Miši tak vkládám ten můj výtvor...ale trvalo mi to děsně dlouho :s:

Ahoj holky prosím o radu, já už to nevydržela v pátek a zkusila testit, protože mi bylo pořád divné, že špinění ustalo a mrcha nikde.

Holky prosím nemá některá z vás nějakou pěknou, dojemnou básničku pro paní učitelku jako poděkování při rozloučení na 1. stupni.
Potřebuji napsat nějaký krátký veršík na dort. Díky předem.

Holky prosím nemá některá z vás nějakou pěknou, dojemnou básničku pro paní učitelku jako poděkování při rozloučení na 1. stupni.
Potřebuji napsat nějaký ktáký veršík na dort. Díky předem.

Před chvílí jsem ho dokončila. Taková rychlovka na šedesátiny :a: Omlouvám se za kvalitu fotografií..foceno mobilem

Tak mě zase přepadla šicí mánie. Neteřinka půjde v září do školy, tak jsem chtěla udělat radost, už se moc těsí :€s€:

Ahoj. Mám dotaz ohledně kontrolních odběrů krve na zjištění hodnoty hcg. Brali vám taky po revizi krev? A jak rychle vám to hcg z krve vymizelo?

Jaké máte vztahy na pracovišti. Já jsem úplně zoufalá. Pracuji v soukromé rodinné firmě a to je asi kámen úrazu. Kdo je jen obyčejný zaměstnanec tak má smůlu. Někdy si připadám jako ta nejčernější ovce v celé firmě. Firmu řídí dva jednatelé muž a žena (moje přímá nadřízená), kteří jsou zároveň i partneři v osobním životě. Jsou ve stejných letech jako já (35). Mnohdy si nosí domácí problémy do práce. Je šílené sedět s člověkem, který tříská věcmi kolem sebe, štěká na přítele a podobným způsobem pak jedná s námi zaměstnaci jen pro to, že se nějak pohádali doma. V kanceláři je jinak hrobové ticho, nesmí tam být puštěné ani rádio, sedíme tam 4 z toho já sama jako zaměstnanec jinak ostatní členové rodiny. Neustále mám v patách sestru šéfové, která není mezi nimi (jako jednatelka) a tak se snaží být důležitá tím, že kontroluje ostatní zaměstnance jestli plní své úkoly. Na plnění úkolů má dvojí metr a když úkol nesplním zrovna podle toho jak se madam vyspala, tak ztropí zcénu. Jednám s ní slušně, vždy když po ní něco pracovního potřebuju tak poprosím a z její strany se dočkám akorát zvýšeného hlasu a odštěknutí. O soukromých věcech se ve firmě ani nebavíme ( po pravdě ani nemám chuť něco s nimi probírat). Kolikrát mi příjde, že musí aspoň jednou denně nějakou hloupost (úplnou malichernost) zveličit, jen aby mě mohla zdrbat, úplně se v tom vyžívá. Ať dělám co dělám všechno je špatně. Deptá mě to neskutečným způsobem, už jsem byla rozhodnutá, že odejdu, ale snažíme se o mimi takže bych nechtěla nastoupit do jiného zaměstnání a pak ve zkušební době zjistit, že jsem těhotná. Teď jsem byla delší domu na neschopence, protože jsem prodělala revizi pro zamlklé těhu (beztak to nedopadlo kvůli tomu stresu) a pak ještě chytla zánět průdušek, tak jsem si od nich na chvili odpočala. Dala jsem se za ten měsíc tak nějak psychicky dokupy, ale tohle mě zase rozhodilo. Jak to máte vy? Máte taky některá kolem sebe "fúrie"? Kamarádky mi radily ať to hodím za hlavu a ať se zbytečně nestresuju, ale to se nedá, kdo tam s nima nesedí celý den, tak nepochopí...