Ahojky, nemyslím si, že by na tom bylo něco špatného, ber to jako dar. Nejsu sice nějak nábožensky založená, ale myslím si, že, mít v sobě život je krásný. Bez ohledu na to jestli je ti 30 nebo 40. Jasně, že je dost lidí, kteří to odsoudí a budou mít blbý řeči, ale je to jen na tobě jestli to chceš. A pokud ano, tak není co řešit. Vybodla bych se na názory ostatních a užívala si to svoje překvapení v bříšku... Teď je jen nejdůležitější, aby to mimi bylo v pohodě a zdraví, což tady na těchto diskuzích řešíme vlastně všechny. Akorát v tvém případě je riziko o trochu větší, než u holek kolem 20, ale to neznamená, že bude zle. Přistupovala bych k tomu optimisticky a uvidíš, dobře to dopadne.
Ber to jako výhodu oproti holkám - vis jako já, který čekají první mimčo. Máš určitě dostatečné zkušenosti a nemusíš být ze všeho tak vyšašená, jako třeba já :-) A určo ti pomůže tvá rodina a děti, který to vezmou v poho, jsou to přece dospělí lidi. Kdyby mi moje mamka řekla, že čeká taky mimčo, budu jen ráda.
Přeji ať vše dobře dopadne papa

Ahoj maminky,jsem moc ráda že jsem četla vaše příspěvky :///: Ani nevíte jakou jste mi udělali radost.Jsem 38letá maminka mám 4 dětičky a snažíme se o 5 :cc): .Nejstarší dcerce bude 18let,synovi 16let,dalšímu synovi 12let a pak 11letou dcerku(kterou jsme si adoptovali ve 2 letech :) )Ted v lednu jsem potratila,tak mě čeká ještě 1 měsíc a pak se budeme s manželem snažit.Zažila jsem hodně nepochopení od příbuzných i lidiček kolem sebe.ALE MĚ HŘEJE VĚDOMÍ JAK TO U NÁS CHODÍ :c: ZA NIC NA SVĚTĚ BYCH TOHLE NEVYMĚNILA :C]]: :s: I KDYŽ JE DOMA NÁS NĚKDY PLNO, NIKDO NENI SÁM A HLAVNĚ DRŽÍME POHROMADĚ A TO JE TO NEJHEZČÍ CO JAKO MÁMA MOHU DOSTAT :h: :h: :h: Držím vám pěstičky :one: piškotek :a:

Ahojky,
ani nevíš jak ráda čtu tvé řádky. Jsem také zasloužilá mamka, děti 19 syn,16 dcera a 1,5 holčička a ještě si strašně přeji miminko.
Jsem podruhé vdaná, proto asi tolik dětí, jinak by bylo tři maximum.
Naposledy jsem byla těhotná v 37letech a bylo to moje nejlepší těhotenství, ty těhotenství předtím byli udržované, takže jsem měla docela strach. Nakonec to dopadlo skvěle, zdravotní péče je uplně jiná a jako na starou na mě opravdu nikdo nekoukal. Vlastně jsem ani nebyla na odběru plodové vody, jen na screeningu v 11. týdnu, ten dopadl dobře a moje lékařka moc pro odběr plodovky není. (prý je screening přesnější, není nebezpečný, jen pojišťovny ho zatím nahradí) Těhotenství jsem si opravdu užila a zdravotní potíže jsem neměla žádné. Máme krásnou zdravou holčičku.
Teď spíš řeším další mimi. POcity jsem měla asi jako ty. Jak na mě budou koukat, naši mě to neustále rozmlouvají, kamarádky se diví. Prý si už mám užívat života a né stále děti. Nikdo nechápe, že jsem s dětma šťastná. Možná pro ty pochybnosti, jsem o mimko před 9měsíci přišla. Když jsem zjistila, že jsem těhotná, přesto, že to bylo plánované, strašně jsem to řešila, pořád přemyšlela, jak to zvládnem, co všichni řeknou,...až to dopadlo jak to dopadlo. Bohužel až v tu chvíli jsem si uvědomila, jak moc jsem si mimi přála a jak by to bylo v pohodě. Teď už si jsem jistá, ale bohužel se mi zatím nedaří otěhotnět. Snad se dočkám, musím tomu věřit a nepřipouštět nic jiného, už je mi 38.
Proto ti moc přeji, že jsi těhotná.Mysli jen na to jak si š'tastná a buď v pohodě. Uvidíš jak budou všichni šťastní a ty budeš skvělá zralá mamka.Já to vím, protože před osmnácti lety mě možná napadlo občas, že mě to nebaví, ale teď opravdu nikdy. Užívám si každou chvilku.
Krásný den.