Ono totiž pisatelka uvedla že před otěhotněnim to bylo všechno jinak a chlap se k ní choval jinak.A že má ženská mít příjmy zajištěný i pro případ rozchodu- je fakt že s tim zamilovaná ženská asi dvakrát nepočítá a navíc s tim kolik dneska stojí miminko by si ho asi musela odříc kdejaká pokladní a jiné profese kde se zrovna neberou desetitisícě že?Ale to je jedno...
Každopádně věřim,že to ted neni zrovna procházka růžovým sadem,obzvlášť když to máš všechno znásobené těhu hormonama,to je člověku vůbec ouzko :-((Ale uvidíš že bude líp,ať se srovná nebo ne,vsaď se že až se ten prďolka narodí svět zrůžoví ....je to neskutečná nádhera-a ty na rozdíl od tho tvého nikdy nebudeš :D..ale každopádně,jestli máš možnost na nic nečekej a k rodičům běž rovnou,jednak se ti uleví-přece nechceš celé těhu dělat někomu poskoka a ještě nechat trápit sebe a hlavně miminko.Ted už nejednáš jen za sebe,ale měla bys předně za něj-a mimi potřebuje hlavně maminku co je na tom duševně dobře.A jednak si ten trouba možná uvědomí že tě nemá kam strkat a taky přehodnotí situaci,když uvidí že tě nemá tak pod palcem jak si myslí.Bud sebevědomá a hrdá-máš na co,budeš máma-a je jemu to sebere vítr z plachet.Navíc chlapů je víc než lidí :-)...to že je ti na prd ted neznamená že za nějákej čas nemůžeš bejt s někym jinym kdo se k tobě i malému bude chovat skvěle a bejt maximálně šťastná :-))

Něco jinýho je čekat s dítětem na vlastní bydlení a naspořený statisíce a něco jinýho je počkat s dítětem, až budu zaměstnaná, abych měla příjem až do porodu, nárok na mateřskou a nebyla odkázaná jen na sociální dávky a příspěvky. Na to první se čekat nemůže/nemusí, to by se dítěte nedočkala většina, ale mít práci, to je pro normálního člověka standartní záležitost. Hájit něco hormonama a zamilováním, to není polehčující, ale spíš přitěžující okolnost. Obzvlášť při rozhodování se o dítěti.
Ale jinak máš pravdu.

Sice se mi s vami ani nechce diskutovat, ja pracuji jako osvc a tam je vsechno trochu jinak. Na osvc jsem prechazela kratce po tom, co jsem otehotnela a jeste jsem to nevedela, takze me laskave neodsuzujte za neco, o cem nic nevite. Kdybych mela s ditetem cekat, az budu mit nasetreno, tak se asi nedockam, byt mam vlastni, ale ani z materske bych vsechny naklady sotva utahla. Kdybych nebyla tehotna, muzu se v klidu sbalit a odejit k sobe, az zase zacnu vydelavat, pak muzu zpatky do sveho, ale po porodu to proste nepujde. Na to zase umim pocitat... A opravdu jsem necekala, ze se takhle zachova, takze ted stale pracuji a snazim se usetrit neco do zacatku, ale jinak jsem samozrejme nezodpovedna, ze jsem si neusetrila pul milionu na dite, protoze jsem asi otehotnela s chlapem, kteryho jsem sbalila predevcirem na diskotece... Tak ne otehotnela jsem s partnerem, ktery ac si zrejme skutecne myslel neco jineho, dite chtel, jako kazdy mam svoje financni zavazky a po secteni nakladu se do sveho bytu vratit nemuzu.

tak ono se to řiká, když v situaci člověk není... mateřská i přesto, že člověk pracoval, je sprominutim na hovno. mně třeba nepokryje ani nájem... ať jsem pracovala nebo ne! člověk se někdy ocitne v situaci, která je pro něho jako zlý sen, život nepíšeme jen my sami, ale také naše okolí a my ovládat naše okolí nemůžeme.