ahoj tak jak to čtu, jsi na tom podobně jako já :-) První dítko se mi narodilo ve 23 letech a druhé ve 26 letech :-) Ještě do půl roka mladšího dítka jsme bydleli v podnájmu 2+kk :), pak jsme se stěhovali do vlastního.
A s VŠ máš pravdu v tom že dneska jí má každý, hodně záleží na oboru a hlavně na praxi, bez ní to stejně nejde. Já ted končím bakalářské studium :-) Mým dětem jsou 4 roky a 1,5 :-) a chci jít na magisterské studium, takže ti hrozně fandím a přeju ať se ti všechno splní :-) :a:

Jee dekuju,si hodna,a teda moc sikovna,ze to zvladas uz pri detech:)

já neříkám,že všichni mladí to tak mají,ale většina bohužel ano... to,že někdo chce studovat VŠ a skončí se školou ve 25 letech je prostě fakt a začíná v pětadvaceti od nuly-to,že jí někdo studovat nechce je věc jiná... taky volba partnera určitě není nejlehčí,znám pár holčin,co si udělali dítě s prvním,kterého potkali a draze za to zaplatili :( taky znám pár,kterým to i s prvním vyšlo... prostě ne každý má to štěstí potkat toho pravého v patnácti,že... já třeba to štěstí neměla a nebyla jsem zdaleka jediná... takže ano,i mladým se to může povést,ale dost lidí to má prostě naopak :) a v dnešní době se není co divit :) a je teda fakt,že já rozhodně ve dvaceti o děti nestála :) dozrála jsem na ně později a o to víc si to užívám,než kdybych je měla ve dvaceti-to je samozřejmě taky hrozně individuální ;) pro mě těch deset let bylo moooc důležitých a rozhodně bych je nevyměnila za to,abych od dvaceti seděla doma s dětma :) jasně-doma se nesedeí,ale přeci jen určitá omezení s těmi dětmi jsou :) jako že těžko si můžu dovoli jít každý týden pařit,jet dvakrát ročně na dovču nebo si prostě odjet na prázdniny do ciziny vydělat nějakou korunu a naučit se jazyk ;)

já jsem taky pro užívání toho raného mládí (okolo 20), ale to jestli je člověk v 25 nezajištěný, je tak nějak jeho blbost :D
- já od 17 pracovala - při škole - nejdřív mekáč, pak už v oboru... a od 17 jsem si posílala peníze na stavebko, tudíž jsem v 25 neměla holý zadek :D
- partnera jsem potkala také v 17
- takže spíš je to individuální, a pokud někdo partnera i naspořeno má, tak není důvod si v 25 nepořídit rodinu... a doba studií mi na to užívání fakt bohatě stačila... :D

no to však taky netvrdím,ale jsou i tací,kteří si pořídí děti do třiceti let a pak se jim třeba začne stýskat po miminku,takže si po pětatřicítce udělají ještě jedno nebo dvě miminka :) nevidím v tom takový problém,když na to někdo má psychicky,fyzicky a finančně určitě na tom není nic špatného a takovým lidem fandím :///: a jiný třeba končí školu ve 24,25 letech,takže těžko bude asi hned zajištěný ;)