ahoj spolutěhulky

Ahojda kuličky,...tak se nám to začíná blížit,..každá má už většinou všechno pro ty naše zlatíčka sbalené a připravené. Z příspěvků koukám, že začínáme pěkně panikařit,...noční pobolívání bříšek,noční výlety na čůrandu, pálení žáhy, špatné dýchání, nervozita.....čekání na porod,...Pěkně to uteklo, co? Už se těším, až budu číst, jak postupně jedna z nás podruhé bude odpadávat z těhulek na novopečené mamči a budeme si sdělovat dojmy z porodu, přístupech personálu na porodnicích, reakce tatínků u porodu a z těch našich štěstíček...Nevím jak vy, ale já teda v noci nějak nemůžu spát,...od půl jedný do rána čumákuju do stropu, převaluju se, kachním se několikrát na čůrandu, říhám,...a pozoruju se, jestli mě tam či onam nepíchlo z důvodu blížících se poslíčků....dopoledne jako když to na mě hodí, bych nejvíc spala a je zajímavý, že mě už nic z těch nočních peripetií nezlobí....Na procházkách se každý známý usmívá při pohledu na moji kolíbavou chůzi a valící se pupík /113 cm / s nejrůznějšími hláškami a poznámkami, jestli už to brzy bude a kolik těch miminek vlastně nosím,..v nejbližším okolí už všichni vědí, že je tam jedna holčička,Lucinka a že si to těhotenství moc užíváme a co všechno vyvádíme a jak se na to naše štěstíčko těšíme....Nezřídka se mi zalívají oči, protože hormony teda pracujou na plný obrátky a jsem fakt šťastná a ještě k tomu, když si představuju, jak ten náš něžný uzlíček už tady bude za měsíc s námi. Tak už zase pěkně bulím dojetím, tak prozatím končím se psaním a jdu Lucince do pupíčku poslat jablíčko, na který už mi pěkně tečou sliny....tak pa a všem přeju dobrý porody a zdravý miminka....Iveta a mimi Lucinka