Zítra jdeme vyvolávat ....

Zdravím všechny stávající i budoucí maminky,

tak jsem se rozhodla po delší pauze napsat poslední těhotenský příspěvek ...
je mi z toho nějak ouzko .....
Od dnešního rána bulím jak želva, ze všeho je mi smutno. Nějak si začínám uvědomovat že zítra ráno
máme nástup na vyvolání a já už nebudu těhulka s bříškem.
A to jsem se poslední měsíc opravdu těšila až se ho zabvím, protože v těch vedrech to byl vážně záhul.
Na druhou stranu se nemůžu dočkat toho drobečka až ho budu mít v náručí, je to děs ty hormony!!!
Máte to tak taky některá? Když vidím holky z Červíků s miminkama tak jsem děsně dojatá a říkám si, tak
a zítra už budu taky další mamina, ale jak jsem se do teď nebála a byla jsem statečná holka tak najednou nevím
co vlastně chci, samozřejmě se trochu bojím té bolesti, ale nejvíc mě děsí ta změna, teď když už jsem si zvykla spát
na boku, že se ani nezohnu, jsem neohrabaná, mám nateklý nohy a další těhotenských nepříjemností tak o ně
najednou jen tak přijdu?
Děs... vážně....

No hlavně jsem moc ráda, že jsem těch 9 měsíců mohla prožít tady s Váma, protože bylo úžasný vědět že v tom nejsem sama a všechny nás trápí podobné neduhy.
A už se těším až tu budu řešit další - tentokrát mateřské problémy - kojení, spaní, přebalování....

Mám Vás moc ráda holky zatím papa

Alča