Ta reakce nepatřila tobě, ale té, pod jejíž příspěvek jsem to napsala. Holky, já vás jedním směrem chápu, ale někdy mám pocit, že je rpro vás svět černobílý a nic mezi tím neexistuje. Neber to osbně, ale přijde mi, že dnešní "mládí" je mnohem méně tolerantní k chybám druhých, snadno každého odsoudí a zpranýřuje ..... ale očekává, že jejich chyby bude každý chápat a všestranně jim pomůže. Já už jsem nad tím mockrát přemýšlela, proč mě tu občas ty odpovědi na stesky jiných tolik dráždí ..... možná je to tím, že jsem starší a už toho mám dost za sebou a vidím to všechno asi jinýma očima. Já jsem měla extchýni ve věku mojí babičky, stará škola, takže si dovedeš představit, že ty vztahy taky nebyly úplně nejrůžovější (tehdy mi bylo 20, když se narodila dcera) .... taky se mi snažila organizovat řivot a poučovat mě o výchově ..... ale prostě jsem jí brala takovou jaká byla, pokud se mi něco razantně nelíbilo, tak jsme si to vyříkaly (třeba to jedení nejedení dětí - taky měla tendence malou cpát dortama, když nechtěla jíst) .... a byl klid. Ale pořád to byla babička mojí dcery a matka mého muže .... a nikdo tu nejsme věčně a nevíme, co se kdy stane .... dneska už moje dcera jednu babičku nemá - zrovna tuhle. Ale nemůže říct, že by se mamka s babičkou neměly rády, nikdy ode mne neslyšela, že bych o ní špatně mluvila ..... rozumíš mi, jak to myslím? Já myslím, že spousta věcí se nechá v klidu vyříkat, promluvit si, už jednou jsem psala, že většina problémů v mezilidských vztazích je o komunikaci a za tím si stojím ...... ty babky jsou prostě takové, každé vnouče je "jejich", protože ho zplodil jejich syn, krev jejich krve ..... s tím prostě nic nenaděláme :!k:
In reply to Tak takhle drsně tě by ivca.konik
Ta reakce nepatřila tobě, ale té, pod jejíž příspěvek jsem to napsala. Holky, já vás jedním směrem chápu, ale někdy mám pocit, že je rpro vás svět černobílý a nic mezi tím neexistuje. Neber to osbně, ale přijde mi, že dnešní "mládí" je mnohem méně tolerantní k chybám druhých, snadno každého odsoudí a zpranýřuje ..... ale očekává, že jejich chyby bude každý chápat a všestranně jim pomůže. Já už jsem nad tím mockrát přemýšlela, proč mě tu občas ty odpovědi na stesky jiných tolik dráždí ..... možná je to tím, že jsem starší a už toho mám dost za sebou a vidím to všechno asi jinýma očima. Já jsem měla extchýni ve věku mojí babičky, stará škola, takže si dovedeš představit, že ty vztahy taky nebyly úplně nejrůžovější (tehdy mi bylo 20, když se narodila dcera) .... taky se mi snažila organizovat řivot a poučovat mě o výchově ..... ale prostě jsem jí brala takovou jaká byla, pokud se mi něco razantně nelíbilo, tak jsme si to vyříkaly (třeba to jedení nejedení dětí - taky měla tendence malou cpát dortama, když nechtěla jíst) .... a byl klid. Ale pořád to byla babička mojí dcery a matka mého muže .... a nikdo tu nejsme věčně a nevíme, co se kdy stane .... dneska už moje dcera jednu babičku nemá - zrovna tuhle. Ale nemůže říct, že by se mamka s babičkou neměly rády, nikdy ode mne neslyšela, že bych o ní špatně mluvila ..... rozumíš mi, jak to myslím? Já myslím, že spousta věcí se nechá v klidu vyříkat, promluvit si, už jednou jsem psala, že většina problémů v mezilidských vztazích je o komunikaci a za tím si stojím ...... ty babky jsou prostě takové, každé vnouče je "jejich", protože ho zplodil jejich syn, krev jejich krve ..... s tím prostě nic nenaděláme :!k: