soledat
Těhulinky a maminky a maminky čekatelky, děkuji Vám všem za psaníčka a podporu, ale prostě to nejde, není tam Láska s velkým "L" a Miluji Tě a prostě bez toho nic nelze, tak jsem to s ním slušně a velmi upřímně ukončila, já nemohu jinak, budu sama, ale myslím, že už si na nějakého nového tatínka myslím, kterému nevadí, že jsem těhotná. Prosím neodsuzujte mě, neskončil můj příběh s happyendem, ale já bez Lásky žít nuemím, ano, on ted prosí a znáte to, ale jednou nás nechtěl a ted my už ho nechceme !!!!!Zítra jdu ke gynekologovi, taaak mi držte palečky, večer písnu, velkou pusu a opatrujte se všechny ju?
Pavlína
Zdravím všechny, které tu se mnou tak úpěnlivě a srdečně řešily, že jsem Těhulinka a můj přítel, chce mě nikoliv však miminko. Tak jsem mu to v neděli na jeho narozeninky napsala. Bála jsem se mi to říci, přiznávám. Napsala jsem toto znění: Miláčku přeji Ti vše Nwj k narozeninkám a dáreček mám pro Tebe malinkatý u mě v bříšku.....za 15min. přišla odpověď: Pavlínko, je něco co bych měl vědět a děkuji za přání. A já odepsala: ano, čekáme miminko, pak napsal, že mě musí vidět a kdy může přijet a já napsala, že až ve středu, měla jsem z toho setkání holky fakt strach a bolelo mě břicho..znáte to nervóza, an mi pak zavolal a byl na mě moc milý, hodný, na vše se ptal, kdy jsem se to dozvěděla a že je to velký zázrak. Byla jsem z něj úplně ale holky úplně vedle, že když řekl, že nás, ano Nás chce vidět a že chce přijet, tak jsem souhlasila. Dostala jsem velikou nádhernou kytici z jarních kytiček a vitamínky Calibrum pro první trimestr, byla jsem z něj vyšokovaná, stále mi hladil bříško a dotýkal se mě a pak se mě zeptal: pavlínko, chcete mě? Byla jsem jak opařená, a ikdyž jsem se nějak za tu dobu odmilovala, tak jsem řekla ano, chceme, řekl mi, že všechny děti bude stejně milovat, tohoto nevyjímaje a že se mi omlouvá, že se z toho musel nějak vzpamatovat a nyní, že je štastný, že to sám nechápe, ale že je velmi štastný a že se těší, až bude zase táta. Kdyby mi to někdo vyprávěl, nevěřila bych, smekám před ním a jsem velmi ráda, že mi s miminkem pomůže a dítátko bude mít fajn tátu, který se postará. Moje srdíčko už nezměním, přestala jsem ho milovat a je mi vedle něj příjemně, kamarádka mi řekla, ideální vztah, budeš skvělá partnerka, tolerantní, jelikož jsi celkem bez emocí, tak nevím. Včera mě pozval na večeři, seděli jsme 4hodiny a povídali si, říkal mi, jak mi na miminko vše koupí a že se těší a jestli ho chci u porodu, já nevím, na jeho otázky odpovědi, myslím ted v první řadě na miminko a vím, že jako chlap táta je skvělej, k Báře se chová fantasticky. No počlejte, až se to dozví barča, to bude scéna, to budou výčitky a nadávky. Budeme zatím bydlet každý zvlášt, on je sice rozvedený, ale žena, ex, se nemá kam odstěhovat, tak tam byslí....no a já tam rozhodně nepujdu, mám skvělé zázemí u rodiču ve velkém domě, alespon spolu budeme na hezké chcvíle a s miminkem, ale kdo ví, třeba mě ještě něčím okouzlí a zamiluji si ho opět. Díky, že jsem se Vám mohla svěřit těhulinky mamulinky. Zítra jdeme do kina, snaží se a stále mě hladí a líbá a mě to docela vadí, ale nepříjemné to není, ale však víte bez lásky je vše jak bez chuti. Každopádně moje miminko bude mít tátu a nebude strádat a to jsem moc moc ráda, já mu dát taky maximum, ale tátu žena nenahradí. Jinak se chci zeptat, moc bych si přála holčičku, pozná se to nějak, třeba dle mladší krve, chtěla bych slečnu Sofii, co říkáte. všechny Vás zdraví a hladím Vám bříška a přeji moc štěstí a zdravá miminka a at je Vám krásně, hlavně Vám přeji Chlapa, co Vám rozumí
Pavlína
Ahojky Všechny krásné Těhulinky a Snažilky,
chci se Vás všech moudrých hlavinek, na něco zeptat, můžu? Chodila jsem s mužem, byl rozvedený, má ve vlastní peči holčinu 14 let, oba na sobě visí a ona mu hodně řídí život, měla jsem ji ráda, ale dělala potíže a lhala mi o nevěře svého táty a vymýšlela si smyšlenky, njn, to by se ještě dalo, a pak udělala hysterickou scénu, opravdu brilantní ve 14ti letech, že si nepřeje dalšího sourozence a tak se její táta rozhodl, že taky už je na dítě starej ( 47 let), ale že já jsem mladá a miminečku chci, věděl, řekla jsem mu to, otevřeně. Byli jsme spolu a milovali se a on si nedával pozor a nějak se nechránil a tak jsem si myslela, že mě miluje a že změnil názor a nechal vše na přírodě. Zrovna v den, kdy jsem cítila, že jsem těhotná a chtěla mu to říci, předběhl mne a řekli mi s Baruškou ( to je jeho dcera), že už dítě nechce a Bára taky ne, tak jsem holky mlčela a byla štastná sama v sobě a sama pro sebe, doma jsem si udělala test a mám dvě silné čárky, myslím jsem tak 4tt max. 5TT. Otázka na Vás chytré Horákyně, mám mu to ( blbovi) vůbec říci? Pak jsem byla divná a řekla mu, že já si dítě přeji a on řekl, že je to problém a já mu řekla, že ho nechci a od té doby tiše po pěšině. Už ho nemiluji, nechci chlapa co je sobec, on děti ano a já ne. Mám mu to říci? On mi vynadá a řekně mi, že jsem to udělala sválně, já jsem za těhu ráda, však víte je mi 32 let a dodělala jsem vysokou školu a v červenci mám promoci, jsem štastná i bez chlapa, asi jsem náročná, chci Gentlemana a raději budu sama, než aby se na nás někdo šklebil a říkal nám, že mu lezeme do peněz. Mám skvělou rodinu a pevné zázemí. Holky díky a díky, že mi odpovíte papa Pájíííí
In reply to jestli dítě chceš, tak si by ha.nka
Milá Haničko mluvíš, jako moje mamuška, mě si pravá Láska najde, chlap, který mě ocení a bude za nás a z nás štastný. Tenhle dědeček - myšlením dědeček ještrě víc, at ve stáří vidí o co přišel. Děkuji a přeji vše krásné, papa Pájí
ahoj holka...
já otěhotněla taky neplánovaně, s krátkodobou známostí... ve 28, malá se má narodit teď v květnu, to mi bude 29
chlap mi řekl že s potratem nesouhlasí, ale teď nechce na nic přispívat
máma, se kterou nebydlím (ona v ostravě a já v praze), se mě v každém telefonátu ptala jestli jsem si to nerozmyslela co udělám (prostě mě tlačila do potratu, každý den), a to asi až do týdne před koncem toho co to šlo
ale já měla více důvodů se rozhodnout na potrat nejít - sice mám dluhy, na byt hypotéku, bydlím v garsonce, neměla jsem stabilní vztah, neměla jsem stabilní práci a tím pádem příjem... ale taky už jsem nebyla nejmladší, potrat je pokaždé riziko že už nemusíš mít nikdy děti, taky trošku ta "morální stránka věci" - holt jsme vychovaní v křesťanské společnosti, ať už věříme nebo ne... prostě při zvažování všech pro a proti (bylo tam ještě jedno, ale o tom možná někdy později), jsem na potrat nešla...
malá se má narodit 19.5. - původně tam byly dvojčata, ale jedno samovolně zaniklo ještě někdy okolo 8tt, a je pravda že s dvojčaty bych se asi rozmýšlela více. poslední měsíc mě doktor v rizikové poradně v porodnici kam docházím straší, že malá nebude v pořádku - nenechával ani zrnko naděje, ovšem na poslední návštěvě nevím proč obrátil.
a co dál? nejsem nijak promiskuitní, ale během těhu jsem si našla přítele... vypadalo to v pohodě, věděl že jsem těhu i když to ještě nebylo vidět, akceptoval to, vypadalo to, že je připravený, ale holt to pak nerozdejchal když se ho na mé rostoucí bříško začali ptát kamarádi... a nechal mě, respektive ten vztah vyšuměl nějak do ztracena... no a pak se objevil další přítel, a já si říkám, nakolik člověka jeho minulost připravuje na budoucnost - není to ideální chlap, a spousta ženských by na něm spoustu věcí netolerovala, ale já po zkušenostech z práce i z života vím, že holt se někdy věci mění z minuty na minutu, že ne vždy je možné dodržet plán, a spoustu dalšího... má 3 děti, ne ve vlastní péči, kde přišel o jejich výchovu a vývoj proto, že byl v práci... teď chce nechat veškeré aktivity, vlastně pracuje na jejich uzavření, aby mu zůstala jenom jedna věc, a aby měl čas na rodinu... ani mu nevadí že malá není jeho, a dokonce mě i požádal o ruku :)
u tebe vidím jediné riziko - pokud parterovi řekneš že jsi v jiném stavu, mohl by tě začít chtít tlačit do potratu... a je na tobě, nakolik bys tohle byla nebo nebyla schopná ustát.
a s těma chlapama - já když hledala, a chtěla, tak nikde nikdo, nikde nic... a teď, kdy jsem si říkala, že pro mě skončil svět a život, že teď holt už bude jenom malá a jinak nic, že se budu muset setsakra otáčet jak kolem ní tak abych vydělala nějaké korunky protože z rodičáku nevyžijeme... tak se objevil ten pravý!
drž se, bude líp!
In reply to ahoj holka... já by reina
Napsala si to fakt hezky kočko...jen sem nevěděla že si měla mít dvojčátka :jawdrop: ...už se těším na středu.....Pa Martina.
In reply to ahoj holka... já by reina
Milá Reino, Tvůj příběh je jak z filmu, od začátku, co jsem ho četla, jsem Ti ze srdce přála ten nejštastnější konec, aniž Bych věděla, jak to dopadne. je vidět, že na každého čeká to jeho Pravé Štěstíčko. Budu Ti moc držet palečky, na květnové miminečko, už víš co budeš mít Maminko a jméno? Musíš mi prosím napsat a poslat fotečku, hlavně, aby jste byli oba v pořádku a zdravoučký a aby drobeček pořádně křičel, jak opustí bříško. Moc hezky jsi mi napsala, vážím si toho, jsi moc hodná, alespoň je vidět, jací chlapi jsou, jsou někteří velcí slaboši a sobci, ale jsou i úžasňáci!!!! Jsem ráda, že pan Božský se ukázal, a že Tě požádal o ruku, že se o Vás postará, měla jsi to velmi těžké a jak se říká "sytý hladovému nevěří", já mám velmi pevné rodinné zázěmí, jsme věřící a miminečko je pro nás zázrak a moje maminka měla takovou radost, že plakala, miminko nejvíc chci a ne jen jedno....Jemu to povím po třetím měsíci, vím, jak se zachová, bude to chtít vyřídit a smést ze stolu, on děti má a stop. Já už k němu necítím nic, spíše, když ted o něm píši, jsem mu vděčná, za to miminko, jinak je mi nepříjemný,moc děkuji a přeji příjemný porod a vše krásné a zase napiš, budu moc ráda. Děkuji a opatrujte se Pájíí
Ahojka,
tak především gratuluji k miminečku :qu: :qu: :\x: , je to krásné a hlavně je mooooc důležité, že Ty to chceš a jsi šťastná :one: . Na všem ostatním až tak nezáleží, to se poddá časem :) . Podle toho, co jsem tady četla, jsi už vlastně rozhodnutá, máš to v hlavě srovnané a to je dobře ;) . Ten pán, kterého popisuješ je dle mého názoru docela pěkný egoista a sobeček, který si zvykl na své pohodlíčko a na to, že dcerku (podle Tvého popisu taky pěkně žárlivá a sobecká mrška :spid: ) už má odrostlou, prakticky se stará ona o něj a ne on o ni a to mu zcela vyhovuje. Teenagera si lze velmi snadno koupit dárky a penězi, což u miminka jaksi nefunguje, to chce především kopu péče a ještě větší kopu lásky a nejsem si tak docela jistá, že by to onen pán zvládl. Na jeho prvním místě byla, je a vždycky bude jeho první dcerka, sama jsi určo cítila, že jsi na druhé, ne-li třetí koleji (ještě za prací) a to se podle mě nezmění nikdy. Jsi rozhodnutá být sama s mimiškem, jeho už nemiluješ, s dcerou se víceméně nesneseš, máš doma skvelé zázemí...tak nic neřeš a vzhůru do těhotenských nevolností :one: Na Tvém místě bych to onomu pánovi oznámila (určitě na to má právo), ale bych mu řekla, že jsem těhotná, dávám mu to tímto na vědomí a rozhodně s tím nehodlám nic dělat. Vzhledem k tomu, že už si zřejmě nejsme tak blízcí jako na začátku, je na něm, jak se k dané věci postaví, nicméně znám jeho názor na další děti a tedy jej rozhodně nežádám o účas na těhotenství samém případně na našem dalším životě, nicméně pokud by jako otec(raději se připrav i na variantu toho, že bude žádat testy otcovství) by chtěl finančně přispět, rozhodně se tomu bránit nebudu. Určitě se vztekne, bude Tě obviňovat z toho, že jsi to udělala schválně, chceš prachy a pod. Rozhodně se tím nenechej vytočit, mysli na miminečko a na to, že se nesmíš rozčilovat :w: Budu Ti držet palec, aby jsi to všechno zvládla. Jsi silná rozumná ženská a věřím tomu, že ani s miminkem nezůstaneš sama :one: :one: :one: :qu: :qu: Určitě dej vědět, jak to všechno dopadlo, buď na sebe opatrná a užívej si těhu. :a: :a: :a:





















