Já taky večeře nevařím to bych se zbláznila :) mňáám vylítaný ptáčky miluju :)

Ahoj Luci,
nic si z toho nedělej, asi jsou nějaký skvrny na slunci, protože poslední dny mi přijde, že blbne i ten můj. My se tedy nehádáme kvůli jídlu, ale kvůli jeho ex se kterou má dítě, tudíž škrtnout ze života jí nemůže, ale já prostě nějak nemůžu strávit, že jí stále leze do zadku. No a když to prostě nevydržím a řeknu mu, že už to přehání, tak taky ječí jak protrženej. Že s ní má dítě, že s ní kvůli němu chce vycházet, bla bla bla. Ano, má pravdu - svým způsobem. Ale to, že nám ona organizuje víkendy, dovolenou (loni jsme se kvůli tomu, že ona nám to přikázala museli vrátit z dovolené o týden dříve, letos jsme si museli dovolenou přeložit úplně na jiný termín, přitom jsme byli v právu my, ale on jí prostě ustupuje ve všem) - nesmíme chodit na kroužky - tedy přítel ano, ale já ne a jemu to přijde v pořádku, protože přece s ní nepůjde do křížku, a takhle bych mohla pokračovat a napsat na tohle téma román. Podotýkám, že rodinu rozvrátila ona - našla si chlapa a odešla. My jsme se dali dohromady až několik měsíců potom. Ale i tak jsem prostě já ta špatná. Už na to taky nemám sílu. Navíc mám pocit, že si přítel nějak neuvědomuje, že sice ano, s ní má dítě, ale se mnou teď taky jedno čeká a měl by se podle toho chovat. Raději se pohádá se mnou, než aby si to rozházel s ní nebo aby se jí alespoň postavil. Nevím no.. No nic, tak jsem se zase vykecala.. Alespoň vidíš, že blbnou všichni chlapi, bohužel..
No, takže si z toho prostě nic nedělej, vychutnej si baštu i s kukuřicí a jestli se to jemu nelíbí, tak ho postav k plotně, ať si vaří sám. Však on si to rozmyslí ;)

no tak to máte doma taky veselo ale taky jsem si užila kapitolu bývalka naštěstí teda bez dítěte ale i tak ji vyštvat z bytu trvalo pul roku přitom už dávno měla jinýho přítele taky ten vztah podělala ona že začala Honzovi zahejbat a to jěště v jejich posteli takže se rozešli ale v dobrém ale bydlela tady protože neměla kam jít najednu stranu jsem to chápala holka z děcáku mámu v německu nikoho jinýho neměla ale to že se tu nechala vydržovat půl roku to mě teda štvalo kor když spolu jěště jezdili do práce ale to je jiná kapitola naštěstí už pryč no já nevím ale to musí být skvrna přes celý slunceprotože už mě štve v pondělí taky že bude doma že jen odvezou stanou kostru auta a bude doma no a já šla hlídat kamarádce kluky myslela jsem si naivně že by ho aspon napadlo umýt nádobí a popřípadě i vysát a uvařit něco k obědu a ono nic takže jsem přišla domu s klukem zjistila stav sklamaně odešla sama do obchodu a koupila něco rychlího udělali jsme si obalovaný hermelínek s hranolkama v troubě a jěště na mě blbě koukal že jsem si nevzala kluka sebou no uplně mě vytočil ale nechala jsem ho být ale včera už jsem bouchla poslala ho do patřičných míst protože mu malej překážel venku musel by ho hlídat a on měl na zahradě kamarády přeci a pak se vymluvil na něco s grafikou do PC tak jsem ho poslala k šípku čapla dítě najednou jsem ho tam mohla nechat protže se cachtal v kaluži a kamarádi se strašně bavili no včera si zahral na prvotřídní imbecila jinak snad ani nazvat nejde

Tak kdyby tady ještě bydlela, tak já už sedím buď na psychiatrii nebo ve vězení, to by fakt dobře nedopadlo. Stačí, že jí trvalo 2 roky, než si odtud odhlásila trvalé bydliště. A to jsem taky musela do přítele vandrovat, aby jí k tomu dotlačil, jinak by to neudělala. Tak se jí tedy uctivě omluvil, poníženě poprosil, ručičku, nožičku i zadeček líbám.. no komedie a ona se tedy po dvou letech uráčela.. Vaří se mi krev jen si na ní vzpomenu.
Ten Tvůj je koukám taky dobrák.. Kolik mu je prosím Tě, smím-li se zeptat?