Ahoj holčičky, tak mě dnes pustili z nemocnice zase domů. Tak vám popíšu co se včera seběhlo. Jak jsem vám psala, že mě bolí podbřišek, tak jsem si říkala, sakra určitě příjde ta mrcha, protože to není možné... pak jsem se začala podezřívat, že jsem snědla něco s mlékem (na které mám alergii, když je v syrovém stavu, nebo v kávě) a myslela si že z toho mám bolení a šílené větry. Tak jsem vydyndala po Petrovi aby kolem sedmé vzal kočík a že to rozchodím a vyprdím se, tak jsme vyrazili... jelikož ze mě pár prdíků vyskočilo, tak jsem myslela, že to je opravdu tím... jenže ta procházka byla ta největší blbost co jsem v tom stavu mohla chtít... došli jsme domů, já v bolestech okoupala malého, nakrmila a začala s uspáváním... Po hodině hysterčení :^O^: jsem to vzdala a předala malého Petrovi aby ho uspal, že si půjdu to bolavé bříško nahřát do vany (další blbost). Tak se tak rochním... umyju si hlavu (tolik vlasů co jsem tam měla to jsem teda ještě neviděla, jsem plavala jen ve vlasech), když jsem vylezla a dala se do kupy bylo něco kolem půl jedenácté a začly mi fakt hrozné bolesti... můžu to přirovnat k těm porodním, jen bez kontrakcí... myslela jsem že mi u toho praskne stydkán spona... tak mě Petr naložil do auta a šupajda do nemocnici... sousedi dostali chůvičku kdyby se malý vzbudil (což bylo nepravděpodobné, protože spává krásně a když se budí tak to je tak kolem 2-3hod ranní)... no v nemocnici na gynekologii jsme je asi vzbudili, protože sestra značně nevyspalá přišla, vzala mě do ordinace a zavolala doktorku... to jsem ještě nevěděla co za můru tam příjde (ale já razím pravidlo - buď za všech okolností příjemná, aspoň se pak nemusíš sama sebe ptát, jestli by se chovala jinak kdybys byla příjemnější.. vyletím jen když mě někdo osočuje a je hrubý). No přišla doktorka tak 70let, chuděra i chodit nemohla, takže se spíš připotácela (tak mi jí bylo chvíli i líto). No ale jak nepříjemně se se mnou bavila, to jsem teda nezažila... ptala se mě co mi a jak dlouho mě to bolí, tak jsem jí říkala že už týde mě to bříško pobolívalo, ale že teď to vyvrcholilo v obrovskou bolest (i chodit mě bolelo). Tak mě skoro seřvala, že proč jsem si nešla ke svému gynekologovi, když mě to už týden pobolívalo. Vysvětlila jsem jí, že jsem myslela, že se mi blíží menstruace a tak jsem to neřešila...tak mě ještě sprdla, že jestli nevím o tom, že když kojím tak mentruaci mít přece nemůžu (no nic jsem jí na to neříkala, protože vím že můžu a minulý měsíc toho byl důkazem :D ) no pořád mile jsem s ní komunikovala s nadějí, že se její nepříjemné chování ke mě zlomí... no nejvíce mě pobavila když se mě ptala kdy jsem rodila a jak je mimi staré. Tak jsem jí řekla že jsem rodila 29.10 a miminko má 3,5měsíce... Tak se do mě obula jestli neumím počítat, když jsem rodila v říjnu že má malý už 5měsíců :s: ... jako na to jsem už neměla sílu nic říct... abych nevěděla jak staré je moje vlastní mimi, tak to je fakt vrchol a že ona neumí počítat, za to já nemůžu... no když mi řekla, že mám jít na kozu (tak dost nepříjemně), tak jsem si říkala, hlavně neúpět aby mi neřekla že jsem hysterka a ještě mě nesprdla...tak jsem to se zatlými zubami přežila a šla na UTZ... než začla s UTZ tak mě osočila, že jsem na její vyšetření na koze vůbec nereagovala a jestli mě opravdu vůbec něco bolí (tak nevím že bych jako simulantka v 11hod večer jela do nemocnice od svého malého miminka a prudila??? Booooože). :O No když mě vyšetřila, tak mi řekla že mám volnou tekutinu v děloze a cysty a že to vypadá na to že mi praska cysta a jestli tu zůstanu a nebo ne? Tak jsem se jí ptala jestli je teda nutné a co s tím dělat a že mám doma miminko, které musím kojit (i když kojím jen částečně), tak se do mě pustila, že jí mám podepsat reverz (tak jsem fakt nechápala co to mele o reverzu, sama se mě ptala zda tam chci zůstat a tak mě zajímalo jak vážné to je abych tam měla zůstávat a zda je to nutné, když tu otázku takto položila ://: ) Začala do mě hustit, že jestli chci někde skolabovat že ať jim podepíšu reverz a jdu si kam chci.. tak jsem jí řekla že samozřejmě chci zůstat a co teda s miminkem. Se na mě dívala jak na debila a řekla mi, že přece miminko v se v noci nekojí, tak co po ní chci... no nevím kde vyrostla, že se miminka v noci nekojí.. na to už fakt nebylo co říct... koza :s: ... říkala že budou muset vyloučit mimoděložní těhu... takže jsem zůstala.. vůbec jsem se nevyspala, páč tam měli vedro jak v sauně no a ráno mi vzali krev... kontrola.. znovu UTZ a opravdu to byla prasklá cysta, takže mě pustili domů s tím že se s tím nic nedělá a musí se to vstřebat (dostala jsem akorát olejovku proti bolesti) a tramvajkou se dotrmácela domů.... Jako zážitek jak :pig: ... zbytek dne jsem vyčerpaná prospala a Petr se krásně o malého postral... po probuzení jsme se s malým pomuchlali, nakojili a teď si breptá v postýlce....
Jako nechápu co to bylo za dr. na příjmu, ale takový odporný přístup jsem už dlouho nezažila, to ta ospalá sestra roztála, když viděla že nechci prudit a snažím se být příjemná... ale doktorka už měla svůj věk a dala mi to sežrat se vším všudy.. je to škoda.... děkuji všem že jste na mě mysleli a děkuji Leničce že vás tak hezky informovala jste moje zlatíčka :c: :one:
Ahoj holčičky, tak mě dnes pustili z nemocnice zase domů. Tak vám popíšu co se včera seběhlo.
Jak jsem vám psala, že mě bolí podbřišek, tak jsem si říkala, sakra určitě příjde ta mrcha, protože to není možné... pak jsem se začala podezřívat, že jsem snědla něco s mlékem (na které mám alergii, když je v syrovém stavu, nebo v kávě) a myslela si že z toho mám bolení a šílené větry. Tak jsem vydyndala po Petrovi aby kolem sedmé vzal kočík a že to rozchodím a vyprdím se, tak jsme vyrazili... jelikož ze mě pár prdíků vyskočilo, tak jsem myslela, že to je opravdu tím... jenže ta procházka byla ta největší blbost co jsem v tom stavu mohla chtít... došli jsme domů, já v bolestech okoupala malého, nakrmila a začala s uspáváním... Po hodině hysterčení :^O^: jsem to vzdala a předala malého Petrovi aby ho uspal, že si půjdu to bolavé bříško nahřát do vany (další blbost). Tak se tak rochním... umyju si hlavu (tolik vlasů co jsem tam měla to jsem teda ještě neviděla, jsem plavala jen ve vlasech), když jsem vylezla a dala se do kupy bylo něco kolem půl jedenácté a začly mi fakt hrozné bolesti... můžu to přirovnat k těm porodním, jen bez kontrakcí... myslela jsem že mi u toho praskne stydkán spona... tak mě Petr naložil do auta a šupajda do nemocnici... sousedi dostali chůvičku kdyby se malý vzbudil (což bylo nepravděpodobné, protože spává krásně a když se budí tak to je tak kolem 2-3hod ranní)... no v nemocnici na gynekologii jsme je asi vzbudili, protože sestra značně nevyspalá přišla, vzala mě do ordinace a zavolala doktorku... to jsem ještě nevěděla co za můru tam příjde (ale já razím pravidlo - buď za všech okolností příjemná, aspoň se pak nemusíš sama sebe ptát, jestli by se chovala jinak kdybys byla příjemnější.. vyletím jen když mě někdo osočuje a je hrubý). No přišla doktorka tak 70let, chuděra i chodit nemohla, takže se spíš připotácela (tak mi jí bylo chvíli i líto). No ale jak nepříjemně se se mnou bavila, to jsem teda nezažila... ptala se mě co mi a jak dlouho mě to bolí, tak jsem jí říkala že už týde mě to bříško pobolívalo, ale že teď to vyvrcholilo v obrovskou bolest (i chodit mě bolelo). Tak mě skoro seřvala, že proč jsem si nešla ke svému gynekologovi, když mě to už týden pobolívalo. Vysvětlila jsem jí, že jsem myslela, že se mi blíží menstruace a tak jsem to neřešila...tak mě ještě sprdla, že jestli nevím o tom, že když kojím tak mentruaci mít přece nemůžu (no nic jsem jí na to neříkala, protože vím že můžu a minulý měsíc toho byl důkazem :D ) no pořád mile jsem s ní komunikovala s nadějí, že se její nepříjemné chování ke mě zlomí... no nejvíce mě pobavila když se mě ptala kdy jsem rodila a jak je mimi staré. Tak jsem jí řekla že jsem rodila 29.10 a miminko má 3,5měsíce... Tak se do mě obula jestli neumím počítat, když jsem rodila v říjnu že má malý už 5měsíců :s: ... jako na to jsem už neměla sílu nic říct... abych nevěděla jak staré je moje vlastní mimi, tak to je fakt vrchol a že ona neumí počítat, za to já nemůžu... no když mi řekla, že mám jít na kozu (tak dost nepříjemně), tak jsem si říkala, hlavně neúpět aby mi neřekla že jsem hysterka a ještě mě nesprdla...tak jsem to se zatlými zubami přežila a šla na UTZ... než začla s UTZ tak mě osočila, že jsem na její vyšetření na koze vůbec nereagovala a jestli mě opravdu vůbec něco bolí (tak nevím že bych jako simulantka v 11hod večer jela do nemocnice od svého malého miminka a prudila??? Booooože). :O No když mě vyšetřila, tak mi řekla že mám volnou tekutinu v děloze a cysty a že to vypadá na to že mi praska cysta a jestli tu zůstanu a nebo ne? Tak jsem se jí ptala jestli je teda nutné a co s tím dělat a že mám doma miminko, které musím kojit (i když kojím jen částečně), tak se do mě pustila, že jí mám podepsat reverz (tak jsem fakt nechápala co to mele o reverzu, sama se mě ptala zda tam chci zůstat a tak mě zajímalo jak vážné to je abych tam měla zůstávat a zda je to nutné, když tu otázku takto položila ://: ) Začala do mě hustit, že jestli chci někde skolabovat že ať jim podepíšu reverz a jdu si kam chci.. tak jsem jí řekla že samozřejmě chci zůstat a co teda s miminkem. Se na mě dívala jak na debila a řekla mi, že přece miminko v se v noci nekojí, tak co po ní chci... no nevím kde vyrostla, že se miminka v noci nekojí.. na to už fakt nebylo co říct... koza :s: ... říkala že budou muset vyloučit mimoděložní těhu... takže jsem zůstala.. vůbec jsem se nevyspala, páč tam měli vedro jak v sauně no a ráno mi vzali krev... kontrola.. znovu UTZ a opravdu to byla prasklá cysta, takže mě pustili domů s tím že se s tím nic nedělá a musí se to vstřebat (dostala jsem akorát olejovku proti bolesti) a tramvajkou se dotrmácela domů.... Jako zážitek jak :pig: ... zbytek dne jsem vyčerpaná prospala a Petr se krásně o malého postral... po probuzení jsme se s malým pomuchlali, nakojili a teď si breptá v postýlce....
Jako nechápu co to bylo za dr. na příjmu, ale takový odporný přístup jsem už dlouho nezažila, to ta ospalá sestra roztála, když viděla že nechci prudit a snažím se být příjemná... ale doktorka už měla svůj věk a dala mi to sežrat se vším všudy.. je to škoda.... děkuji všem že jste na mě mysleli a děkuji Leničce že vás tak hezky informovala jste moje zlatíčka :c: :one: