Ahoj deníčku a holčiny, shrnutí po 9 měsících

Jen mě tak napadlo si shrnout posledních 9 měsíců snažilky. První měsíc je asi jasný, každá z nás si myslí, že se to musí podařit napoprvé, takže se stále hlídáme a doufáme, ale málokterý pár má takově štěstí. Další měsíce se snažíme vše neřešit, ale stejně se podvědomě hlídáme dále. Věřím, že psychika dělá svoje, ale zase na druhou stranu mi někdo kdysi říkal, že čím více si něco přejeme, tak o to větší je šance toho dosáhnout a věci o vesmíru a pozitivním myšlení a tak. Takže se to ve mě lehce všechno mele a nevím čemu mám věřit. Ale stále věřím, že se nám všem snažilkám nakonec podaří být těhule a pak i maminky. Jde ale i o to, že nepatřím k těm šťastnějším, které mají pravidelnou ms. Což znamená, že mi mrcha chodí jak chce, což může být i jednou za dva měsíce a tím pádem se každý měsíc nervuju ne týden jako většina z vás, ale 14 dní a déle. Ale stále si říkám, že jsou tady holky, které taky měli ms jednou za 50 dnů a teď už má svojeho Mišánka u sebe. Říká se, že kde není ms, může být OVU, naopak to funguje, tak věřím, že v nepravidelnosti moji menstruace nebude zas takový problém. Nejhorší na všem ale je, že i doktoři v lepším případě nás nutí zkoušet rok, přitom jsem četla, že otěhotnět přirozeně máme asi tak 30% šanci, protože máme asi tak 3 dny v měsíci na to aby se potkali spermijky s vajíčkem a to neznamená, že se spojí a uhnízdí. Ale dnes už vím, že rok není tak dlouhá doba. Problém je tedy v tom, že když po roce přijdeš do Caru, nebo nějak jinam, tak oni ti pak řeknou, že třeba nemáte šanci otěhotnět přirozeně vůbec a pak člověk příjde na to, že mu rok vlastně utekl. Mě bude 16.11. dvacet sedm, a přítelovi v lednu 30, myslím si, že máme nejvyšší čas mít první dítko, ale stále se nedaří. Víte, včera sme se milovali a našli OVU hleník(dourám že to byl on). V noci se mi zdálo o tom, že jsem fakt zapadla, že jsme se trefili, přesně do OVU. Takže bychom mohli mít pod stromečkem průkazku, což by bylo úžasné, moc si to přeji. Snažím se o těhotenství nemluvit, už ani s přítelem, natož s okolím a docela se mi to někdy i daří, ale pak se stane, že mám depresi a pláču, ale to asi my všechny. Takže snažílkování zdar a holky stále věřte v úspěch nic jiného nám ani nezbýva. Hezký a pohodý den všem. Z.