Kytiii

25.06.2014

Ahoj ženy,

někdo si možná ještě vzpomene na květňátka 2008 nebo říjňátka 2010... ty moje jsou aktuálně předškoláček a předškolkáček... oba v září nastupují do školského zařízení :D

Já stále pracuju po večerech a přes den se je snažím obstarat... a vyfasovala jsem ještě neteř, takže taxikařím, až se ze mě kouří...

Zase po roce... Kryštof (2008) a Robin (2010)
Zase po roce... Kryštof (2008) a Robin (2010)
Zase po roce... Kryštof (2008) a Robin (2010)
Zase po roce... Kryštof (2008) a Robin (2010)
Zase po roce... Kryštof (2008) a Robin (2010)
Zase po roce... Kryštof (2008) a Robin (2010)
Zase po roce... Kryštof (2008) a Robin (2010)
20.10.2013

Ahoj ženy,

potřebuji poradit. Byla bych ráda, aby naše děti zvládly hru na nějaký hudební nástroj. Bohužel s manželem na nic hrát neumíme. Co se týče hudebního sluchu, tak nejsme úplně hluší (já zpívala ve sboru) a rytmicky taky nejsme úplně vedle, ale žádný talent se v nás neprobudil. Ani u dětí ho nečekám, jen si myslím, že to tak nějak patří ke vzdělání - znát noty, chápat rytmus a třeba se časem naučit hrát na kytaru...

Jenže kytarou se určitě nezačíná - to vím...

V kolika letech by mělo dítě začít? A na co?

Jak píšu, nemám v tomto ohledu žádné ambice, jen dle mého to prostě do vzdělání patří...

Kliknutím vložíte smajlíky:

bych dodala, já začínala s flétnou-šíleně mě nebavila, v15-ti mi naši koupili keyboard-a super-100x lepší-vždycky jsem totiž chtěla hrát na klavír, ale neměli jsme doma místo. :s:

In reply to by Clarra

naprostý souhlas, na keyboard jsem chodila pět let a bylo to perfektní, byla jsem na výsost nadšená takže já taky doporučuju :€s€:

Pokud bys je dala do ZUŠky tak se na kytaru naučí hrát Mozarta, Beethowena a já nevím co, ale to co by skutečně chtěli, třeba si ke kytaře u ohně zazpívat, to se tam nenaučí - osobní zkušenost. Flétna je dobrá a i zdravá pro děti, elektrický varhany nebo keyboard, podle toho jak to kdo nazývá, je zábavný, mě to strašně bavilo. Třikrát víc jak ta kytara.

naopak,kytarou se začíná, jen se kupuje trochu menší verze, případně se půjčuje v ZUŠ. Pak, co vím, se může začít ještě na klavír nebo na zobcovou flétnu. Ale to Ti všechno poradí v ZUŠ. Vždy na začátku školního roku(možná i v průběhu) oznámí, kdy se konají první hodiny a rodiče tam pak přijdou a učitel si vyzkouší, jak umí dítě držet rytmus,případně doporučí nástroj,.... Moje sousedka říkala,že se ptala známého, který učí v ZUŠ a ten jí poradil,aby dala syna do hudebky v 2. třídě, protože první třída má svá specifika,tak aby to nebylo na dítě najednou moc. Ale normálně se nastupuje tak v té 1. třídě-to záleží na rozhodnutí rodičů. Počítej s tím,že když začnou chodit do hudebky, tak je součástí nejen hra na hudební nástroj,ale i 1x týdně nauka-hodina,kde se učí noty,...a takové ty základy. K té kytaře-taky bych to nevěděla,ale právě ta sousedka, o které jsem tady psala, koupila synovi kytaru(Janeček bude mít v dubnu 6)a začne s kytarou. Typ kytary kupovali vyloženě na doporučení učitele ZUŠ.

In reply to by Clarra

Začít můžeš v podstatě čímkoliv, nikde není psáno, že dítě musí začít kytarou. Jenom pochopitelně pokud jde o dechové nástroje, se nezačíná trubkou, klarinetem apod. Začíná se obvykle v první třídě, ale tehdy ještě dítě nehraje, jenom se seznamuje s nástrojem, s notami, s rytmikou apod., hrát se začíná obvykle ve druhé třídě, případně na konci první třídy. Učitel v ZUŠ poradí typ nástroje a kdyby chtěli kytaru, tak taky prstíčky dítěte. Záleží co by je víc bavilo. Já chodila na kytaru 7 let, na keyboard 5 let a ten byl stonásobně lepší.

24.09.2013

Ženy, pokud se vám podařilo otěhotnět přes nějaký druh antikoncepce (hormonální, tělísko, injekce, přerušovaná soulož, kondom, plodné a neplodné dny atd.) v případě, že jste v užívání/používání tohoto druhu antikoncepce neudělali s partnerem chybu, chutě se s námi podělte... :D

1) jaký druh antikoncepce jste užívaly/používaly?

2) kdy a jak jste se o těhotenství dozvěděly?

3) jak se těhotenství vyvíjelo, neohrozila antikoncepce nějak počaté dítě?

- u prvního syna jsme používali kondom, nejsem si vědoma protržení či svléknutí...
- MS jsem měla nepravidelnou, o těhotenství jsem se dozvěděla díky testu cca v 6. týdnu
- normálně, ne

Kliknutím vložíte smajlíky:

Ahoj,prvni syn:
1)přerušovaná soulož
2)5.tt.nedostavila se ms,ale měla sem hromadu stresu,nejedla..a napadla mě spíš horm.nerovnováha,nabrala sem si krev v práci na oddělení,hormony.a ejhle.hcg zaškrtlé jen pro úplnost >1500.
3)těhu bylo ok.
2.těhotenstvi:
plánované. Už 10dnů po styku sem nevydržela stát přes závratě. Jinak klasika,nevolnosti. V 15.tt.velké krvácení,odplavování hematomu,hospitalizace. Ale ustáli sme to. A za 2dny mám termín porodu.

Ahoj :a:
1) Měla jsem NEhormonální tělísko
2) Měla jsme zpoždění ms takže jsem testla a bylo jasné :one:
3) Nevyvíjelo se nijak :? my už děti nechtěly proto jsme šly do tělíska ať do sebe necpu zbytečně hormony takže byla jasná interupce :(

ahojky,tak já taky přidám-mám několik kamarádek těhotných přes Danu a pak ted jednu známou,co otěhotněla dokonce přes Mirenu :00: :00: tenkrát to prý zjistli v pátém měsíci,myslela si,že jí zlobí žlučník :s: :s: mimčo bylo zdravé :///:

02.06.2013

Dobré ráno, ženy...

včera jsem večer při bezcílném toulání po netu narazila na dost znepokojivé stránky... blogy náctiletých holčiček... většinou 14-19 let - plus mínus... jeden blog odkazoval na 30 dalších... vzájemně se podporovaly, navštěvovaly, odkazovaly na sebe, přispívaly si pod své příspěvky, vkládaly a komentovaly fotky... nic neobvyklého, kdyby...

Kdyby ty holčičky netoužily být dokonale krásné a pod touto krásnou dokonalostí si nepředstavovaly totálně vyzáblé modelky - fotky si vkládaly pod záložku "Thinspiration" - a co se týče hubenosti, tak Twiggy by byla proti nim tlustá...

Kdyby si s hrdostí nezapisovaly své jídelníčky s pečlivostí STOBu s využitím kalorických tabulek... Jídelníčky jako přes kopírák:
snídaně: nic
svačina: nic
oběd: brambory s kuřecím řízkem - řízek jsem nejedla, fuj, chci být vegetarián a brambor jen trošičku, musela jsem, jedla jsem s mámou
svačina: nic
večeře: nic
cvičení: 200 sedy lehy, 200 nůžky
váha: 48,5
splněno: 90%

Kdyby nepřekypovaly nenávistí k sobě samé... Jejich deníčky čpěly sebepoškozováním, nadáváním na svou neschopnost: "Jsem idiot, jsem tlustá kráva, jak to, že to nedokážu?" - hladovět...
"Máma dneska odjela na 4 dny na pracovní cestu. Cítím ten klid, tu úlevu. Vidím to na desítky prokouřených cigaret v posteli a krásné 4 dny s prázdným žaludkem..."
viz např.: http://vivien-for-ana.blog.cz/

Aby se poznaly, nosí náramky - podle nich to není nemoc, ale životní styl - náramek může být za jakéhokoli materiálu...
Slečny pro-Ana (=anorektičky) - červený,
slečny pro-Mia (=bulimičky) - fialový,
slečny, které se sebepoškozují - modrý,
slečny, co se utápí v depresích - černý...

Slečny jsou štíhlounké a přesto se nenávidí - proč...?
- např. http://good-ana.blog.cz/0802/nepoblinkejte-se
Hecují se a jejich komunita se rozrůstá. Jsou to většinou perfekcionistky a jedničkářky. Často píší o škole, o testech, které zvládly na výbornou. O prohladověném předmaturitním týdnu...

Myslím, že je to hodně o nás - o maminkách... abychom nevychovaly takové trosky, které mají v 15 letech jediný zájem - zhubnout.

Abychom před nimi nedietnily, nezoufaly si, jak jsme tlusté, a aby naše vidění světa nebylo jen o kalorických a výživových tabulkách na zadní straně výrobků.

Teď dětem věnujeme veškerou naši pozornost a čas - jsme s nimi doma... ale dejme si závazek, že i poté, co nastoupí do školek a škol, že se nám neodcizí, abychom pro ně jednou nebyly: "Ta kráva, co nade mnou sedí, abych ten rohlík dojedla!"

úryvek:
"uvědomit si: že se nadobro pro vždy vzdávám jídla, tedy kalorií, tedy tělo začne po třech dnech čerpat samo ze sebe, což bude mít za následek únavu, podrážděnost, slabost ...
chci zase točáky ze slabost, tmění před očima, pocit vyhladovění ... vědomí, že mám nad sebou absolutní moc ... a dokázat, co si umanu ...
počítat s tím, že to chce vůli, že to je dřina ...

chci být zase ta, za kterou se každý otáčí a každý o ni usiluje a ... a vy, které víte o co jde, tak víte co všechno ..."

a z jiného:
"už týden se držím na dost hnusný a vysoký váze...ani gram nešel dolů a to se tak snažím..od rána z toho mám depku jako blázen, sem unavená a nepříjemná i sama sobě...
dokonce jsem rozdrtila a vyhodila křehký plátky, aby mě nelákaly...1/2 pomeranče, co sem měla mít ke svačině sem nacpala příteli..odmítla čaj s medem...a oběd jsem měla sto chutí jít vyzvracet..na to sem ale moc slabá...
v břiše mi kručí, nejradši bych se šla uchystat k zimnímu spánku..je mi děsně...sem takový prase...žrát tak až sem se dostala na 49! a ne a ne to jít dolů...sem zoufalá...můj sen 45 se pomalu ale jistě vzdaluje...ani cvičit nechci, mám pocit, že to je zbytečný...ani čaj na hubnutí už nepiju - je to totiž taky zbytečný!"

Kliknutím vložíte smajlíky:

In reply to by Kytiii

ale je to prostě tak, člověk je v pubertě ještě kor přecitlivělej, já potom nesnášela svoje velký prsa :///: Moje Viktorka je zatím celá já, co se do podoby týče, tak jen doufám, že rozumově bude obdarovaná spíše od tatínka (ten prkotiny fakt neřešil, ani to, že mu ubývají vlasy už od puberty:-) :s:

In reply to by Jajda007

jeeee a jak já nesnášela svoje :D
prsa jsem měla vždycky a vždycky větší jak spolužačky a vrstevnice... a já blbá je schovávala... teprve později jsem v nich uviděla přednost a pochopila, že jsou vlastně docela fajn...
ale pravé "přijetí" přišlo až při kojení... když mi došlo, k čemu že mi to právě narostlo a že jsou super :D

je to desne :(
sama jsem si prosla etapou zivota kdy me verne doprovazela bulimie. Trvalo to pres dva roky. :( jedna nejhorsi etapa v mem zivote.
Uz nikdy bych tim projit nechtela. Vazila jsem pri 166 cm 47kg.
Ted mam o 10 kg vice a jsem maximalne spokojena.
Sice cvicim a pohybu mam dost, ale ne kvuli hubnuti, ale udrzeni postavy.
Tohle ale uz neni jen zalezitost divek ( i kdyz ty bohuzel stale prevazuji), ale cim dal vice tomu propadaji i kluci.
Svet mody je kruty :r:
Nechapu co je hezkeho na holce co predvadi na prehlidkovem mole saty, ktere na ni visi jak na raminku : :00:
Holky potazene jen kuzi :(

MOc dobře vím co se těm holkám honí hlavou :(I já si tohle období zažila :( A můžu být ráda,že to dopadlo jak to dopadlo!!! Já se jen modlím,že v tomhle se holky ani jedna nepomamí!! Ale u nás žádné diety neuvidí ...miluju jídlo :D
Ale je to strašný jak ty mladý holky blázní :(

17.05.2013

Hoj ženy,

nestíhám nesvačím nestihnu to nestačím...

Proto jen výtah těch nejdůležitějších akcí za posledních 5 měsíců...

leden

Leden - květen u nás - Kryštof 5 let, Robin 2,5 roku
Leden - květen u nás - Kryštof 5 let, Robin 2,5 roku
Leden - květen u nás - Kryštof 5 let, Robin 2,5 roku
Leden - květen u nás - Kryštof 5 let, Robin 2,5 roku
Leden - květen u nás - Kryštof 5 let, Robin 2,5 roku
Leden - květen u nás - Kryštof 5 let, Robin 2,5 roku
Leden - květen u nás - Kryštof 5 let, Robin 2,5 roku
Leden - květen u nás - Kryštof 5 let, Robin 2,5 roku
Leden - květen u nás - Kryštof 5 let, Robin 2,5 roku
Leden - květen u nás - Kryštof 5 let, Robin 2,5 roku

Krásné fotky Jituš :one: - kluci opravdu rostou strašně rychle a je neuvěřitelné, že ty naši rošťáci z května 2008 už mají 5 let :-).
Tak to jste si užili spoustu zážitků, to je super :one: .
U nás je to zatím s plaváním horší. Honzík se pořád dost bojí vody a běda, když mu třeba někdo stříkne do očí, to mu strašně vadí. V bazénu se mu líbí akorát s kruhem anebo ve výřivce. Tomášek vodu miluje, ale s jeho citlivou suchou pokožkou se sklonem k ekzémům s ním nemůžu do našeho extra chlorovaného bazénu chodit moc často.
Co si pamatuju, když jsem jezdila s našima jako malá do Prahy, tak se mi tam líbily taky nejvíc jezdící schody, metro, Petřínská rozhledna a bludiště :-). Tak jsme spoustu času strávili v metru anebo na Petříně ...
Tak ještě opožděně gratuluji Kryštofovi k 5. narozeninám a všem vám přeju hodně zdravíčka :k: :a:

Kluci rostou jak z vody! :€s€: V životě jsem neslyšela nic o Mirákulu,téda být někde poblíž tak tam jedem,mě by se tam taky líbilo :s: :a:

24.04.2013

:s: Hi ženy,

takhle pro podvečer anketa na pobavení:

Co vašeho muže maminka nenaučila? Aneb čím vás spolehlivě vytáčí?

Abych si to tady hned nezaspamovala, tak jen to nejzásadnější:
1) Ignoruje existenci instituce zvané koš na prádlo a svléká se v koupelně, kde svršky ponechává svému osudu na podlaze...
2) Nepochopil, k jakému účelu se používají věšáky na chodbě - bundy nechává na podlaze v chodbě či přes opěradlo židle v kuchyni...
3) Za 4 roky si nevšiml, že máme myčku na nádobí a dál mi zdatně plní linku špinavým nádobím...
4) Nechává své útrobní zvuky hlasitě projevovat u společného jídla!

Tak a kdo mého neandertálce trumfne? :D :s:

Kliknutím vložíte smajlíky:

In reply to by Nadsena cekatelka

S tím prkénkem, jsem u nás vedla také debatu a je zajímavé, že v rodinách s převahou žen, se chlap musí podřídit a prkénko zvedne a dá také dolů, časem ho to přestane bavit a tak si i na čůrání začne sedat a v rodinách s převahou mužů, je žena nucena prkénko neustále dávat dolů.

Můj muž chodí domů v botách, zouvá se v kuchyni, když se pohodlně usadí na židli. Oblečení nikdy nikde nepohazuje, naopak, pečlivě si ho skládá na židli v kuchyni. Jelikož je metrouš a každej den jde v jiných kalhotech, tak má vždycky tam patery roznošený kalhoty, tři svetry, tři bundy nebo saka a všechno tohle je schopnej naskládat na tu židli. Takže máme v kuchyni u stolu jednu židli a na ní hromadu šatstva. Existují dvě možnosti- buď to uklidím sama ( :zadek: ), nebo ho zpéruju, ať si to uklidí sám. Ale páč nechci dělat doma zbytečně dusno, a zároveň po něm nebudu poklízet, tak hold máme většinu času jednu židli u stolu zarovnanou prádlem.

Věřím, že až budeme ve svým, bude tam dost místa na odkladiště buď ve vstupní hale nebo budeme mít šatnu.

12.04.2013

Zdar ženy... pořád a pořád se zde dokola vynořují dotazy, jak si přivydělat na rodičovské dovolené...
Ráda bych tímto příspěvkem dala maminkám, které mají zájem si přivydělat, radu, podnět či je jen podpořila :D
1) Vyděláváte si nějak při RD?
2) Jak, kde a jak jste k tomu přišly?
3) Máte nějaký jiný nápad, jak si při RD vydělat nějaké peníze?

Já:
1) Ano
2) Jsem účetní, OSVČ a nikdy jsem nepřestala pracovat...
3) Ano - zrovna se snažím přesvědčit některou z maminek, jejíž dítko se stejně jako to moje nedostane od září do školky (protože je tam 30 zájemců o školku a berou jen 16 dětí), aby si zařídila u sebe doma nebo v jiném vhodném prostoru (nevyužitá místnost v bývalé hospodě, nevyužitá místnost na OÚ...) miniškolku...
- přijde mi, že maminkám chybí podnikatelský duch... všechny nalítnou na letadla typu skládání propisek, kompletování obálek a podobných nesmyslů, co se jich internet jen hemží, ale aby je napadlo něco vlastního - to ne :(

Kliknutím vložíte smajlíky:

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

ad 3 - většina maminek má kamarádky, manžely, rodiče... když se 2 kamarádky dohodnou a u dětí se vystřídají, mohou si přivydělat... když nemá manžel zrovna třísměnné zaměstnání, tak maminka může jít do práce, když tatínek z práce přijde, babičky mohou fungovat třeba i jen o víkendu... úklid ve firmách se dá domluvit na víkendy... kamarádka si pořídila takový ten velký vodní vysavač, po vesnici rozhodila letáky, že nabízí úklid, čištění koberců, potahů, aut, mytí oken... a mám dojem, že se od té doby nezastavila :D
- další možností je žehlení... dojedeš, vyzvedeš koš s prádlem, večer vyžehlíš, druhý den přivezeš... ale to by maminky musely trochu přemýšlet a být akčnější...

In reply to by anonymous_stub (neověřeno)

ale popravdě řečeno, málokdo tyto příjmy přiznává. Podobné kontakty se předávají po známosti, odběratelé těchto služeb jsou rádi, když natrefí na někoho šikovného, spolehlivého a na dlouhodobou spolupráci.

In reply to by Kytiii

Je vidět, že jsi asi s hlídáním nikdy neměla problém. U nás babičky absolutně nefungujou jako hlídačky, a manžel je celé dny v práci. Mám problém jít k lékaři bez malého. U nás na vesnici mám jednu kamarádku, která má 2 malé děti, takže po ní nějaké hlídání nemůžu chtít, nehledě na to, že můj syn prostě s nikým jiným než se mnou nebo manželem nebude, protože je na nás tak fixovaný. V září má jít do školky, tak teda fakt nevím jak to zvládne. Myslím, že to vidíš až moc jednoduše. Je pravda, že kdyby jsme nebyly na vesnici, tak by se nějaký večerní úklid nebo doplňování zboží snad dalo sehnat, ale takhle to fakt nejde.

In reply to by Hanina.85

no, já děti tahala do roka s sebou do kanceláře... takže ano, s hlídáním jsem problém neměla, protože žádný nebylo... pak už to s nimi nešlo, tak jsem na inzerát sehnala slečnu, co je hlídala u mě v kanclu - šla s nimi na blízké hřiště, na procházku apod... cca rok už slečnu nemáme a já jezdím do kanceláře večer, když přijde manžel z práce nebo dělám z domova...

In reply to by Kytiii

No, je fakt, že ne každý si ty děti může vzít taky do práce. To moc časté nebývá. Musí být na to zaměstnavatel. Co se týče příchodu manžela, tak i to může být problém, protože někteří chlapi chodí domů nepravidelně a hodně pozdě. Hold, každá mince má dvě strany. Musím se holek zastat, protože to někdy opravdu není jednoduché. Já třeba taky sháněla brigádu na noc, ale práce tu není. A když už se něco namane, většinou víc projedeš než vyděláš - když jsi na vsi...Já bych tedy nejraději vůbec do práce nešla, protože si děti chci fakt vychutnat. Ale...babička je bez příjmů na pracáku už docela dlouho a já si řekla, že by bylo asi dobré využít příležitosti. CHtěla jsem na 0.5 úvazku, ale za ty peníze, co mi nabídli, mi to nestojí - chodit denně za 5000,-Kč... No a teď hledám něco na plný úvazek. Veselo mi z toho není, ale po zralé úvaze...Tak uvidím. Snad se něco najde.

07.04.2013

Ahoj maminky, nastřádalo se mi tady spousta věcí po klukách, které už nejsou ve stoprocentním stavu - jsou sepranější, mají žmolky...
Jsou tam trička, tepláky, mikiny, trenky... velikosti od 98 do cca 116.
Ale pro nenáročnou maminku nebo na zahradu budou super...
Kdo by měl zájem, tak tu tašku za poštovné pošlu...

Kliknutím vložíte smajlíky:
04.02.2013

Ahoj ženy,

před námi vyvstala čistě hypotetická nabídka pro manžela, že by mohl jet na rok pracovat na druhý konec republiky... Prý za super peníze...
Jenže by byl celý týden tam a doma jen o víkendech... Což o to, já bych to zvládla... před rokem a půl pracoval takhle 120km daleko, ale domů jezdil alespoň jednou i přes týden... ale cesta tam byla po dálnici a trvala hodinu...
Ta nová zakázka je po dálnici 4 hodiny cesty :(

Zatím je ve fázi jednání a je to blbý, ale budeme se asi rozhodovat až dle finanční nabídky...

A teď otázka na vás... jaká finanční částka by pro vás byla natolik zajímavá, abyste se s manželem viděly jen o víkendech...?

Moc děkuji za odpovědi...

Kliknutím vložíte smajlíky:

Kyti hlavně si prober sama se sebou jak je na tom vás vztah a pravděpodobností co to s ním udela provozování za to nestojí žádný peníze. Určitě to zvládnete po praktické stránce-ale co po té citové ? Co když zjistíte ze je vám líp když jste takhle sami? A on si tam bude muset najít něco co bude dělat ve volném čase a nebude tam mít závazky...nemusí v tom být přímo nevěra ale spíš ze za ten rok zjistí ze mu to vvyhovuje mít čas pro sebe a pak čas na děti. A ty to samé. Nebude tu ta každodenní opora a podpora takže si taky časem někoho najdeš s kým budeš moct mluvit a uvidíš jestli ti osud do cesty pošle kamarádku nebo kamaráda který tu bude se svým ramenem. Peníze jsou fajn ale ne všichni to ustoji a když tak ne všichni zvládnou ten návrat k rodinemu zivotu, každodennímu.... Já osobně vím ze bych to sice zvládla ale ze by mě to odcizilo od muže protože by tu prostě nebyl na to prituni a povídani jaktaková ta opora. Anemoh

Jde o to jestli máte nějakých 20 a pak by jste měly víc tak si na to rychle zvykneš a třeba by se manžel po roce vracet nechtěl...a já bych měla strach z odcizení, takže rodina je přednější a já bych volila odstěhovat se za manželem.

ahoj Kytiii,
našim dvojčatům budou v květnu čtyři roky.
Už skoro sedm let jsem přes týden sama, muž nepracuje sice 400 km daleko, ale jenom sto, přesto je to pro nás takto vyhovující. Tam, kde pracuje(je OSVČ - má dílny, renovace hist.aut) má zaměstnance,kteří pracují od šesti a od sedmi ráno, takže by musel vyjíždět od nás v půl páté, aby tam byl a mohl provoz rozjet a je pustit dovnitř. Zaměstnanci končí sice do 16ti hodin, ale on je zvyklý pracovat si na dalších projektech v klidu a sám a to klidně i do devíti, desíti do večera, než by se zcivilizoval a přijel, je jedenáct hodin nejdříve. Takže by tu byl tak pět hodin, což mu ani na spánek nestačí....
Navíc, při dnešních cench nafty apod denně 100km tam a 100km zpět, to je částka.
Já jsem takhle nadmíru spokojená, vždy jsem tvrdila, že bych byla nejraději s námořníkem, který je část roku pryč a část doma.
Kdyby měl práci tady, nevydělá ani čtvrtinu, protože by musel někam do "Kolbenky" a celý areál, který má tam, je sem prostě nepřemístitelný.
Za týden bez něj nám to vynahrazuje o víkendu, dětem se věnuje od ranního oka otevření až po ukládání, a můžu si dovolit pro děti zajišťovat a platit i aktivity, které bych si v případě, že bych ho vyžadovala denně doma, dovolit nemohla. Myslím tím dva letní tábory, hodně sportovních kroužků, hory apod. Vše je sice cenově velmi rozumné, ale když se to množství, navíc při dvojčatech hned dvakrát, tak to suma už je.
Ty už máš kluky velké a protože Tvoje příspěvky sleduji, myslím, že rok pro vás není tak moc, když vám to změní vaši situaci. Možná jinak by to bylo, kdyby kluci byli v peřince nebo batolata. I tatínkové rádi vidí každodenní proměnu svých kluků(ale někteří tatínkové se opravdu vrací v devět večer a dítě mohou tak max.v noci po odkopání přikrýt) i tomu mému to bylo občas líto, že mu to hezké obodobí utíká, ale dneska už je to mnohem lepší. Občas mu zavolají, nebo použíjeme skype a už s nimi může vymýšlet blboviny a jsou parťáci.
Možná je můj pohled jednostranný, protože v té situaci již jsem, ale volila bych to stejně.
Jsme spolu už třináctý rok a klape to stále stejně

tak rozhodneš se sama ;)
asi bych zvažovala finance - jestli by to fakt stálo za to. když si to tak vezmeš, kolikrát chlap dělá kousek od domova, ale ráno vystřelí v sedm, vrátí se v osm a děcka stejně nevidí, maximálně jim dá pusu na dobrou noc.
je to na ho.no vídat se rok jenom o víkendech, ale na druhou stranu, jestli to pomůže splatit hypotéku, dostavět barák, šla bych do toho. jedni známí to vyřešili taky tak...ten rok nakonec utekl jak voda.
a vzhledem k tomu, že dneska je finanční situace fakt nejistá, tak bych asi moc neváhala

Těhotenská kalkulačka

Lunární kalendář pro určení pohlaví dítěte

Uživatelky s nejvíce příspěvky