Ostravě mě odradili od Vojtovky, že je to pro malého velký stres, že mám velký problém ho vůbec udržet a že je Vojtovka pro nás už trápení. Z počátku jsem měla velké výčitky svědomí, ale nakonec jsem polevila. Takže cvičíme na balónu a válci, vyhovuje nám více, i když si myslím, že vojtovka je lepší, ale už od profesionálů, protože mu snad dají více než já. Taky samozřejmě ručičku protahujeme a masírujeme. Co se týče tejpování, v létě se moc nedalo,protože se malý potil a páska nedrží. Ale jinak mi přijde, že to stále svůj smysl má. Taky budeme mít lycrovou ortézku, ale bude se řešit až po příjezdu z lázní. I když první konzultaci máme teď v úterý. Reh. doktorka nám doporučila, aby proměření ručičky a navržení tahů bylo provedeno za asistence sestřičky, u které cvičíme. Proteor spolupracuje s reh. stacionářem, kde cvičíme. Takže naměření se už bohužel nestihne provést před našim odjezdem. Co se týče Jarouškovy packy, s jeho stavem jsem relativně spokojená, ručičku zapojuje velice pěkně, dokáže se sní krmit lžičkou, poškrábat na hlavě, s oporou taky nemá problém, jemná motorika prstíků se taky pořád zlepšuje. Stále vázne supinace, i když asi do poloviny předloktí natočí, ale to už vyskakuje lopatka. Ručičku stále třeba při chůzi vtáčí do pronace. Dalo by se říct, že jsou to jen prkotiny.Ručičku a oblast ramene má chudší. Ne neurologii půjdeme až po lázních, ale předchozí vyšetření moc změn nepřineslo. Reh. doktorka nám nyní říkala, že funkčnost ručky se ještě upraví, ale je ohrožena lopatka a páteř. I když minule nám řekla, že už velké změny ve funkčnosti nemáme čekat. Nevím nevím. Ještě říkala, že nezná parézu, která nejde poznat. To jsem si hned vzpomněla na Honzíčka. No jinak jsem zvědavá, jak budeme zvládat procedury, malý se nám vybarvil, je takový dominantnější a pěkný vztekloun, začíná i mluvit a dokonce mě bije, když mu něco nechcu dovolit nebo seberu. Ale třeba na rehabce se mi pověsí na krk a nechce spolupracovat. Musíme na něj pomalu, pak už to celkem jde, Už se pomalu zkoušíme posazovat na nočník, ale nevím, jestli to na něj není ještě brzo, ale sedět vydrží, chce to trpělivost. Holky, mějte se hezky, já se určo ozvu po lázních. Jinak Jaroušek bude mít v začátkem prosince sestřičku. Papa Terka a Jaroušek
Ahojky,
taky jsem se dlouho neozvala. Ve středu odjíždíme do Jánských lázní a nemůžu se už dočkat, v hlavě balení, jsem z toho i tak trošku naměkko. Co se týče cvičení. v Ostravě mě odradili od Vojtovky, že je to pro malého velký stres, že mám velký problém ho vůbec udržet a že je Vojtovka pro nás už trápení. Z počátku jsem měla velké výčitky svědomí, ale nakonec jsem polevila. Takže cvičíme na balónu a válci, vyhovuje nám více, i když si myslím, že vojtovka je lepší, ale už od profesionálů, protože mu snad dají více než já. Taky samozřejmě ručičku protahujeme a masírujeme. Co se týče tejpování, v létě se moc nedalo,protože se malý potil a páska nedrží. Ale jinak mi přijde, že to stále svůj smysl má. Taky budeme mít lycrovou ortézku, ale bude se řešit až po příjezdu z lázní. I když první konzultaci máme teď v úterý. Reh. doktorka nám doporučila, aby proměření ručičky a navržení tahů bylo provedeno za asistence sestřičky, u které cvičíme. Proteor spolupracuje s reh. stacionářem, kde cvičíme. Takže naměření se už bohužel nestihne provést před našim odjezdem. Co se týče Jarouškovy packy, s jeho stavem jsem relativně spokojená, ručičku zapojuje velice pěkně, dokáže se sní krmit lžičkou, poškrábat na hlavě, s oporou taky nemá problém, jemná motorika prstíků se taky pořád zlepšuje. Stále vázne supinace, i když asi do poloviny předloktí natočí, ale to už vyskakuje lopatka. Ručičku stále třeba při chůzi vtáčí do pronace. Dalo by se říct, že jsou to jen prkotiny.Ručičku a oblast ramene má chudší. Ne neurologii půjdeme až po lázních, ale předchozí vyšetření moc změn nepřineslo. Reh. doktorka nám nyní říkala, že funkčnost ručky se ještě upraví, ale je ohrožena lopatka a páteř. I když minule nám řekla, že už velké změny ve funkčnosti nemáme čekat. Nevím nevím. Ještě říkala, že nezná parézu, která nejde poznat. To jsem si hned vzpomněla na Honzíčka.
No jinak jsem zvědavá, jak budeme zvládat procedury, malý se nám vybarvil, je takový dominantnější a pěkný vztekloun, začíná i mluvit a dokonce mě bije, když mu něco nechcu dovolit nebo seberu. Ale třeba na rehabce se mi pověsí na krk a nechce spolupracovat. Musíme na něj pomalu, pak už to celkem jde, Už se pomalu zkoušíme posazovat na nočník, ale nevím, jestli to na něj není ještě brzo, ale sedět vydrží, chce to trpělivost.
Holky, mějte se hezky, já se určo ozvu po lázních.
Jinak Jaroušek bude mít v začátkem prosince sestřičku. Papa Terka a Jaroušek