1. ano bylo 2. hdně nízkej tlak.Kolikrát jsem myslela že ani nedojedu do práce a někde zkolabuju 3. moc jsem se těšila. největší strach jsem měla první 4měsíce-abych nepotratila-nějaké další komplikace jsem si nepřipouštěla. U druhého mimi to prožívám daleko více-už jsem obeznámena co vše se v těhotenství nemusí povést 4. já jsem z porodu nějak extrémní strach neměla. Občas jsem nad svým bříškem dumala jak tohle dostanu ze sebe ven. Když mi praskla voda, tak jsem byla radostí bez sebe, že se brzy dočkám miminka.Porod byl sice dlouhej a velmi bolestivej (kterej neni) ale nějak moje představi nezklamal-spíš mě mile překvapil příjemný přístup PA a lékaře.Takže já mám na porod i hodně hezkých vzpomínek. 5. ty byli docela náročné. Měla jsem problémy s kojením-vpáčené bradavky, takže jsem kojila prvních 14dní přes klobouček-za razantní pomoci mé maminky jsem pak kojila bez kloboučku celých 10měsíců než se malej sám odstavil. Jinak samozřejmě strach abych vše zvládala-ale mažel si vzal po mém příchodu z porodnice volno a tak mi moc pomohl. Nemohla jsem se moc dobře hýbat-byla jsem hodně šitá. Po šestinedělí jsme si na sebe zvykli a měli svůj režim.. 6. tělo se změnilo razantně. Prsa před otěhotněním 75C po skončení kojení 85D-nadále zůstávají stejně velká. Moc jsem neshodila. Bříško i po cvičení mám povolenější-prostě neni ploché jaké bylo..takže s postavou nejsem spokojená. 7. ne jsem naprosto zdravá 8. nechybí. jsem naprosto šťastná-konečně má život smysl 9. nevim jestli jsem se mateřstvím změnila. To by muselo posoudit okolí. Asi mám větší strach o rodinu, přemýšlim víc do budoucna 10. ani náhodou. Je to moje štěstíčko-i když je velice pohavově náročnej. V červnu budeme mít druhé miminko (plánované) a moc se všichni 3 těšíme....budeme velká rodinka :///:
1. ano bylo
2. hdně nízkej tlak.Kolikrát jsem myslela že ani nedojedu do práce a někde zkolabuju
3. moc jsem se těšila. největší strach jsem měla první 4měsíce-abych nepotratila-nějaké další komplikace jsem si nepřipouštěla. U druhého mimi to prožívám daleko více-už jsem obeznámena co vše se v těhotenství nemusí povést
4. já jsem z porodu nějak extrémní strach neměla. Občas jsem nad svým bříškem dumala jak tohle dostanu ze sebe ven. Když mi praskla voda, tak jsem byla radostí bez sebe, že se brzy dočkám miminka.Porod byl sice dlouhej a velmi bolestivej (kterej neni) ale nějak moje představi nezklamal-spíš mě mile překvapil příjemný přístup PA a lékaře.Takže já mám na porod i hodně hezkých vzpomínek.
5. ty byli docela náročné. Měla jsem problémy s kojením-vpáčené bradavky, takže jsem kojila prvních 14dní přes klobouček-za razantní pomoci mé maminky jsem pak kojila bez kloboučku celých 10měsíců než se malej sám odstavil. Jinak samozřejmě strach abych vše zvládala-ale mažel si vzal po mém příchodu z porodnice volno a tak mi moc pomohl. Nemohla jsem se moc dobře hýbat-byla jsem hodně šitá. Po šestinedělí jsme si na sebe zvykli a měli svůj režim..
6. tělo se změnilo razantně. Prsa před otěhotněním 75C po skončení kojení 85D-nadále zůstávají stejně velká. Moc jsem neshodila. Bříško i po cvičení mám povolenější-prostě neni ploché jaké bylo..takže s postavou nejsem spokojená.
7. ne jsem naprosto zdravá
8. nechybí. jsem naprosto šťastná-konečně má život smysl
9. nevim jestli jsem se mateřstvím změnila. To by muselo posoudit okolí. Asi mám větší strach o rodinu, přemýšlim víc do budoucna
10. ani náhodou. Je to moje štěstíčko-i když je velice pohavově náročnej. V červnu budeme mít druhé miminko (plánované) a moc se všichni 3 těšíme....budeme velká rodinka :///: