Nebyla, mamka mi pomáhala dost, i když chodila do práce a bylo ji vlastně 42. Byly jen látkové pleny a o ty mi mamka každý den vyvářela a žehlila. Měli jsem u našich jednu svoji místnost, takže uklizeno bylo hned, což bylo dobré. Teď tu lítám jako koza, začnu na jedné straně baráku a než dojdu na konec, abych zase začla znovu :-( Ve škole jsem měla od pololetí individuální plán, před maturitou jsem dělala rozdílové zkoušky, abych dostala vysvědčení a mohla k maturitě. Honza byl v té době na VŠ a měl před sebou ještě 3 roky a VŠ dodělal, což jsem ráda. V té době nám ještě tzv.Národní výbor dával peníze, když jsem byli oba studující a já měla díky tomu i placenou mateřskou 3 roky. Přijde mi, že jsem neměli skoro řádné starosti, strašně ráda na to období vzpomínám, byli jsem spolu (my studenti:-) ) hodně doma, Alenku jsem si oba strašně užili, byla moooc hodná, nejhodnější z těch tří. Nebyl internet, tak člověk o spoustě věcí neměl ani páru, což bylo na jednu stranu dobře, ale na druhou jsem kvůli nevědomosti bohužel nekojila, což mě mrzí, protože druhého Honzíka jsem kojila rok a teď kojím už 4 měsíce a určo ještě dlouho budu. Alenka byla strašně spací od narození, takže jsem se neměla kdy rozkojit a tehdy byl názor, že se kojí po 3 hodinách. V porodnici miminka byly odděleně od maminek a když mi ji přinesli, tak samozřejmě spala. Odsávačky nebyly a když ano, tak byly stejně na prd. Hned po porodu jsem dostala šílené žlučníkové záchvaty, takže po injekci jsem stejně kojit nemohla a za rok jsem skončila na operaci. Mlíčko u mě asi ani nenastoupilo, nemělo jak a kdy. UM se nekupovala, ale od dr.jsem měli takové kuponky a za ně nám dali v lékárně Sunar. Ty jo, když to tak po sobě čtu, to je jak z pravěku :-) :-) co, přitom si přijdu pořád mladá :-) a celkem jsem se rozepsala. Prostě, bylo to jiné a vlastně krásné. Jo a mandarinky a banány v té době ještě běžně nebyly :-) Asi jsem měla velké štěstí, že jsem na toho pravého narazila hned na poprvé a nebo vlastně to štěstí měl on, že jo???!!!!
In reply to Jolííí to teda čumím, by Pipik
Nebyla, mamka mi pomáhala dost, i když chodila do práce a bylo ji vlastně 42. Byly jen látkové pleny a o ty mi mamka každý den vyvářela a žehlila. Měli jsem u našich jednu svoji místnost, takže uklizeno bylo hned, což bylo dobré. Teď tu lítám jako koza, začnu na jedné straně baráku a než dojdu na konec, abych zase začla znovu :-( Ve škole jsem měla od pololetí individuální plán, před maturitou jsem dělala rozdílové zkoušky, abych dostala vysvědčení a mohla k maturitě. Honza byl v té době na VŠ a měl před sebou ještě 3 roky a VŠ dodělal, což jsem ráda. V té době nám ještě tzv.Národní výbor dával peníze, když jsem byli oba studující a já měla díky tomu i placenou mateřskou 3 roky. Přijde mi, že jsem neměli skoro řádné starosti, strašně ráda na to období vzpomínám, byli jsem spolu (my studenti:-) ) hodně doma, Alenku jsem si oba strašně užili, byla moooc hodná, nejhodnější z těch tří. Nebyl internet, tak člověk o spoustě věcí neměl ani páru, což bylo na jednu stranu dobře, ale na druhou jsem kvůli nevědomosti bohužel nekojila, což mě mrzí, protože druhého Honzíka jsem kojila rok a teď kojím už 4 měsíce a určo ještě dlouho budu. Alenka byla strašně spací od narození, takže jsem se neměla kdy rozkojit a tehdy byl názor, že se kojí po 3 hodinách. V porodnici miminka byly odděleně od maminek a když mi ji přinesli, tak samozřejmě spala. Odsávačky nebyly a když ano, tak byly stejně na prd. Hned po porodu jsem dostala šílené žlučníkové záchvaty, takže po injekci jsem stejně kojit nemohla a za rok jsem skončila na operaci. Mlíčko u mě asi ani nenastoupilo, nemělo jak a kdy. UM se nekupovala, ale od dr.jsem měli takové kuponky a za ně nám dali v lékárně Sunar. Ty jo, když to tak po sobě čtu, to je jak z pravěku :-) :-) co, přitom si přijdu pořád mladá :-)
a celkem jsem se rozepsala. Prostě, bylo to jiné a vlastně krásné. Jo a mandarinky a banány v té době ještě běžně nebyly :-)
Asi jsem měla velké štěstí, že jsem na toho pravého narazila hned na poprvé a nebo vlastně to štěstí měl on, že jo???!!!!