svěděk na svatbě, poradíte?

jestli je svatba civilní nebo církevní, protože tam je běh různých věcí, hlavně však na místních zvyklostech, na rodinných tradicích ap., takže já bych se rozhodně domluvila s tím, komu jdu svědčit, resp. s oběma, co očekávají.
Např. můj svědek měl za povinnost se starat o mou vlečku, když z kleku budu vstávat, abych si ji nepřišlápla a měl za úkol držet moji kytku, když jsme si předávali prstýnky. Někde svěděk opravdu jen odsvědčí. Někde je organizátorem celé svatby, vítá lidi, říká kdy kdo kam má jít, co má dělat, řeší špalír, říká lidem, kdy kam mají nemají nosit dary, aby se to ujednodušilo a nekomplikovalo - někdo si je přeje přebírat na místě (na hostinu všichni nejdou), někdo až na hostině (třeba kvůli převozu).
Organizátor je dobrá věc (když lidi ví, kdo to je, neobrací se na nevěstu/ženicha) s drobnými dotazy a ti mají tak klid si užít svůj den. Ale mnohdy organizítor a svědek jsou 2 ůzní lidé.
Někde se od svědka čeká, že se postará, aby nevázla zábava, aby za lidmi, kteří třeba sedí osamoceně, někdo zašel popovídat.... Atp.
Já jsem zastáncem toho, že oč mě kdo nežádá - pokud to neplyne z role a vztahu - tak se do toho ostatním nepletu, ač bych mohla něco "zachraňovat", tak tím můžu daleko víc lidí naštvat, že to tak třeba nechtěli... Když jsem na místě, kde odhaduju, že to bude žádoucí, starám se, o co vidím, že je potřeba a co moje kompetence zvládne. Takže já bych se se snoubenci rozhodně dohodla, co chtějí, jaký oni mají scénář, jaké oni mají představy, je to jejich svatba.

Dar - toť otázka. Záleží, na co jsou zvyklí, jaké jsou Tvoje možnosti... Obecně se od svědka očekává větší/významnější/hodnotější dárek než od hosta, řekněme něco skoro jako od rodiny. Ovšem, záleží na okolnostech. Pro někoho dar znamená mnoho, když byl drahý, někdo dá přednost originálu, někoho potěšíš ručně háčkovanou krajkou na stolek v obýváku... Když se někdo vdává do ciziny, hodí se něco lehkého skladného, co připomíná domovinu...
Dnes je celkem zvykem si napsat seznam darů a někdo to snoubencům řeší, nebo i oni sami si to domluví... Takže se můžeš klidně zeptat... Je lepší jim dát vybraný kávovar/toastovač/keramiku cokoli než dát peníze za něco, co se jim pak sejde 3x a hodně lidí dnes potřebuje zařídit a nemají moc z čeho. Oproti tomu někdo zase všechno má, když spolu bydlí, tak se hodí něco jiného... Třeba víkendový poukaz na hory, na masáž, do restaurace, do Ikey... Když znáš jejich zázemí a vkus, můžeš překvapit, prostě se nebudeš ptát a seženeš hezký originál obraz, který jim bude domů ladit, dekorativní vázu, encyklopedii, karabiny na lezení... Anebo něco vtipného, aby byla legrace - i malý a levný dárek udělá mnohdy velkou službu. Cení se také nápad, originalita... A normální člověk zná zhruba možnosti svých svědků, takže mě by třeba nenapadlo si vůbec říct o něco, co by bylo dražšího, když měl spíš sám málo...
Svědka prosím o službu, a držím trochu asi východní tradici, že tímto se svědek dostává tak nějak do rodiny a je to pro mě víc, než že mi dá krabici.
Jako svědek jsem zase byla k ruce nevěstě, s rodinou jsem se sešla den předem, měli jsem nějaké konání, nevěsta ani ženich tam nebyli, rodiny jsem vůbec neznala... Tak jsme se seznámila s rodiči, druhý den přijely busy lidí, tak jsem se musela honem zorientovat, bavit se se všemi, usmívat, být tam, kde mám být a podporovat srandu a dobrou zábavu, být k ruce nevěstě (občas překáží taštička nebo naopak nemá kde mít kapesníček, rozváže se někde šňůrka, nebo někdo otravuje nebo něco schází), a předcházet potížím... Příliš opilé včas dostat mimo dosah - v klidu, aniž by se to muselo řešit a tak nenapádně, aby všichni byli spokojení.
Zase rodina se semnou náramně bavila, pže svěděk je důležitá osoba a chtěli vědět, "kdo je to zač", když mě nikdo neznal. :-)
Ale někde se nečeká vůbec nic, přijdeš, podepíšeš...
Fakt se domluv a neboj se zeptat. Jinak se v těch očekáváních, jež byste si zcela snadno splnili, můžete taky zcela minout, když nebudete vědět, jaká jsou.
A dnes je opravdu běžné si spoustu věcí říct a na ně se zeptat.
Byla jsem na hodně svatbách, kde jsou jiné kulturní zvyklosti, to se liší vesnice od vesnice, rodina od rodiny, takže pokud jsem v užším kruhu, chci vědět, co mám čekat a co se čeká ode mě.
Přijde mi naprosto krizové, když pozvánky jdou na tehdy a tam a tam je svatební obřad, všichni s tím tak počítají, a pak se někdo na straně ženicha v noci předtím rozhodne, že se ráno jede do domu nevěsty - ovšem tam to není zvykem, nikdo je tam nečeká, do by tu se nikdo nevejde, nevěsta, její sestra a matka se strojí a teď nečekaně rodina ženichova - třeba 50 lidí... To je bomba. Pak ti lidi čekají venku, naštvaní, rodina nevěsty nechápe. Navíc se to někomu zapomnělo říct, takže ten je pak osočen, proč tam nebyl... Čemuž nakonec blahořeší, protože 1,5 hod stepovat v zimě na ulici není nic moc, nehledě na to, že pak je problém třeba s toaletou... Když obřad trvá další 1, 5 hod třeba a do toho starší lidi, malý děti... Tomu říkám terno.
A když chci, aby někdo někde byl, tak se s ním domluvím - dopředu, včas a jasně.
Tak jsem se trochu rozkecala, omlouvám se.
Snad si z toho něco vybereš.

Tak moje svědkyně(moje nej kamarádka) pro mě uspořádala rozlučku a i vymyslela dárek pro mě na který se všechna zúčastněná děvčata složily,na svatbě naši svědci po vynikajícím obídku přečetli přáníčka od svatebčanů,a pak svědek mého manžela mě s manželovo bratrem a dvěma kamarádama unesli a v té restauraci kam mě unesli manželovo svědek vybral peníze do mého střevíčku.V restauraci kde jsme měli hostinu nám pak vybrali peníze od svatebčanůnaši dobří známí(jsou to manželé),byli převlečení za mimina a dělali hroznou srandu,prostě supeeeeeerrrrrrr.... :C]]:

Ahojky tak u nás to bylo tak že svědci četli blahopřání od známých hned po jídle při rozdělávání dárků.Po té svědek měl za úkol se podílet na únosu nevěsty kde svědkyně pak objíždí s novomanželem.Mno a na závěr byl střevíček+podvazek a jejich dražba.A to je vše....

Ahojky, tak to moc neporadím... Naši svědci měli jen jedinou povinnost, a to přijít odsvědčit sňatek...( jo a ještě ve svatební en pomáhali s ozdobou aut, apod. ale to nebylo myslím v "popisu práce" svědka...to dělali jen tak...) A "rozlučku se svobodou" neuznávám ani já ani můj manžel, takže jsme jen týden před svatbou šli s kamarádama, všichni dohromady, jen tak do hospůdky... A shodou okolností svědci tam vůbec nebyli... Tak snad někdo napíše...