naši mi pomůžou rádi, jsem z docela dobre zajistene rodiny, takze ani bazarek nepotrebuji, jen jde o to, ze jsem si prala se osamostatnit a prijde mi to divne zadat to po nich....proste jsem si chtela poradit sama...ale ted mi dosly penize...proste jsem chtela bydlet s nim, tak mi to i sliboval, ze nakoupi a tak...a misto toho vsechno nakupuji a taham ja a jeste mam pred sebou vidinu byldeni u rodicu s prckem...nechci je otravovat...maj svuj zivot...

to je další hit..prý od 1.1. nemám nárok na mateřskou ale jen na rodičák, takž penízky dostanu až po porodu asi..bůh ví kdy...a postýlka je třeba pripravit predem :(

myslím, že i je teď mrzí, že nechceš pomoct, hele, moje sestřenka na tom byla dost podobně, ale byla hrdá na to říct - tati, mami, pomozte mi finančně - a přitom strejda s tetou jsou dost dobře finančně zajištění. A pak k nám strejda (mamčin bratr) přijel na návštěvu, a rozbrečel se před mamkou, protože jë s tetou děsně bolelo, že se musej dívat na to, v jaké je dcera situaci, a prosil mamku, jestli by jí nezkusila domluvit... No, nakonec se sestřenka vrátila domů, a teď je z ní šťastná mamina, má supper přítele, má před svatbou, a její dcerka má první poslední, děda s babi jsou z ní naměkko... Takže se neboj, je to normální, že rodiče chtějí pomoct, dyt jsi jejich dcera, a čekáš jejich vnoučka!

kdyby se na mě konala nějaká dobročinná sbírka...všechny maminky jsou rády, že nějak vyjdou...peněz pro mimíska není nikdy dost...já spíš už si i vyčítám, že jsem nána a můžu si za to sama...pořád se mi honí hlavou, kdo za to může, že to asi budu jen a jen já...protože jsem mu naletěla...prostě mám halvu jak pátrací balón...a mám taky strach...aby to nějak po zdravotní stránce neodnesl Matýsek :milk: cítí a prožívá vše se mnou :(