Ahoj Ivi, no naprosto s tebou soucítím!!! My už naštěstí s mojí tchýní a tchánem nebydlíme, jsme sice pořád v jedné obci, ale jsme ve svém vlastním bytě a je větší klid. Nicméně to taky trvalo než tchýně pochopila, že k nám nebude cárat, kdy se jí zamane. Pořád nadává, co má na baráku práce, tak ať si je hezky tam. Do domácnosti se nám už napletla až až a pokaždé se ptá, že co maminka a co tatínek... (jako moji rodiče) a myslí to samozřejmě tím stylem jako že co nám oni dali, když ona se o nás tak STARÁ!!!!! Geniální myšlenka - spojením jakých výrazů vznikla tchýně? TCHOŘ a SVINĚ!! :-) Nechci být zlá, ale myslím, že v našem případě to platí na 100%. Závidím holkám, které nedají na své tchýně dopustit.... to teda není můj případ. A co se těhotenství týče, tak to samozřejmě v intimnostech se svojí tchýní taky neřeším!!! To řeším se svojí mámou a ještě tak max.s tetou (máminou sestrou) a babičkou (máminou mámou, jinou babi už bohužel nemám), která na svůj věk má neskutečně moderní názory a pohled na svět, žádná staromódnost!! Moje tchýně, když jsem začala mít v těhu trochu problémy, tak mi řekla, že mi sem bude chodit uklízet domů, když budu potřebovat.... no byla u nás jednou, když jsme malovali (manžel se strýcem), to jsem teda ocenila. To bylo začátkem září. Jenže od té doby nic, vystačíme si s manželem sami a ona je z toho jakási nesvá a na každé návštěvě, když odchází, se mě ptá, jestli teda skutečně nic nepotřebujeme. Odpověď dostává klasickou - NE!! :-) Časem ji bude potřebovat až vnouče, ale ne jako úklidovou madlenu, ale jako opravdovou babičku, která se mu bude věnovat a bude mít na něj čas. Akorát si nejsem jistá, zda si ho skutečně dokáže udělat a když tam zazvoníme, tak nás mezi dveřmi neuvítá slovy "já mám pořád tolik práce", jako to dělávala dosud, když jsme k nim s manželem občas chodili. Moje tchýně je ten typ člověka, který absolutně neví, co chce a naprosto si protiřečí. Navíc snad doufá, že nám bude moct mluvit do výchovy, když už "přece vychovala dva kluky"... ano, ona už své děti vychovala (dobře, musím říct) a teď je řada zase na těch dětech (jeden 40, druhý 30), aby oni vychovali zase své děti. Doufám, že to pochopí, jinak jí to budu muset dát nějak rázně a jasně najevo, aby bylo mezi námi jasno. Už to vidím v růžových barvách :-) Prostě tchýně, to je vděčné a věčné téma....
Ahoj Ivi, no naprosto s tebou soucítím!!! My už naštěstí s mojí tchýní a tchánem nebydlíme, jsme sice pořád v jedné obci, ale jsme ve svém vlastním bytě a je větší klid. Nicméně to taky trvalo než tchýně pochopila, že k nám nebude cárat, kdy se jí zamane. Pořád nadává, co má na baráku práce, tak ať si je hezky tam. Do domácnosti se nám už napletla až až a pokaždé se ptá, že co maminka a co tatínek... (jako moji rodiče) a myslí to samozřejmě tím stylem jako že co nám oni dali, když ona se o nás tak STARÁ!!!!!
Geniální myšlenka - spojením jakých výrazů vznikla tchýně? TCHOŘ a SVINĚ!! :-) Nechci být zlá, ale myslím, že v našem případě to platí na 100%. Závidím holkám, které nedají na své tchýně dopustit.... to teda není můj případ.
A co se těhotenství týče, tak to samozřejmě v intimnostech se svojí tchýní taky neřeším!!! To řeším se svojí mámou a ještě tak max.s tetou (máminou sestrou) a babičkou (máminou mámou, jinou babi už bohužel nemám), která na svůj věk má neskutečně moderní názory a pohled na svět, žádná staromódnost!!
Moje tchýně, když jsem začala mít v těhu trochu problémy, tak mi řekla, že mi sem bude chodit uklízet domů, když budu potřebovat.... no byla u nás jednou, když jsme malovali (manžel se strýcem), to jsem teda ocenila. To bylo začátkem září. Jenže od té doby nic, vystačíme si s manželem sami a ona je z toho jakási nesvá a na každé návštěvě, když odchází, se mě ptá, jestli teda skutečně nic nepotřebujeme. Odpověď dostává klasickou - NE!! :-) Časem ji bude potřebovat až vnouče, ale ne jako úklidovou madlenu, ale jako opravdovou babičku, která se mu bude věnovat a bude mít na něj čas. Akorát si nejsem jistá, zda si ho skutečně dokáže udělat a když tam zazvoníme, tak nás mezi dveřmi neuvítá slovy "já mám pořád tolik práce", jako to dělávala dosud, když jsme k nim s manželem občas chodili. Moje tchýně je ten typ člověka, který absolutně neví, co chce a naprosto si protiřečí. Navíc snad doufá, že nám bude moct mluvit do výchovy, když už "přece vychovala dva kluky"... ano, ona už své děti vychovala (dobře, musím říct) a teď je řada zase na těch dětech (jeden 40, druhý 30), aby oni vychovali zase své děti. Doufám, že to pochopí, jinak jí to budu muset dát nějak rázně a jasně najevo, aby bylo mezi námi jasno. Už to vidím v růžových barvách :-)
Prostě tchýně, to je vděčné a věčné téma....