Už zas vyšiluju

Ahojky, tak jsem se zas včera pěkně vynervovala. Přestalo mě pobolívat břicho a tak mě o něco míň bolí prsa, tak jsem se začala pořád pozorovat a myslet na to nejhorší, že se něco děje s červíčkem. Já vím, že budoucí maminky by měla myslet pozitivně, jenže díky inrenetu se člověk doví tolik věcí a přečte si tolik různých a smytných příběhů, že ho každá maličkost rozhodí. Je zajímavé že u prvního těhotenství jsem takový strach neměla, ani jsem si moc nepřipouštěla, že by se něco mohlo stát. A teď jsem vyplašení až mi je z toho nanic. My ženy máme pořád nějaké starosti, v období snažilkování to jsou nervy když se dostaví MS, v těhoteství nervy aby probíhalo tak jak má a pak starost o mimi. Ale je to náš úděl, a není nad vrnící voňavoučké mimi.
No a ty prsa mě zas bolí o něco víc a navíc mám pořád hlad, takže se už trochu zklidňuju, ono negativní energie mě ani červíčkovi nepomůže spíš naopak. Takže za chvíli letím dělat bramboráky a pořádně se nadlábnu.
Takže halvně nehledat problém tam kde není, aspoň já se o to pokusím.