já nevím, já si myslím, že mě těch 30korun nezabije. u nás v nemocnici jsem na nervy z chirurgie. dojela jsem 2x na pohotovost. pokazde jsem narazila na stejneho doktora. nejdriv jsem dojela s nějakým vytočeným kolenem nebo tak něco. to jsme byly 60km od břeclavi (v brně) na tréninku krasobruslení, protože v břeclavi už nebyl led. no a jak jsem hned spadla, tak jsme to zaledovaly a jely domů, že uvidíme, co po cestě. no bolelo to jak čert, tak mě vzaly hned na pohotovost. doktor prohlásil, že je to bez otoku, aniž by se toho kolena dotknul (cítil by, že je ledové). sestřička mi to ovázala jako tržnou rřánu (byla jsem na soutěži první pomoci a dělala vedoucí na táboře, tak o tom něco vím). nedali mi ani berličku a já vyskákala po jedné noze z budovy, cca 20m z ordinace to bylo. a milý obvaz mi sjel z nohy. no veselé. druhý den jsem zašla k "mému" chirurgovi a měla jsem nohu v dlaze a k tomu dvě berle. no a pak těm doktorům věř. pak taťka spadl a zlomil si patu a já zjišťovala, kdo ho má operovat. jak jsem zjistila, že ten, co mě tak odrbal na pohotovosti (pak ještě jednou a i moji babičku), tak jsem udělala všechno pro to, aby ho dělal někdo jiný. nakonec ten druhý šel do novější technologie a taťka neměl šrouby na 7-8měsíců ale jen takové hřebíky na 7-8týdnů. no a o tom to je... ;)
In reply to jo, je to spíš jak v by x.lucika
já nevím, já si myslím, že mě těch 30korun nezabije. u nás v nemocnici jsem na nervy z chirurgie. dojela jsem 2x na pohotovost. pokazde jsem narazila na stejneho doktora. nejdriv jsem dojela s nějakým vytočeným kolenem nebo tak něco. to jsme byly 60km od břeclavi (v brně) na tréninku krasobruslení, protože v břeclavi už nebyl led. no a jak jsem hned spadla, tak jsme to zaledovaly a jely domů, že uvidíme, co po cestě. no bolelo to jak čert, tak mě vzaly hned na pohotovost. doktor prohlásil, že je to bez otoku, aniž by se toho kolena dotknul (cítil by, že je ledové). sestřička mi to ovázala jako tržnou rřánu (byla jsem na soutěži první pomoci a dělala vedoucí na táboře, tak o tom něco vím). nedali mi ani berličku a já vyskákala po jedné noze z budovy, cca 20m z ordinace to bylo. a milý obvaz mi sjel z nohy. no veselé. druhý den jsem zašla k "mému" chirurgovi a měla jsem nohu v dlaze a k tomu dvě berle. no a pak těm doktorům věř. pak taťka spadl a zlomil si patu a já zjišťovala, kdo ho má operovat. jak jsem zjistila, že ten, co mě tak odrbal na pohotovosti (pak ještě jednou a i moji babičku), tak jsem udělala všechno pro to, aby ho dělal někdo jiný. nakonec ten druhý šel do novější technologie a taťka neměl šrouby na 7-8měsíců ale jen takové hřebíky na 7-8týdnů. no a o tom to je... ;)