Ukončení

Můj pan doktor mě poslal radši do nemocnice ještě na vyšetření s tím, že už si mě tam nechaj, ale vyšetřující řekl pokud mi nic není, nemám bolesti atd. tak můžu ještě na noc domů. Řekl mi, že zákrok se provádí pod celkovou narkozou a trvá cca 10 min., je to prý jako ,,vysavač''...ale jsem z toho pěkně nervozní. Malej si myslel, že už nepřijedu a když jsem mu udělala překvápko, nechtěl mě pustít ani na záchod :s: Tak to beru tak jak to je, už jsem se vybrečela, teď se z toho ještě vypovídám a už jen abych to měla za sebou...

Tak to nebude tak strašné,budeš to mít rychle za sebou. Chápu,jaké to musíš mít,já se snažila o druhého kluka třičtvrtě roku a potom raději skoro jen ležela,ať ho unosím. Mi příjde,že čím má člověk víc dětí,tak má i víc strachu,obav a všeho. To si dokážu představit,jakou musel mít radost,že má maminku zpátky,ty děti to hodně vnímají,je jim to třeba hodně vysvětlit. Můj starší vůbec nepochopil,proč jdu do porodnice,i když jsme ho na to dlouho chystali,potom tam za mnou chodil a ani to nevypadalo,že jde za mámou a od té doby máme takový nějaký horší vztah. :( Po porodu se počůrával,začal ukrutně zlobit,neposlouchá,myslím,že se hodně tím zablokoval,protože byl se mnou každičký den a najednou týden nic. Už je to sice 7 měsíců,ale pořád si k sobě nemůžeme nějak najít cestu. Chvilku to vypadá skvěle,ale později se to vždycky zase zlomí,myslím,že to vnímal tak,že jsem ho opustila a teď mám někoho jiného,jakobych ho už nepotřebovala.Bohužel tchýně mu v tomhle hodně pomáhá. Promiň,že to tak píšu,prostě mi to přišlo na jazyk. Určitě potřebuješ spíš odreagovat,co? Za tři měsíce budete určitě zase čekat!!!!! A přála bych vám holčičku,teda,jestli ji taky chcete! ;)

My jsme se snažili taky spíš o kluka skoro celý rok, prvnímu se taky nechtělo...Z toho tvého komentáře zjišťuju, že každá maminka nebo těhulka má svých starostí dost...vůbec mi nevadí že se zmiňuješ o svých starostech, já mám zase super tchyni, ale stejně to nepomáhá, protože malej je na mě i tak dost závislej. Taky se mu radši snažím vše vysvětlit, ale momentálně jsem jeho celý svět...Doufám, že se ti vše brzy urovná a starší synek pochopí, že ho máš pořád stejně ráda, bohužel ti v tomhle neporadím, je to pro něj prostě nové. Děkuju ti za podporu :a:

Takže chcete dva kluky? No,je to super,ale na druhou stranu,jestli nebudeš chtít potom ještě třetí a holčičku,jako já!! :s: Snad se nám ten vztah brzy urovná,kdysi jsem právě taky byla já ten nej,nej,nej,ale teď u mně vidí vše,proč nejsem nej. Vám přeju,ať se vám ten druhý klučina povede. Jo a švígra mi říkala,že si kluky dělají ženy,tak se pořádně snaž a budu se těšit na příspěvek,že jsi opět těhu. Já zrovna taky přemýšlím,jestli bych ještě nechtěla třetí,resp. mám 3 týdny zpoždění :00: ,ale to bude spíš vlivem hormonů ještě od porodu a po kojení. :$$:

Tři týdny?????????????? Tak to asi mi to další takhle rychle nestihneme :s: Ježiš já bych ti tu holčičku táááák přála ;) (podle hesla přej a bude ti přáno :///: )

No,už tři týdny,ale u mně je to bohužel tak nějak normální,hlavně mám pořád nervy + hormony,od porodu jsem neměla ani jednu ještě normální. Hlavně se necítím těhu,tak tomu nepřikládám váhu,u obou kluků jsem to poznala. Děkuju moc za přání,opět,jsi strašně moc hodná!!! Ale na třetí se ještě ani moc necítím,nechtěla bych,abych měla takové nervy v těhu. Ten starší mě doslova ubíjí tím,co říká,jak se chová,že se nepříjde ani pomazlit,nepříjde mi dát ani pusu sám od sebe. :§)

Teda ta tvoje tchýně je vážně kráva! Už jsem si o ní ledacos přečetla i to, že navádí tvého syna proti tobě, ale netušila jsem, že jsi měla se starším chlapečkem tenhle problém. Bože, co to je za člověka?! :pig: Chudáček má v dušičce zmatek a ona to v něm ještě živí! Nechci naštvat tvého manžela, ale musím říct, že by zasloužila pořádnou přes hubu. :-/)

No,manžel tohle právě nechce vůbec slyšet,bere ji za nejskvělejší mámu a hodně ho deptá to,že se chová,jak se chová. Bohužel je to tak,ona ho neustále jen utvrzuje v tom,že teď mám já Kubíčka a Páťu nepotřebuju a nechcu,tak ho bude mít jen ona. Je to šílená situace,kolikrát ten boj už vzdávám,ale to nemůžu,je to můj syn,snažím se mu vyvolávat vzpomínky na doby před porodem,co jsme spolu dělali,jak jsme si rozuměli,ale nejspíš to bude na delší dobu. Bohužel to bylo tak,že tchýně byla při mém porodu u nás doma s mým manželem a spolu hlídali Páťu,což spíš vypadalo tak,že ona ho brala na celý den ven a kdo ví,co mu vykládala. Ano,mám takové podezření,ale to jen z toho důvodu,že ona tohle říkávala dokonce i přede mnou.

Ty bys s ní asi nemohla přerušit kontakt, viď ? No jo, ono by to pak stejně ještě Páťovi mohlo připadat, že mu chceš sebrat babičku. Ach jo, to bude chtít asi hooodně trpělivosti. :( Možná by pomohlo dělat nějaké rodinné výlety, při kterých by ses mu víc věnovala. Ještě mě napadlo, že mu to třeba neřekla ve zlém a on si to jen špatně přebral, ale bohužel mám s tchýní špatné zkušenosti, tak tomu dobrému moc nevěřím. Budu na vás myslet, ať se to podaří co nejdřív zlomit. :k:

Nene,přesně tak to myslela,tohle mi neříkal Páťa,ale ona a přede mnou,chytla ho kolem ramen a tohle povídala při rodinné sešlosti. No a takhle se to už párkrát stalo. Rodinné výlety podnikáme,snažím se mu hodně věnovat,tak dva týdny je to fajn,potom jedeme ke tchýni a zase zablokovaný.

To je drsný! Asi už zbývá jen manžel, aby ji odkázal do patřičných mezí. Říkala jsi, že je teď na tvé straně, takže pokud se ještě něco takového stane, tak věřím tomu, že ji zastaví. Asi bych se s ním domluvila, že nebudete nechávat Páťu s babičkou o samotě, ať je vždycky u toho. Jedině tak se můžeš vyhnout tomu, co dělá. Manžel to určitě pochopí, vždyť jde přece o psychiku vašeho dítěte, ktrou ona pořádně rozhodila. :( Moc ti držím palce, ať to překonáte, je to opravdu hrozná situace.

Manža mi to už právě slíbil,že si toho bude více všímat a že jí něco řekne.Nechci dělat peklo,ale tohle není opravdu v pořádku.To je skoro to stejné,jakobych říkala já klukům,že babička je zlá,že je nechce apod.,ale proč bych tohle dělala,že? I když mi leze pořádně krkem. Ona dělá právě i to,že mě před klukem shazuje,říká takové věci,že maminka ti nedá ani sladkosti,co ti to zase dala za pití,tady máš lepší a dá mu Jupíka. Takové věci,víš,mamka teď na tebe nemá čas,teď pije,ale já mám na tebe čas vždycky,přitom ona mi naleje 2 dcl vína půl hodinu před naším plánovaným odchodem. Už si fakt musím u ní dávat pozor na vše,abych jí nedávala ani takové podněty,aby tohle mohla dělat. Přitom já jsem tak svědomitá,ale i tak si najde pokaždé něco. Doufám,že brzy zase něco takového řekne a manža jí řádně vysvětlí,že tohle teda ne.

Humus! :sick: To je úplně ukázková tchýně z filmů a knížek, člověk by nevěřil, že něco takového opravdu existuje. :n: Tohle je už vážně těžce přes čáru, protože tady nejde "jen" o snachu. Já to vůbec nemůžu pochopit, jak si něco takovýho dovolí. Myslím, že by ses mohla rozkrájet a stavět na hlavu, ale ona ti pokoj nedá. Je na tebe nastartovaná a cítí se strašně jistá v kramflecích. Až ji tvůj manžel sejme, tak jí doufám spadne hřebínek. :-/) Kdyby to jen trochu šlo, tak bych řekla, že nejlepší by bylo nejezdit k ní vůbec, ale je mi jasné, že je to složité (jak jsem psala minule, Páťa by to asi špatně pochopil, v této situaci bys mu jen těžko vysvětlovala, jak je to doopravdy). Nechci se tě dotknout, předem se omlouvám, že se ti do toho tak pletu, ale skoro bych řekla, že by stálo za to kontaktovat nějakého dětského psychologa. Ten by vám mohl pomoct a taky poradit, jak se jako rodina chovat, bránit. :#o:

Jo a ještě,jak píšeš,že si je jistá v kramflecích,tak to teda vůbec není. Nemá proč. Je to žena,který nemá ani školu,nemá muže,je v důchodu,pracovala jako dělnice,její heslo zní:"Když se někdo narodí pod lavičkou,tak tam i zůstane.". Kouří,pije,ale teď už se trošku zlepšuje,protože její přítel nesmí pít ani kouřit,tak se dost momentálně omezuje.

No,Páťa na babičku vůbec nevzpomíná,neřekne,že by tam chtěl jet,když si hraje s telefonem,tak ani jí nevolá. Ale když tam přijedeme,tak babička dá samozřejmě párek bez rohlíků,kila čokolády,kila gumových medvídků,sladké pití,dovolí mu skákat po sedačce,když vylije kávu,tak se babička směje a je šťastná. Víš,ono je to u ní z dob dětství mého manžela. Jí opustil chlap už v těhu,byla moc pyšná,tak po porodu nechtěla chodit na sociálku,tak dávala manžu všude možně po rodině,známých,kolegyních z práce (manža má hoooodně tetiček),víceméně,co se prořekla,tak ho měla snad jen na víkendy. A to je právě to,má z toho komplex,ví,že to,co si měla užít,si neužila,tak to chce napravit teď,chce prostě mé kluky za své,proto ty útoky,proto všechny ty spory. Takže já bych to spíš viděla na psychologa u ní. Ale máš pravdu s psychologem u Páti,to říkám už dlouhou dobu,bobek to totiž neměl vůbec za celý svůj dosavadní život jednoduché.Narodil se dřív,maličký,byl na JIP,potom se mnou,ale mě tam nechtěli pouštět (resp. jen na půl hodiny denně).Takže byl vlastně 14 dní bez mámy,na JIP do něho nalívali a přelévali ho kdo ví jakým mlíkem,i když jsem každodenně dodávala litry (byla jsem jak kojná). Měl reflux,od narození cystu v pusině,všechno ho natahovalo,zvracel po každém jídle obloukovitě,časem si vypěstoval návyk v tom,že při každém zákazu,či daní na zadek,se pozvracel už jen z trucu. Takže to má můj Paťulka v té hlavičce pěkně pomíchané. Dodnes má problém s jídlem,kdybych mu neřekla,že má připravené jídlo,ať pěkně papá atd.,tak je schopný nejíst hooodně dlouho,spíš až do nutnosti nemocnice,bohužel. Má v sobě blok,já ho cítím,vím,v čem pramení,je to nejspíš už od toho porodu,od JIP,neměl tu svou mámu,vyrvali ho z břicha a 14 dní necítil to,co mu bylo nejbližší. A od toho se odvíjí už i to,že i takové řeči babičky ho dokáží takovým způsobem ovládnout,zmást. Možnost psychologa jsem už diskutovala s naší dětskou doktorkou,resp. ve smyslu toho jídla,proč to tak je,ale doktorka mi řekla,že na to je ještě malý,je fakt,že ještě pořád nedokáže popsat,co se mu děje,nemluví ještě dobře. Je pořád takový rozpačitý,třeba,dám ti jeden příklad.Zrovna dneska jsem dala Kubíka na Páťovu postel a říkám,že jestli Páťa chce,tak Kubík půjde do jeho postele a Páťa může spát se mnou. A on,že jo. Usmál se,byl rád. A potom jsem se zeptala,jestli chce spát se mnou,jestli teda bude rád,že bude spát u mně. A on,že ne. :#o: :§)

Chuďátko, zažil si toho už dost. :( Kolik mu přesně je? Určitě má teď ve všem zmatek, ale věřím, že když se budete s manželem vzájemně podporovat, tak se to spraví. Nesmíte tchýni nechat, aby ho dál deptala hloupými řečmi. S tím, že si je jistá, jsem to myslela tak, že je přesvědčená, že jí to vždycky projde, a tudíž se chová tak suverénně. Až ji její syn okřikne, tak ji to snad opustí. Je zvláštní, že k ní má takový vztah, když asi nebyla nejlepší máma. Ale stává se to, někdy to děti nevidí a máma pro ně zůstane nejmilejší maminkou, i když si lásku svého dítěte třeba ani nezaslouží.

Jsou mu tři roky a skoro čtyři měsíce. Už by měl mít rozumu spoustu,ale nemá,pořád má v hlavě zmatek. Já se třeba každý den snažím,ať je vše super,jdeme ven,hrajeme si doma,povídáme si a všechno možné,snesla bych mu modré z nebe,ale potom stačí třeba jen návštěva tchýně a Páťa už nechce jít za mnou,nechce ode mně umýt,nic. Víš,s tou tchýní je to právě tak,to mi říkala i moje mamka,že většinou děti rodičů,kteří se o děti nestarají,tak právě ty děti jsou největší závisláci.Je to možná pravda,protože i má sestřenice byla něco podobného,teda má teta a sestřenka měla vždycky a má dodnes záchvaty,když musí od maminky,volá jí minimálně jednou denně a teď se dokonce zase k mamince nastěhovala zpět. Manža u ní bydlel do 30,mamánek hotový.

My už jsme si spolu párkrát psali. Obě máme dva chlapečky skoro stejně starý. A obě bysme chtěli ještě zkusit holčičku, že? Jen ty tchýně máme odlišné. Nechápu to!!! Nechápu, jak někdo může být tak zlý, jako tvoje tchýně. Říkat vnoučkovi o jeho mamince tak hnusný věci a obracet ho proti tobě... Četla jsem ty strašný věci, co mu tchýně navykládala (dokonce před tebou) a facek by si zasloužila hodně, ne jen pár!!!!!!! Podle toho, co si od tebe přečtu, si tohle opravdu nezasloužíš. Připadáš mi jako skvělá ženská a mrzí mě, že u mužskýho nemáš zastání. Přeju ti ať se tvůj vztah se synem vrátí do starých dobrých kolejí a tchýně ať táhne do pekel............... omlouvám se, ale tohle mě vážně vytáčí

Jojo,psaly jsme si!! No,já přišla jen na jednu věc a to tu,že tohle musí pochopit manža a on musí začít ten boj,protože on je mamánek jak vyšitý. Už jsem zaznamenala pár náznaků,tak snad to bude brzy lepší,manža si konečně uvědomil,na kom mu víc záleží a co je pro něj důležitější. Děkuji ti moc za přání,je to teď pro mně to nejdůležitější,je mi strašně smutno z toho,že můj syn mě vnímá na rovině babiček,možná i hůř. Manža říkal,že už bude dávat pozor a při jakékoliv takové zmíňce si to s mamkou každopádně vyříká. Teď už jen s ní nikde nechodím,opravdu jsem z ní zdeptaná a nabourává mi sebevědomí,rodinné vztahy,vše. Kdyby člověk nemusel brát ohledy na rodinu a mohl by si jen žít život,jaký on chce.

No tak snad je to na dobré cestě, jak píšeš. Ano opravdu je hlavní, že se tě manžel zastane, bez jeho zastání to půjde těžko. Nemáš to jednoduchý :n:

No právě,o tenhle manželův postoj jsem bojovala už 3 roky,jsem ráda,že jsem toho docílila. Kdysi byl na její straně,dokonce se i proti mně osočil,že kvůli mně musel lhát své mamince.Tehdy jsem byla těhu a nechtěla jsem už řídit,prostě strach,no a oni měli v plánu si dát po půlce a já jsem jim to tak zhatila. V ten okamžik jsem chtěla utéct,ale to bříško mně zarazilo,naštěstí,teď je to už mnoooohem lepší.

Co píšeš je smutný, asi bysis měla s tchýní vážně promluvit a říct jí že tím co dělá hlavně ubližuje tvému synkovi, protože ten z toho musí mít pěkně zamotanou hlavičku a jestli ho má ráda tak by s tím měla hned přestat ! Já vím, že se to lehce říká...doufám že to dopadne dobře :one:

No,ono je to o hodně těžší věc,protože tohle ona právě chce,aby můj syn měl rád víc jí,než mně. Nikdy mi ho nepředá,předá ho jedině manžovi. Ona totiž svého syna - jedináčka nikdy nevychovávala,strkala ho všem možným známým,no a teď toho nejspíš lituje.