psycho neděle

Ahoj holky, musím se vypsat...
včera jsem byla úplně psycho. Po obědě jsme jeli s malým vyspalým a nakrmeným /4,5 měs./ za druhou babičkou / k mé tchýni/. Byli jsme tam zatím jen jednou, to měl asi 2 měsíce. Prohlížel si všechno, chvíli na dečce pásl koníky,...Pak si ho babi vzala na ruce, ukazovala mu cosi v kuchyni a potom začal kroutit pusinu k breku. Ještě jsme se mu smáli jak se mu třepe brada, ale pak to začalo. Začal řvát, jak kdyby ho někdo píchl. Takový řev u něj snad nepamatuju, do včera jsem ho vždy nějak zvládla utišit, ale včera se to fakt nedalo, děs!!!!!!Tak jsme se sbalili a domů. V autě přestal, a to nesnáší sedačku-to je taky boj, doma jsme do šoupli do kočáru, kde hned usnul. Je možné, aby měl takový amok? Už jsem si říkala, zda nenavštívit nějakého homeopata...On je malý docela vzteklounek, nic ho na dýl nezabaví, chvíli se nosíme, chvíli na dece probíráme hračky, pak se zase nosíme...před týdnem nám prořval v autě asi 30km, spínal se v sedačce jako divý, úplně z toho šílel, rudý jak rak,...A to jsem si myslela, jaký bude bezva cestovatel. No a ke všemu už začíná být protivný i v noci. Jí snad co hodinu, teď už se budí a myslím, že ani extra jít nechce. Po krmení dřív hned zabral, kdežto teď sebou mrská, kope nohame a spánek má tak lehký, že se divím, kde ještě bere energii. Já už jsem jako stín, dost jsem zhubla, nevypadám teda vůbec dobře. Pro mě je samozřejmě priorita malý. Hlavně ať je zdravý, jen už přestávám věřit, že z toho vyroste....
Jinak ho miluju, je to naše štěstíčko, ale přiznám se, že nevím, jak dlouho to ještě vydržím. Večer doslova padám na hubu, do toho ty hice,...domácnost je stranou, to mě nevadí, jen bych si přála aspoň 3 hodinky spánku...
Díky za vyslechnutí....