Holky, asi jste přehlédly ty uvozovky, nesmíte to brát doslova! Ale jak to tady čtu, v půl roce trápit dítě čtrnáctidenním stresujícím řevem v postýlce, to mi přijde uhozenější než novorozence naučit usínat hned a za kratší dobu. Dítě se učí od narození, ne že se mu v 6 měsících něco "přepne".

Je vidět, že máš asi hodně načteno, ale čteš asi moc rychle. Ta CNS přeci u dětí dozrává až do zhruba 4 let u hrubé motoriky a do 6 let u jemné motoriky a přeci také nečekáme s návyky na to, až vyroste. Něco jiného je učení a rozvíjení - to už podléhá jednotlivým vývojovým etapám. Těžko můžu dítě učit číst v půl roce...Ale nastavení režimu je něco jiného - to souvisí se sociálním učením a tomu se v podstatě učí děti od narození. Jak už jsem tu psala nž, dítě je možné na konci šestinedělí rozlišovat den a noc a je možné u něj začít zavádět režim pomocí rituálů (vykoupat, napapat, spát...). Problém by mohl nastat spíš v důvěře k rodiči. Děti samozřejmě přestanou brečet, když si jich nikdo nevšímá, ale přestanou se potom na něj spoléhat...U Estvillovy metody od dítěte ale neodejdeš a neponecháš ho brečet dokud neusne. Chodíš k němu a říkáš mu tím, že jsi tu pro něj stále, ale že teď už je čas, aby prostě spinkalo. Tím je riziko redukováno...Takže já se musím té holčiny zastat, že opravdu hlouposti nepsala ona...A jak už tu bylo několikrát zmiňováno, hold co člověk, to názor a je asi hloupost se o tom dohadovat. Každý máme nějaká svoje přesvědčení, která z něčeho vycházejí. Jestli děláme dobře nebo ne, to se stejně dozvíme, až nám ty děti vyrostou. Těch chyb ve výchově bohuže napácháme asi ještě víc než dost, přestože se budeme snažit, jak nejlépe to půjde. Tak to bohužel chodí... :00: :a:

:one:

Ježiš ty si asi představuješ jak nechávám maličkou řvát samotnou v postýlce... to nee! Samozřejmě máme svoje večerní rituály a asi mám štěstí na dobře usínající dítko, ale prostě když jsme přišli z porodnice domů, tak několik večerů proběhlo to, že si mě volala a když jsem přišla, bylo vše v pohodě, ale jakmile jsem odešla že už bude spinkat tak zase pláč, tak jsem to chvíli vydržela tam nejít a usnula sama, tři večery se chvíli ozývala a od té doby jak ji uložím tak chrní. No a jedna známá odmalička usínala malou houpáním na polštáři a pak jí jinak neusnula, takhle ji musela uhoupávat snad do roka. Takže si myslím, když nechci aby moje dcerka něčemu přivykla tak ji to prostě nebudu učit. Je to asi podobné jako spaní dětí v posteli rodičů. Tak ze mně prosimtě nedělej tyranku dětí :-)
K tomu CNS u dětí, jasně že je nezralý, ale napiš mi objektivní důvod proč novorozence neučit, samozřejmě šetrně, nějakým návykům? Vždyť i večerní koupání, kojení a usínání je jakýsi rituál který se děti učí, odmalička.

souhlasím
dvojčata jsem tak vedla od návratu z porodnice, měli řád a tím jistotu,
je jim zítra dvacet měsíců, ani jako novorozence jsem je nuspávala jinak a do dnešního dne holčička plakala po uložení jenom dvakrát a vždy do půl minuty, a syn asi čtyřikrát, rovněž do půl minuty byl klid, jinak usínali po mléku okamžitě, věděli, že ráno tam zase budu, tak s tím nikdy nebyl a doufám, že ani nebude
dnes dostanou mléko, skočí na mne, že chtějí pusu, položím, přikryji a už oba volají "pá, pá" a já vím, že můžu jit.
nikdy jsem z tohoto systému nevystoupila, žádné pozdější ukládání, nikdy jsem nic opomněla, nevynechala koupání.