Taky vás straší?
Ahoj, asi hlavně prvomaminky, taky vás vaše blízké i vzdálenější okolí pořád straší výroky typu: "Však počkej, až se malé narodí, to si užiješ..., děcko, to je bomba do baráku..., to teprv poznáš, co to je mít starosti..., život se ti obrátí naruby..., užij si to, dokud máš malé v bříšku, pak to bude mnohem horší", atd., atd., atd. ://:.
Já teda nevím, ale mě už to celkem dost vytáčí :(, i když se snažím si z toho moc nedělat. Fakt bych byla ráda, kdyby taky někdo říkal něco pozitivního. My se oba na mimi těšíme a opravdu si hodlám svůj život užít i s dítětem, nemám pocit, že by jeho narozením cokoli, co bych postrádala, skončilo, nebo bylo horší, ba naopak, těším se, co nového nám dítko do života přinese a vím určitě, že nás jednoznačně obohatí. I když budou starosti a i když kolikrát třeba nebudu vědět, kde mi hlava stojí. Akorát mi fakt vadí, že k tomu okolí přistupuje, jakože teď už mě čeká jen samé utrpení, to mi teda přijde dost na hlavu :?. Tak doufám, že jste na tom líp, pohlaďte bříška, dokud se v nich ty naše pohormy ještě schovávají :///:. :a:.
Ahoj - já bych to řekla spíš tak, že aby sis udělala ještě teď, co můžeš, protože pak už nebudeš mít na nic čas. Jestli teda nebudeš mít úplně hodné, spavé miminko. Já se musím malému dost věnovat (7 měsíců), takže jsem ráda, že občas něco ukuchtím a že uklidím na etapy barák. Takže asi tak. Ale rozhodně Tě nečeká jen samé utrpení ;)
No, tak ono to až takový strašení není, je to fakt, ale měli by ti i říct, že při každým úsměvu dítka zapomeneš na to, že bys mu ještě před chvílí nejradši utrhla za něco hlavu, že jak začněena tebe volat mami a hodí psí oči, tak je rázem zapomenuto i rozbití milovaného hrnečku apod. Já musím říct, že první 3 měsíce byl pro mě horor, an který nikdy nezapomenu, řev řev a řev, ale pak to bylo lepší, ikdyž bych malou opravdu někdy roztrhla jak hada, tak ona pak přijde , přitulí se a mě je pak líto i to, že jsem byť jen pomyslela na to, jak mi leze krkem :c:
Není dítě, jako dítě. Naše malá byla šíleně uřvaná a spala během dne i jen 2x15minut. To byl záhul. S křikem vstávala a s křikem usínala. Ráno vstávala mezi 6-7 a usínala s kraválem mezi 22-23hodinou. No byl to záhul :00: Ale známá má půlročního chlapečka a ten jen pořád spinká a usmívá se. Přitom se mu ani moc nevěnuje. Malý je doma a ona je třeba na zahradě nebo ve sklepě a přijde, až malý pláče. To já kolem malé nonstop musela skákat a výsledkem bylo jen to, že jsem si připadala jako nejhorší máma na světě, která to prostě jen s prckem neumí.. :00:
možná lepší, že ti to někdo říká,... ona je to realita.. :) ale zase ty starosti nahradí smích miminka, když se naučí něco nového, když poprvé řekne máma,.... to je hned vše zapomenuto,.. ale odpočívej dokud můžeš, protože až se malý narodí, tak už nebudeš v klidu do té doby než odejde z domu bydlet do svého :D :D
To není strašení, ale realita, je to jiné, většinou si neodpočneš, nevyspíš, někdy ani nenajíš, ale většinou platí, jak si to uděláš, takový to máš.
In reply to To není strašení, ale by SonaSara
Moje slova, jaký si to uděláš, takový to máš :one: . Kdo chce, bude spokojenej, kdo nechce, nebude spokojenej nidky........A unavený budem vždycky všechny, pak už je to jen o tom, jestli umíš odpočívat ;-)
In reply to No, když ti malý celý by Suchárek
Joo, však já neříkám, malá byla vcelku hodná i když řvávala taky, proto jsme v podstatě většinu dne strávili ježděním po venku(spala mi jedině v kočárku) a já to prostě brala jako relax. A když mi prořvala noc, tak jsem to s ní prostě dospala dopoledne. Ale je pravda, že to nebylo tak strašný (nebo jsem to tak nebrala :? ;) ).
Ale určitě je něco pravdy na tom, že jakmile je nervozní i maminka, je nervoznější i prcek. I proto prostě když mě tu malá ječí a já bych sice měla raději uvařeno a uklizeno, tak se raději seberu, sednu si s ní na zem a chvilku si pohrajeme. Ona se zklidní, já taky a pak si v klidu dodělám, co potřebuju ;-)
Ahojky ,já ti věřím že je to na palici ale ono to tak fakt je ;) Já už mám teda druhé a taky mě tím okolí častovalo a mě to hodně štvalo (asi jsem to od prvního už zapoměla) ale všem musím dát za pravdu :)
Malá když se narodila tak byla šílený nespavec a když se nám ji podařilo večer uspat kolem jedeenácté, tak jsem vždycky říkala manželovi ať mě radši sejme kdybych začala mluvit o dalším. Pak bylo období klidu a já pomaličku začínala na něho dorážet a on mě vždycky říkal... už si nepamatuješ co bylo??? :s: :s:
Takže to haž za hlavu vždycky se usměj a řekni si vždyť vy mě můžete ........ a bude líp :a:
Ahojky,
taky všichni "strašili", ale já jím vždy řekla: "no ale ted je to takhle!"...pomyslela jsem si onich, že jsou tak trošku jízlivý nebo prostě "závidí" nebo je za tím schován nějaký jiný komplex a snažila jsem se na to nemyslet. Soustřed se ted hlavně na sebe, to je nejdůležitější. Hodně štěstí :€O: :C]]:
Vzpomínám si jak mě bylo, když mě před rokem připravovalo okolí na naši malinkou.
To víš, že je to blázinec, ale neskutečně krásnej. :)
Ahojky, to chce trochu nadhledu. Oni si všichni, kdo to mají za sebou, připadaj hrozně chytrý :usmev: Tomu se člověk neubrání - ať už jde o poslouchání nebo vypouštění těchhle keců. Mám obě děti ještě docela malý a jsem moc mladá na to, abych to mohla dobře posoudit, ale myslím si, že to je právě to nejkrásnější životní období. I když je člověk unavenej, ubitej stereotypem, je to nejvíc naplňující období v životě ženy (za tatínky mluvit nemůžu). Určitě se máš naco těšit i "těšit" :) Ono to to okolí určitě nemyslí zle. Spíš je to troška škodolibost a od těch starších možná i závisti :) Není totiž nic krásnějšího, než vlastní miminko, a není nic silnějšího, než mateřská láska.
Ahojky! Chapu, ze Te to stve, kdyz Te zkusene okoli strasi, ale taky uz chapu to okoli... :-) Mam 27 mesicniho chlapecka, miluju ho nade vsechno na svete a nikdy bych ho nevymenila za nic. Kdyz se narodil, bylo to to nejkrasnejsi, co me v zivote potkalo. Ale jako vsechno to ma dve stranky. Zivot se kazdemu s ditetem hodne zmeni, zalezi ale take na spouste dalsich veci. Jestli mas hlidani a tak podobne. My jsme na vsechno sami, navic jsme se z mesta prestehovali na vesnici, kde jsme si za pochodu prestavovali domek a to pak je s detatkem, zvlaste tak zlobivym jako je to nase, opravdu narocne a clovek nostalgicky vzpomina na stare pohodove bezdetne casy a strasi nastavajici maminky. :-)
ahojda, mě to taky hrozně vytáčelo. já už se strašně těšila na porod, až budu mít malou u sebe, těhotenství pro mě bylo dlouhý období, nic moc příjemnýho to pro mě nebylo. pořád jsem jenom slyšela jak budu ještě vzpomínat no jak byla v bříšku, že jsem měla klid, ale věř že já za těch 10měsíců co je malá venku nevzpomínala ani jednou. jsem ráda že jí mám ikdyž občas taky zlobí nebo jí něco trápí, ale jinak myslím že si mateřství rozhodně užívám a určitě víc než těhotenství. pro mě je to nejkrásnější období teď :c: tak neboj všechno se nějak zvládne a nenech se strašit ! paa iveta
Ahojky,taky mi to dost vadilo,ale jak píšeš,hrozně jsem se těšila a kort,když nám to dva a půl roku nešlo.No a Daneček jim to teda všem ukázal :s: Když se narodil,tak první měsíc furt spal,byl vzhůru jen mezi jedním krmením takže cca 3hodky denně,až jsme se vždycky těšili až bude čas na jídlo,aby jsme si ho aspon trochu užili.Od druhýho měsíce spal přes den už trochu mín,ale za to celou noc a spí tak až doted,kdy je mu půl roku..usne v sedm a pak ani pořádně neví,když ho jdeme vzbudit na jídlo,než my jdeme spát a vstává až kolem sedmí ráno a i přes den ještě několikrát vytuhne.Od prvího měsíce se pořád směje :c: a dovede si i hrát sám.Ted mu rostou zoubky tak je mrzutější,a i jinak má občas svůj den a dokáže si pořádně zařvat,ale jinak je fakt zlatej :c: No a tak nám ted pro změnu říkají,že jedno :cc): to nic není,ale počkejte až budou dvě :00: :s:
Ahojda tak já ti něco řeknu pozitivního.Je to to nejkrásnější co můžeš zažít a mít :c: .Budete rodina a to je nádhera :one: .Miminko je starost ale krásná.Někdy je člověk unavený :'zz): ale když se potom podíváš na to své robátko, zůstaneš na měkko, nebo alespoň to tak mám já :c: .Já si třeba stěžuju že se moc nevyspim, na jednu stranu na druhou stranu si říkám že si to musim užít, protože s dětmi to fakt strašně letí a až se ti miminko narodí najednou mu bude rok :///: A spíš si myslim že některé maminky nebyli moc na mimíska připravené i když je fakt že žádné knížky nenaučí to co vlastní zkušenost.Tak že nenech si zkazit kecy ostatních depresivních žen :spid: A užívejte si to naplno , dítě je to nejkrásnější a když jsem porodila, nikdy víc jsem nebyla pyšná na nic víc než na malou a na to že se nám porod podařil a na manžela jak mu zářila očička aa i kapička slzičky ukápla :c: Dodnes mě hřeje na srdíčku když jsme všichni pohromadě a společně něco podnikáme.A i to že fungujete jako takový team všichni tři.Možná jsem cíťa a zní to až moc měkce, ale je něco cenějšího než dát novému človíčku život a veškerou svou péči a lásku?Kam se hrabou kariéristky, těm zůstane otrhaná tvář a nikdo nikde, když to matka taky má možná strhanou tvář ale usměvavou a okolo sebe veselé tvářičky :qu: :a: Přeju vám ať se máte co nejlépe a porod proběhne dobře a maminko nenech si kazit nikým náladu :one:
Já budu asi ejdna z těch, co si mateřství užívá plnými doušky. Nemám pocit, že by mě ten prcek nějak omezoval.
Šestinedělí pro mě bylo nejkrásnější období v životě, dneska je malé 21 měsíců a pořád si to užívám a mám radost z každého nového pokroku. Jasně, že asi ještě nějakou dobu nebudu mít naklizeno, nevyspím se, budu mít starosti, ale beru to tak, že to k tomu patří a nevidím na tom nic horšího, nebo negativního. Myslím, že záleží i na pohledu toho dospělého člověka, jak tu změnu chápe on. Někdo je spíš negativistický, takže to bere z té horší stránky a někdo si umí i ze špatných věcí vytvořit pozitiva a bere to prostě tak jak to je ;-)
Ale abych napsala k věci, ano taky mě takhle strašili, na jednu stranu mají pravdu, je to velká změna a možná kdyby mě bylo 20, tak bych to taky neudejchala a už po měsíci bych fňukala, že chci do světa, ale je mi 30 a chápu to už trošku jinak :a:
Joo, ještě bych chtěla dodat, že ono to ty maminky a tchýňky měly fakt asi horší........Tenkrát až tak neexistovalo, že by chlap doma s prckem pomohl, plíny musely vyvářet, nebyly dětské kavárny a vůbec nějaké cvičení a aktivity pro maminky s dětma, takže se jim člověk ani nediví, že takhle mluví ;-)
No jéje taky mi to říkaly, teda kromě mojí mamky, ta děti miluje a život bez nich(vnoučat)nedovede představit, a já si občas na svůj život bez starostí v bavlnce vzpomenu :-D
Tak to máš fajn, že ti to řeknou popravdě na rovinu... mi každý zase říkal, po porodu, neboj, bude to lepší, to je ten první týden, pak neboj, po šestinedělí...neboj po 3 měsících, ... neboj, po půl roce.... No máme skoro 9 měsíců a je to jiné, ale určitě ne klidnější...
Ale určo, mimi do života přinese změnu, a pro rodiče, kteří se těší a miminko chtějí i štěstí a supr pocity a zážitky... Jen je to s nima někdy kapku těžké,ale ono stačí, když se na tebe ten prcek usměje, nebo řekne MAMA, nebo ho jen stačí vidět spícího v postýlce, a všechny starosti a lumpárny jsou zapomenuty...tak to chodí u nás...
Takže pohodový konec těhu a pak bezproblémový porod... Moc zdravíčka oběma...
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
Díky moc za všechny vaše postřehy a názory :-).