Maud
Ahojky holky, chci moc poděkovat za mnoho pozitivních přízpěvků na moji dizkusi.
Jsem rozhodnuta,že se chci o dítě pokusit už při škole. Studuji psychologii a jsem teď ve druháku. Kdyby otěhotněla, třetí ročník bych už musela mít dálkově (chci se tento týden zeptat, jestli to vůbec půjde na studijním).
Chtěla bych se zeptat Vás holky, co jste školu dělaly, děláte, přerušily, nepřerušily, ukončily, dokončily:-) vlastně na cokoli k tomuto tématu. Jak to bylo pro Vás zvladatelné. Já má cestu do školy včetně MHD a vlaku přes dvě hodiny.
Předem děkuji za každý příspěvek.
Bude mi 22 let a můj přítel je o deset let starší. V létě se budeme brát. Studuji druhým rokem vysokou školu, mimo mé město a přes týden jsem pár dnů v podnájmu, jinak v domku s přítelem.
Často přemýšlím o dítěti, dnešní uspěchaná doba tomu moc nepřeje. Ani podmínky v zaměstnání ani ve studiu. Jedna známá má teď dítě, je jí třicet, rizikové těhotenství a není jediná.
Chtěla bych mít děti dvě. Samozřejmě jsem už řešila kariéru vs mateřství, a bylo to těžké rozhodování. Někdy závidím svým bezstarostným spolužačkám, které vidí těhotenství a pak hned interupci. Ani moje matka na tom není jinak, mluví o těhotenství jako o nemoci, která zničí studium a pak vlastně všechno.
Nechápu, jak se v lidech za posledních několik let vytvořil odpor v mateřství a všichni se děsí jen toho, že si nebudou moc užívat nebo že nebudou moct jít do práce, studovat.
Několikrát jsem řešila, jestli děti při škole nebo ne. Bohužel to mám stížené, že mě dělí 100km od školy a kombinovaný program je v podstatě stejný jako denní.
Další faktor je,že přítel by rád měl děti, hodně se na to těší.
V dnešní době se vůbec nepodporují mladé matky, a co vím, tak se učitelé k nim chovají, jako že je to jejich problém, že mají děti a buď přijdou nebo ne.
Teoreticky, když počkám do konce studia školy ( mých 26 let) a pak budu si hledat práci a schánět praxi ) mých 28 let), tak pak padnu zase do už trochu rizikové třicítky..
a bohužel příteli bude ke 40 letem, což už se mírně podepíše, taky do všeho ( nemyslím do kvality plodu.....)...
Za to pokud by se mladým přálo,tak ideální je mít děti a zvládnout to při škole ( což je samozřejmě záhul...) Když jsou děti staré na školku nebo na hlídání babičkou,tak už se lecos dá zvládnout.
Od kamarádek vím, že když mají kolem 25 let a hledají místo, tak mají problém vyhrát konkurz...nikdo nechce budoucí matku na mateřské....
Víte, nepřijde Vám ta doba střelená?
Těhotenství jako nemoc a boj o to, si udělat čas do 35 let ?????
Já bych to viděla trochu jinak. Dole někdo píše, že není umění otěhotnět, ale s tím nesouhlasím. Myslím, že v dnešní době už bohužel i je umění otěhotnět. KOlem mě je tolik lidí, co se snaží a pořád marně - jsou zdraví, častokrát nekuřáci, nepijani,sportovci. Mě od 17 let říkali, že netuší, jestli budu mít dítě. V 17 jsem ztratila menstruaci, nikdo nevěděl proč a šla jsem z nemoci do nemoci.Moje touha po miminku byla obrovská, navzdory kariéře.Po SŠ jsem nastoupila do práce, kde jsem poměrně celkem i rychle mohla přejít na místo, které bylo dobře placené a patřilo k "velmi dobrým místům"! Vdala jsem se v 21 letech a v 21. taky otěhotněla!!!dalo to práci, nebylo to hned - téměř po roce snažení. Neměnila bych!nikdy, ani za kariéru, ani za vzdělání.Považuju se vcelku i za chytrého člověka a myslím, že za čas se neztratím, ale RODINA dobrá, fungující, spokojená, je dneska malý zázrak, tak proč si ho neopečovávat. Jsem spokojená, šťastná, manžel taky....máme svůj sen a když vidím spoustu přátel a známých, co pláčou nad tím, že mimi prostě mít nemohou, objímám ten svůj uzlíček a děkuju osudu!asi tak....
In reply to Já bych to viděla trochu by beibinatko
souhlasím :one:
Ahojky,syna jsem porodila ve 23letech,má už půl roku.Já mám jen zdravku a pracovala jsem 4roky/2 zaměstnání/plánovala jsem si to taky po střední trošku jinak-výška,kariéra atd... ale po matuře jsem poznala přítele hned jsme si zařídily bydlení a pak se přes dva roky snažily o mimčo,pořád to nešlo až letos.Ikdyž dnešní doba moc nepodporuje mladé aby měli brzo mimčo,neplánuj pokud budeš rozhodnuta mít raději mimčo než školu jdi do toho,já si řikala že buch si udělala školu při mateřské ale kašlu na to radči si budu užívat pokroky našeho syna rychle to utíká a nerada bych o to vše přišla jen kvůli vzdělání.























