Ahojík těhulky

Tak už se to blíží-doufám! Ikdyž.... Čekám své třetí dítě a fakt mě to zmáhá. První dítě (před 19 lety) jsem rodila dřív-praskla mi voda. Na sále jsem byla 14 hod. a pak mi ho ještě museli vytláčet, protože byl zbytečně vysoko.Na bolesti si fakt nepamatuju. Druhé dítě (před 14 lety) mi vyvolávali,přenášela jsem 14 dnů, a holčina byla venku za 2 hoďky. Bolesti trvaly fakt jen krátce před porodem. Max. půl hodiny.Teď mě pořád trápí ti blbí poslíčci, bříško bolí a tvrdne. Nejhorší jsou noci. Dle doktora by bylo dobré už rodit, ale jak to mám asi vysvětlit tomu malému? Je pořád nahoře a mám pocit, že místo toho aby sestupoval, tak šplhá výš a výš.....Už mě přestala i pálet žáha, ale zase se to vrátilo a trápí mě to celedenně.Dnes jsem byla na kontrole a dle doktora se k porodu vůbec nic nechystá. CS 5. V noci moc nespím, pořád se budím, ani nevím proč. Někdy mě ani nic nebolí, jen spát se mi prostě nechce. Před otěhotněním jsem brala prášky na otěhotnění a přibrala 15 kg, teď v těhu 9 kg. Jsem jak sud, sotva se hýbu, v noci se potím tak, že bych mohla oblečení i povlečení ždímat....Doufám,že po porodu brzy shodím a bude ze mě šikovná mamča!!! No nic, jsem se rozepsala, ale hrozně mě uklidňuje, když se najdou i jné, které trpí jako já. Tak pište, pište, abych se zase uklinila, že porod poznám, že to nebude taková hrůza, že dorazím do porodnice včas, že bude vše OK. Protože to jsou všechno věci, kterých se bojíííííím a podpora mě moc potěší