Ahoj Marko... já jsem během těhotenství prošla všemi možnými vyšetřeními, které asi jsou, ale jsem za to ráda... kvůli vyššímu věku a diagnoze v rodině jsem byla na NT screeningu, amniocentéze, ale měla jsem štěstí na super doktora - genetika, který byl strašně příjemný, empatický a hlavně lidský, do ničeho mě nenutil, jen řekl svůj názor a nám nechal prostor, abychom se rozhodli, jak chceme. Těch prohlídek a vyšetření v těhu zas tolik není, aby ti mohly znechutit celé těhotenství a stejně negativně tě naladit na porod v porodnici... nevím sice, jak si představuješ přirozené těhotensvtí a přirozený porod, myslím si, že těhotenství je vždycky přirozené a porod, pokud není na císaře, tak taky, nepřirozeně by mi to přišlo, že se vše bude dít někde mimo matku, ve zkumavce devět měsíců a následně vyklubání ze zkumavky a ne z dělohy... Důležité by mělo snad být, jak se cítíš, jak prožíváš skutečnost, že v tobě roste miminko, jak se na děťátko těšíte a povídáte si s ním... a radujete se, že bude brzy ve tvé náruči, že si toho krásného tvorečka odneseš domů a že bude zdravý... a to ti přece nikdo nemůže pár slovy změnit, vyvrátit a znechutit... a ač nemám ráda nemocnice, lékaře a bílé pláště, jsem strašně ráda, že při porodu mě přece jen někdo hlídá, a že kdyby bylo potřeba, že se mi postarají jak o miminko, tak o mě... já mám na porod jen příjemné vzpomínky, to nepříjemné stejně zapomeneš v okamžiku, kdy ti na břicho položí dítě.. ale hlavně jsem do toho šla bez nějakých už dopředu obav, že to nebude tak, jak budu chtít... Většinou to funguje tak, že když už předem si říkáš, že to bude špatné, tak to tak i dopadne, protože budeš neustále mít pocit, že se něco musí nepříjemného přihodit... tak přestaň myslet na všechno to negativí a těš se na děťátko, na to, až bude s vámi, ať už se na svět dostane, jak chce...
Ahoj Marko... já jsem během těhotenství prošla všemi možnými vyšetřeními, které asi jsou, ale jsem za to ráda... kvůli vyššímu věku a diagnoze v rodině jsem byla na NT screeningu, amniocentéze, ale měla jsem štěstí na super doktora - genetika, který byl strašně příjemný, empatický a hlavně lidský, do ničeho mě nenutil, jen řekl svůj názor a nám nechal prostor, abychom se rozhodli, jak chceme. Těch prohlídek a vyšetření v těhu zas tolik není, aby ti mohly znechutit celé těhotenství a stejně negativně tě naladit na porod v porodnici... nevím sice, jak si představuješ přirozené těhotensvtí a přirozený porod, myslím si, že těhotenství je vždycky přirozené a porod, pokud není na císaře, tak taky, nepřirozeně by mi to přišlo, že se vše bude dít někde mimo matku, ve zkumavce devět měsíců a následně vyklubání ze zkumavky a ne z dělohy... Důležité by mělo snad být, jak se cítíš, jak prožíváš skutečnost, že v tobě roste miminko, jak se na děťátko těšíte a povídáte si s ním... a radujete se, že bude brzy ve tvé náruči, že si toho krásného tvorečka odneseš domů a že bude zdravý... a to ti přece nikdo nemůže pár slovy změnit, vyvrátit a znechutit... a ač nemám ráda nemocnice, lékaře a bílé pláště, jsem strašně ráda, že při porodu mě přece jen někdo hlídá, a že kdyby bylo potřeba, že se mi postarají jak o miminko, tak o mě... já mám na porod jen příjemné vzpomínky, to nepříjemné stejně zapomeneš v okamžiku, kdy ti na břicho položí dítě.. ale hlavně jsem do toho šla bez nějakých už dopředu obav, že to nebude tak, jak budu chtít...
Většinou to funguje tak, že když už předem si říkáš, že to bude špatné, tak to tak i dopadne, protože budeš neustále mít pocit, že se něco musí nepříjemného přihodit... tak přestaň myslet na všechno to negativí a těš se na děťátko, na to, až bude s vámi, ať už se na svět dostane, jak chce...