Přidávaám se a kopíruju ze svého příspěvku:
Ahojky holky, ta tchýně mě točí, to je síla. Možná jsem teda přecitlivělá, ale to chci doprčic tak moc? Chci SOUKROMÍ, náš vlastní prostor, kam nám bez dovolení nebude nikdo lézt, chci aby se nám nikdo nemíchal do života, nestál nám pořád za prdelí. Jsem moc náročná????? Bydlíme s tchýní, ona má byt dole, my máme byt nahoře, bohužel musíme mít společné prostory, které vedou přes její byt, páč dům není dělaný dvougeneračně.
Co se stalo - o víkendu jsme se rozhodili, že vymalujeme ložnici a dáme tam malé už postýlku, poslední týden tchýně vozí někdy odpolko malou, jelikož pořád prudila, že si jí neužije a neví, jak dlouho tady bude a je to její jediné vnouče atd. (což jsem dokázala pochopit), tak malou vždycky nakrmím, přebalím a řeknu jim, kdy mají přijet (to, že to většinou přetáhne cca o půl hodinky neřeším, naučila jsem se jí říkat čas o půl hodinky dřív:)). No a teda, že si jí vezme i v sobotu, od rána se pořád vyptávala, co budeme malovat, jakou barvou, co budeme vyhazovat z pokoje atd. Malá nahoře usnula, my jsme si snosili věci dolů, že je pak roztřídíme co půjde pryč a co zůstane, tak začala rozhodovat, co se vyhodí a co ne, pořád nám stepovala za prdelí, no hrůza (jsem na tohle alergická, my jsme si chtěli s Pepčou ten víkend užít tak nějak spolu a před ní si pořádně nemůžeme ani nic říct). No nic, vzala si malou a jela k našim na kafe, my jsme začali malovat, docela jsme si to užili, malá má krásnou postýlku, udělali jsme to tam suprově. No a včera jsme šli odpoledne k našim, nevypadalo to, že bude pršet, prádlo jsem měla u nás na balkoně, kam není vidět zezdola. Začalo pršet, přišla mi SMS od tchýně - prádlo jsem ti sundala (jak o něm dopr... věděla), no a potom přijdeme a řekne - tu ložnici jste udělali moc hezky a ta skříňka v obýváku taky jde (NORMÁLNĚ NÁM PROLEZLA CELÝ BYT V NAŠÍ NEPŘÍTOMNOSTI), to prádlo jsem ti musela sundat, to si musíš sundavat, když někam jdeš (no jo, jasně, mladá a neschopná, že?), no já jsem byla na prášky, páč teda já jí do jejích prostor nelezu, pouze vždycky profučím chodbou, lézt jí do jejího obýváku, když tam není, to bych si ani nedovolila. minulý týden se nechala slyšet, že nám malá překáží a že si jí vezme k sobě (jenom jsem si povzdechla, že vůbec nevím, jak to v té ložnici uděláme s tou postýlkou, je to pokoj 2,5 m x 3 m, máme tam skříňky a dvojpostel). To už je fakt psycho!!!!!!!!!