Ahoj,tak za sebe ti říkám,že není moc zodpovědné že to řešíš až teď.Uvědom si,v jakém stadiu vývoje už to maličké je - sice jako člověk ještě nevypadá,ale prostě už to je človíček.Malinkej,kterej za nic nemůže - nemůže za to že maminka nezvládla jednu hádku a ujely jí nohy.Ať se rozhodneš jakkoli,budeš mít výčitky do konce života.Taky se může sttá,že už dítě nebudeš moct mít - zase si budeš do konce života vyčítat,že jsi šla na potrat.A když je mimčo příelovo a ty si ho necháš,klidně se může stát cokoli - rozejdete se za rok,dva nebo deset,nebo taky spolu budete už napořád.Čí prcek je se dá zjistit tuším až po porodu,takže buď vytrváš a postavíš se k tomu zodpovědně jako dospělá - tj. že si promluvíš s přítelem a vezmeš na sebe následky i zospovědnost za život toho malličkého,nebo můžeš zatloukat a čekat kdy se to provalí a nebo můžeš jít na potrat a vzít život nevinnému.
Tohle je můj názor,promiň,ale nelituju tě - jsi nezdopovědná a jednáš zkratovitě.Uvědom si že jsou páry,které se roky snaží a ty se pohádáš s přítelem,zahneš mu a otěhotníš - ode mě by jsi se soucitu ani pomoci zřejmě nedočkala.Holky mě tady možná ubijou,ale já si prošla "potratem" 2x - nedobrovolně - a budu na to myslet do konce života,v srdci mám dvě velké rány.