Ahoj beruško,přesně vím jak se cítíš.Když jsem o to přišla poprvý,tak jsem si pobrečela,ale říkala jsem si,že to byla prostě smůla.Podruhý jsem byla hrozně ráda,že nám to vyšlo podobně s kamarádkou,chtěli jsme být těhu spolu a ona byla asi ve třetím měsíci a já v 5tt,pak jsem o to zase přišla a kamarádka má už doma zdravou tříměsíční holčičku.Samozřejmě jí to moc přeji,ale kolikrát si vzpomenu,že ted už jsem mohla mít mimi taky u sebe.No a nakonec jsem se minulí týden dozvěděla,že švagrová je asi těhu(po dvou měs.snažení),ještě to nemá potvrzený.Takže jen kolem mě se rodí děti,ale já furt nic..až mám na to někdy vztek,co vše pro to dělám a nic a někdo si párkrát šoupne a je to.Už někdy pomalu ztrácím naději a přijde mi neskutečný,že to snad někdy vyjde.To jsem se rozepsala,,jen jsem ti chtěla říct,že na to nejsi sama a vím jak ti je.Drž se a snad třeba opravdu už brzy to přijde.

tenhle týden je asi nějaký začarovaný :(. Já mám taky depku jako prase a to jsem myslela, že jsem v pohodě. Ale v sobotu jsme byli u známého, kterému se minulý týden narodil chlapeček. Přišlo tam plno lidí a všechny holky měly mimčo a 2 byly čerstvě těhotné a oznámily to tam. Takže pak každý chodil a říkal, že už chybíme jen my :r: :r: . Od soboty jsem rozhozená a každý večer brečím kvůli všemu, vůbec nevím, co se děje.
Držím pěsti, ať se brzo zadaří a Ty se už netrápís :k: