Přidat komentář

Ahojky, vůbec nic si z toho nedělej, já to měla úplně podobně. Byla jsem zvyklá každý den sportovat - kolo, volejbal, posilovna, aerobik, spinning apod., na víkendy jezdit po výletech, po letních prázdninách jsem se strašně moc těšila do práce, protože patřím k těm "postiženým učitelkám", které to fakt baví:) A ejhle, už konec srpna jsem na dovolené v mých oblíbených Tatrách chodila jak důchodkyně po údolích, od začátku těhu bylo rizikové a musela jsem zůstat doma i z práce a hlavně zákaz jakéhokoli sportování:( To si člověk může říkat jak chce, že se těší na mimčo a že to dělá pro něj, ale pak tvrdnout v paneláku nic moc. Taky jsem si říkala, že si vůbec nedovedu představit, jak to budu zvládat, jestli dokážui to mimčo mít ráda, ačkoli bylo plánované, prostě jsem měla pocit, že když jsem si užívala života 35, tak že nedokážu v sobě vydolovat nějaké ty mateřské pudy:) No a můžu říct, že jsem ve 30. týdnu, na mimčo se s manželem moc těšíme, začla jsem dávat do kupy výbavičku a když mi někdo řekne ahoj mamino, tak už se neotáčím, koho jiného zdraví:))Takže hormony asi vše zařídily, tak neboj, budeš to mít určitě taky v pohodě. Pa