:one: :one: :one:

je lepší se nenarodit a nebo žít jako nechtěné dítě???Kdo o tomhle rozhoduje?Vždy je to konečné rozhodnutí na matce a myslím si,že je to dobře.To by jsme pak mohli vlastně dojít k tomu,že třeba taková antikoncepce je vlastně taky bránění v početí a tak dále :00: :00: žijeme v civilizovaném světě,máme možnost se chránit proti početí a taky máme možnost to řešit krajním zásahem,pokuď antikoncepce selže.Je nutno to tak brát a ne jen fanaticky podporovat veškeré nenarozené děti.Prostě někdy je ta volba lepší.

Vždy je lepší volit život než smrt. A každý z vás by volil život, kdyby se ho někdo zeptal. Jenže bohužel v dnešní době každý myslí sobecky jen na sebe a nikdo už nemyslí na dítě, které by dalo spoustu radosti třeba jiným lidem. Vždyť je dnes tolik jiných možností! Kdo se ptá dítěte zda chce žít či umřít? Děkuji Jarunce, která pochopila, jak je to celé myšleno ;) :k: Bohužel, když jen stádovitě neopakujeme názor davu, tak jsme ty špatné. Mít jiný názor se dnes evidentně nenosí, ale s tím jsem se už v životě smířila :) A boj s lidskou hloupostí a nevědomostí je sysifovská práce, takže tímto bych tuto debatu uzavřela a ukončila. Všem zúčastněným děkuji a přeji brzké poznání :) :a:

přesně tak...každý řeší jen to,aby kamarádka a přítel byli šťastný....ale život je hra do loterie...třeba by to nešlo...ale tak pak si může kamarádka najít i někoho lepšího...prostě je to risk...tady pak už taky nejde o chlapa...chlap může utýct kdykoli,ať je dítě nebo ne...ale to miminko,dítě,od mamky neuteče,to už jí navždycky zůstane....já bych si s kamarádkou večer sedla a v klídku s ní pokecala...ne zhurta,ale podat jí svůj postoj,vyslechnout její a přemýšlet o řešení...

Panenko skákavá! Já jsem asi z Marsu nebo jiné sobecké planety, ale svůj život si zařizuju podle toho, abych já byla šťastná. Nebo vy snad neděláte věci a rozhodnutí proto, abyste byla šťastná (byli šťastní)? Co je na tom divnýho, že tu všichni "řeší, aby kamarádka byla šťastná"? Jednak o ní i jejím partnerovi víme kulový a můžem usuzovat jen z toho mála, co jsme se tu dočetli, druhak je snad normální přát lidem, aby byli šťastní.
A pevně doufám, že všichni samaritáni a vymlouvači potratů mají doma aspoň pět adoptovaných dětí.
Každej by si měl zamíst před svým prahem a nestrkat nos do věcí, do kterých mu nic není.
A ještě k té situaci - určitě je na místě říct kamarádce svůj upřímný názor. Ale nehučet do ní, že bude mít šrámy na duši a že možná nebude už moct mít děti a podobný bláboly, to jí určitě moc pomůže. Kamarádka má snad poradit, podržet, klidně i nesouhlasit, ale když už se jeden svobodně rozhodne, měla by to respektovat a být oporou.