Týden porodu

Diky za odpoved. A tys mela obe hlavickou dolu ze jsi rodila prirozene? To me prijde uplne sileny. Ja tak nejak pocitam s tim cisarem, ale oni se me asi na nic ptat nebudou:-)

Nechci být nepříjemná,ale já rodila dvojčata císařem 37+1 a po operaci to byl děs a hrůza,taková bolest,nebyla jsem schopna se o malošky starat,z lůžka jsem vstávala snad věčnost, když jsem vstala, nemohla jsem se narovnat,do sprchy mi museli pomáhat, ze sprchy taky, ze záchodu jsem pořádně vstát nemohla, jak máš na břichu převyslou kůži tak se rána špatně hojí,nechápu proč většina těhotných apeluje na císař.Nevím jestli si uvědomujete že je to velká břišní operace, která skýtá spousty komplikací, jak během samotného výkonu tak i po něm.Normálně jsem rodila dvakrát a můžu srovnat oba porody.Samozřejmě, že se může zkomplikovat i přirozený porod, ale pokud to jde normálně tak bych se nebránila,porod dvojčat je úplně stejný jako porod jednoho dítětě,akorát druhá fáze je dvakrát a ta nebolí, pouze se tlačí. Ale záleží na názoru a i na zkušenostech, pokud jsou špatné zkušenosti, tak je strach z dalšího opakování se opodstatněný, jinak přeji pěkný den a krásná zdravá miminka :-)

Tak to vis ze na tom asi neco bude. Me rikal doktor ze oba porody maji sve komplikace. Cisar je vetsi riziko pro matku a prirozeny je zase rizikovejsi pro dite. Me bylo receno ze kdyz jsou deti vetsi tak prirozeny porod je v pohode ale u malych deti nedonosenych je prirozeny hodne rizikovy. Asi zalezi na kazdym, ale mslim ze kazda mama radsi mysli na dite a sebe tak trochu stavi na druhou kolej. Ono kdyz mas deti prakticky vymodleny a cely tehotenstvi komplikace tak jim chces dat nejvetsi sanci a proto to radsi udelas horsi pro sebe nez pro ne.

Vidíš, přesně to jsem si řikala i já, že přece nemůžu rodit přirozeně, když jsou holky tak maličký. No a šlo to :///:

Jestli si to dobře pamatuji, tak v Ostravě, ve FN, kde jsem rodila, když jsme se bavili o přirozeném porodu, tak dr. zmiňoval, jakoby hraniční váhu pro přirozený porod, váhu 1500g. Nicméně, když se porod rozjede a je to už daleko, tak je možné porodit i menší minimka, dr. uváděl mimi o váze kolem 1000g i méně. Ven vyjít musí :€s€: .
Řekla bych, že se tim moc zabýváš, až to příjde, tak to příjde :c: , ale na císaře bych už nikdy nešla, opravdu nikdy! Drž se, :a: Gabka

Já měla obě holky hlavičkou dolu a rodila jsem přirozeně. Taky jsem si celé těhu říkala, že bych radši císařem, ale pak, když bylo po všem, tak jsem byla ráda, že jsem rodila normálně. Porod jako takovej byl šílenej, ale jestli rodíš jedno dítě, nebo dvě, to už neni takový rozdíl. Druhou jsem měla venku za pět minut. Jen v sobě musíš ještě posbírat sílu na vytlačení i toho druhého mimi, ale to dáš, to neměj strach :)
Ležela jsem na sále nějakých 14 hodin, když tak počítám. Dr. už říkala, že asi teda pojedem na císař a najednou se to rozjelo, zaplať pánbůh :)

Zpětně jsem byla taky ráda za přirozenej porod... mně obě holky pomohli vytlačit... dost jsem krvácela, tak to nakonec nabralo šílený tempo... Já měla holky 7 min od sebe, už jsem ani necítila kontrakce, moc jsem nevnímala, takže Barču vytlačili fakt přes břicho téměř sami... Jen jsem měla celou dobu šílenej strach, abych jednu neporodila normálně a s druhou na císaře... Mít 2 šití, to musí být mazec!!!

Taky mi s druhou pomohli, tlačili na břicho co to dalo. Kontrakce už taky nějak nepřicházely. Prostě jsem zatlačila a byla venku. Už si to ani pořádně nepamatuju. Jak jsem byla vysíkená a unavená, tak už jsem ani moc pořádně nevnímala. Nakonec nešla ven placenta, takže mě uspali, šití jsem si krásně prochrněla :)

No vidíš, mně tím, že se porod nakonec zkomplikoval, tak žádný uspání nebylo a placenty ze mě "vyrvali"... bylo to nejšílenější, co jsem zažila... bolest ukrutná... kousla jsem u toho manžela a ten mi to připomínal snad 2 měsíce, co byla po kousnutí jizva vidět ;-) Bohužel až zpětně jsem si uvědomila opravdu šílený personál u porodu... Nekonalo se žádný tišení bolesti, ani injekce, o epidurálu, který jsem si přála, jsem si mohla nechat zdát... takže 12 hodin na lůžku připojená na monitor bez možnosti pohybu v šílených bolestech!!!! Ale byli tak "hodní" že mi dovolili 2x do sprchy na 5 min... tam jsem seděla na míči a bulela, manžel mě sprchoval a já žebrala o císaře ... proto UŽ NIKDY!!!!!

Přesně to samý, napojená na monitoru víc jak 12 hodin, téměř bez hnutí. Mně dovolili teda jen jednu sprchu a o míči jsem si mohla nechat zdát. No a utišující prostředky, to asi v Mostě v nemocnici neznají. Když ze mne Dr. tahala placentu, tak se přetrhly pupečníky, takže by to asi jinak ven nedostali, takže aspoň děkuju za to uspání.
Ale jak říkáš, už nikdy víc.

Docela zírám :bulva: Včera jsem byla na kontrole v 30 týdnu a holky mají okolo 1600 a 1301 g. Plod A je otočený hlavičkou dolů a plod B je příčně, ale mí dost velkou šanci. Doteď jsem si myslela a pořád si myslím, že porod přirozeně je lepší, ale teď co čtu mně děsí.. Ale co přežít se to musí :€):

Nechtěla jsem tě vyděsit... bohužel já si to fakt vyžrala se vším... Ale zase výhoda byla, že jsem si brzo sedla a byla mobilní pohybově ;-) Na tu bolest zapomeneš rychle, což po císaři tak rychle nejde... až zpětně, když jsem si to vybavovala a manžel vyprávěl, protože já si fakt část porodu nevybavuju, tak vím, že už fakt nikdy!!! Já ležela od 33 týdne v nemocnici, A jsem měla hlavou a B se dostalo z příčky do "hlavou labilní"... takže ještě den před porodem kontrolovaly, jestli trochu hlava sestoupila... Ale na sále mi jí po porodu A jistili přes břicho, aby se Barča neotočila... To dneska už dělají běžně ;-)

Právě proto bych chtěla, pokuď to bude jen trochu možné rodit přirozeně, sice v tom okamžiku porodu prožíváš bolest, ale pak si během několika hodin schopna být už mobilní.. A nemusíš ležet na JIPce s cévkou a tlumícími prostředky proti bolesti.. Snad už to doklepeme dokonce, aby holky to zvládly bez problémů. Čípek máme 32 mm a tlak taky v pořádku 130/80.

Všechny porody nejsou tak odstrašující, jako ty naše :///:
A určitě je lepší rodit přirozeně, to zotavování se je mnohem rychlejší.

To určitě nejsou, někdo rodí, že ani neví o tom.. Uvidíme, do které skupiny budeme patřit :///:

Určitě budeme držet palečky, ať vydržíte co nejdýl a hlavně co nejlepší porod :\x:

Moc děkuju. Jsme v 30 týdnu a holky mají kolem 1600 a 1301 g, tak snad ještě něco nabereme a hlavně plíce se dovyvinou :-)

Díky. A jak to holky zvládaly s tou vahou. Já mám z toho trochu strach. Měla jsi je v inkubátoru?

Jo jo, "dopéct" se musely, to je jasný :) Viktorka ta s tou větší váhou byla čtyři dny na jipce jen na pozorování, že jí prý občas vynechal dech. Po čtyřech dnech šla do inkubátoru k Valentýnce na nedonošenecké oddělení. Tam jsme byly necelý dva měsíce. S váhou 2500g nás pustili domu. Holky byly šikulky, zvládly to bravurně.
Byly tam i děti s váhou kolem 800g a taky to krásně zvládly, ale každej případ je jinej.
Je tu bohužel i maminka, který jedno dvojčátko umřelo, bohužel to nezvládlo, je to strašně smutný, ale i to se stává.

Díky moc. Čípek mám zatím 3,8cm. A bolí tě taky břicho? Nebo nějaký tlaky. Já jsem tak kolem 14 hod odpoledne celkem k nepoužití. Připadá mi že mám břicho tak 30 kilo těžké ale když ležim tak je to v pohodě. Ale jak si sednu nebo se otáčim tak to je hrůza. A ted ke všemu to tvrdnutí. Někdy mi připadá že mi ztvrdne když mě děti kopou ale někdy v břiše uplný klid a najednou je jako kámen. Musim chvíli ležet uplně nehybně a za pár vteřin to přestane. Doktor mi pořád tvrdí že určitý počet tvrdnutí za den je normální.

Tak břicho mně občas bolí, ale spíše jen úpony k děloze jak jsou namahání tou tíhou. Na delší cesty si beru podpůrný pás a s ním je to v pohodě. :-) Jsem totiž hrozně aktivní člověk, včera jsme byli na tůře na Šumavě.. Někdy si říkám, že kdyby vše vědela doktotka, tak mě zabije .Kort když jsem vlastně musela do 20 týdne jen ležet, měla jsem nízko placentu a každý pohyb rovnal se krvácení, špinění.. Teď mám čípek 39 mm a na kontrolou jdu teď ve čtvrtek. Naposledy holky v 26 týdnu měly 821 a 816 g. Z hlediska tvrdnutí břicha zatím problémy moc nemám, i když občas večer se mně to objeví, ale tak jednou, dvakrát.. Ale skutečně po 20 týdnu je normální když Ti tvrdne břicho. Ale nesmí to být víc než 15 x za den a nesmí to být bolestivé.. Je to příprava na porod. Magnesium jsem měla brát taky, ale z dávky 3x za den jsem udělala jednu tabletku na den. Měla jsem po tom průjem. Ještě úplně od začátku beru Utrogestan, 2x za den zavádím..

Teda ty mas odvahu. Ja jsem prave od zacatku na rizikovym takze si netroufnu vubec nic. Taky jsem krvacela. A naví se jdu na chvíli někam projít a už mám pocit že mě břicho tou vahou snad vypadne na zem. Doktor me rikal ze tvrdnuti muze byt, ze nektery holky to snáší hůř. Už jsem pribrala 12 kg a navíc mě ještě bolí kyčle a třísla a stydká kost. Takže já ani nepoznám jestli bolí vazy nebo děloha nebo co to vlastně je. Ale tohle všechno se dá vydržet, hlavně aby mimča vydrželi co nejdéle.

Odvahu ani tak ne, ale spíše jsem došla k názoru, že se musím chovat co nejpřirozenějš, jinak se zblázním.. Právě v tom počátku kdy nikdo nevědel jak to dopadne.. Jsem od začátku taky doma, i proto že jsme prodělali umělé oplodnění. Kyčle a třísla bolí proto, že člověk hodně přibral najednou. to se musí prostě vydržet :-). Zkus si sehnat opravu ten podpůrný pás, ten mně pomáhá. Vy jste byli na IVF/IUI nebo se Vám povedli přorozeně?

A jak často ti doktor dělá ultrazvuk kde ti řekne kolik váží?

Ultrazvuk mně dělá při každé kontrole. Čípek taky měří po 20 týdnu po každé. Neboj se, bude to dobré. Prckové vydrží u Tebe co nejdéle :-). Už víš co čekáte?

jojo taky IVF

Ahojky tak na začáteku moc gartuluji k dvojčátkum. A k tvým otázkám ....
Já před těhu nebyla žádny drobeček 178cm a 85kg. S holkama jsem přibrala rovným 30kg ale byla jsem hodně oteklá. Rodila jsme v srpnu a ty červnové a červencové horka byly mazec.Ale zvládla jsem to :-)
Jinak já rodila předně v 34tt císařem a to jen prot,že Dr. chtěli. Mám zvláštní tip jednovaječných dvojčat a ten se prostě déle nenchává. Ale čípek jsme měla 2,8cm a jak ,,zabetonovaná" říkal doktor. holky měli 2110g a 2360g fakt krásné váhy a na JIP byli týden a na roomingu taky týden a šli jsme domu s 2kg (po porodu se miminka spadnou) a omezení jsme měla od samého začátku.Nesměla jsem nic dělat ajen ležetAle já dělala vše na co jsme se cítili a ležela jsem fakt vyjímečně.Jen když mi nebylo dobře. Tvrdnutí jsme taky měla cca 10x za den někdy i vícekrát,ale jak říkám zvládli jsme to.

Tak i tobě držím palce ať to dotahnete co nejdál pa L+M+M