Velký UTZ

Ty jsi taky večernice, viď. Tak to bude asi on! :qu: Podle popisu zcela určitě! Tak to máš bezvadnýho chlapa.Ho pozdravuj ode mě, až tam půjdeš, ho znáš asi líp Bohouška... Je to kapacita! Pamatuju si, jak jsi mi o něm psala, ale nějak co okolo, to už ne... Se přiznám bez mučení!A ještě k tomu doktorovi, tak jak jsi řekla to jméno, tak mi tak napadlo, že asi k němu chodí moje ségra. Se jí musim zeptat a řádně vyzpovídat! No "frndu" jsem osobně neviděla, ale začnu popořádku, když mam přehánět, tak jak chceš, řekla jsis o to sama. :s: Takže: přijeli jsme tam něco málo před třetí,(přítel mi vyuvednul na nádraží na nemocnici..jel mým autem, na svým má letňáky,tak někdo vlak odnýst musel.Ba ne, on vstával brzo, tak se mi ho zželelo..) Ale zpět k tématu našemu. UTZ byl na třetí hodinu. Dorazili jsme i vyjimečně včas. Chvilku jsme čekali, po nás přišla paní s taťkou (asi zřejmě) a se synem. Po chvíli vyšel tenhle príma doktor a sestřička, taky pohodová. Uvedli nás a já ať se sleču. Načež tam má kabinku, náhoře ten závěs dost nízko, takže první, co bylo, že jsem se praštila do hlavy a mezitím přítel tam, asi nervozitou, prý shodil nějakou poličku neco co to bylo. Já to ani nezaregistrovala.A doktor mávnul rukou, ať to necháme, že je to fuk. :///: PAK mi řekl, ať se položím a přítel, ať jde za něj a dívá se. Prsknul na mě gel, celkem dost, až mu došel (měla jsem ho pak ještě po vyšetření i na poklopci) a začal jezdit po bříšku. Pak se ptal přítele, jestli něco vidí a ten mu řek, že jenom mlhu. Tak jsme se tomu zasmáli a pokračoval v prohlížení. Se setrou si tam chvíli povídali nějaký cizí slova, či co, nějak jsem jim nerozuměla a on mě i varoval, ať se neděsim, že teď nebude mluvit na mě a že mě se bude věnovat za chvíli. Což mě uklidnil, ale já potřebovala vědět hned, jestli mimík žije a jestli mu bije srdíčko. Tak to se na mě usmál a řekl, že můžu být v klidu,že bije. No a v tu chvíli mi bilo fajn! Ukázal mi ho pro klid i na tej obrazovce. Jo a ještě se mi ptal, jak se cítim. Tak jsem mu řekla, že teď mizerně, že mi busí hrozně srdce a on se ptal proč. Tak jsem mu argumentovala, že mi bije proto, že nevim, jestli bije malýmu. No prostě bila tam sranda. A pak se nás zeptal, jestli už víme co čekáme a co byjsme chtěli. Tak jsem mu řekla že to, co nám poví a budeme šťastní!Jen když je to zdravé, v čem nás utvrdil a dodal jo a bude to holčička a to tak hezky mi polohlasně řekl do očí, až jsem se tam rozbrečela, začali mi studět ruce asi štěstím a celá jsem se rozklepala. Zajímavej stav, ale nádhernej! :qu: No a pak jsem se mohla oblíct, sestra vyjela zprávu pro mojí doktorku a už tam byla další paní a to už nás nevnímal a neslyšel ani rozloučení, tak neopdověděl.. Ale to nám v tu chvíli bylo jedno, pro mě byl úžasnej po celou dobu a co slovo z něho vypadlo, to bylo pro mě svatý! Tak a chtěla jsi to dopodrobna, tak tady to máš. Já Tě varovala... hezký čtění! :///: A teď o Tobě!! Vim, že už jedno mimi máš, viď?! A neni to náhodou Šimůnek? (to je paměť, viď!)