To zas byly nervy :) utz, 31. týden

Ahoj holky, tak vám dlužím story ze včerejška :) Od rána jsem se zase klepala, malá se poslední týden moc nehýbala a já už zase malovala čerty na zeď - já prostě ty ultrazvuky nesnáším.. No došli jsme tam s mužem, lehla jsem si a doktor asi zapomněl, že jsem stresař, protože začal kroužit a jen koukal a asi půl minuty nic neříkal. "Proč nemluvíte?" se na mě podíval a došlo mu to :)) "Nejste přece u kadeřníka, já se taky musím soustředit" :) Pak teda mluvil zase docela dost a ke konci furt monitor pc, monitor utz několikrát za sebou a u toho se mračil. Po půlminutě jsem to zase nevydržela."Je něco špatně?" To už se na mě podíval jak na blázna :D Manžel pak říkal, že být doktorem, tak by mě asi zabil.. prý to mají s anámi doktoři těžký :)) Ukázal mi grafíky, všechno tabulkové, větší ránu než jak mi spadnul šutr ze sdrce jste v životě neslyšely. Ty jo kam se hrabe adrenalin při lezení po skalách :)) Malá je úplně v pořádku, za dva měsíce přerostla tabulky o týden (asi bude po dvoumetrovém taťkovi :)) ), takže se termín posunul, ale stejně platí 23.4., ale já se s ní stejně domluvím, aby to bylo o něco málo dřív :) Ještě není otočená, ale to snad ještě zvládne :) Zítra jsem posdlení den v práci a pak už mateřská a klídek a pomalu finišovat přípravy, juchů já se na tu holčičku tak těším :)