já to taky od malička chtěla, ale manžel by s tim nesouhlasil. Ty máš podporu v partnerovi? A ani nevim, jestli to jde. Asi to nebude tak jednoduchý.

ahojky no na jednu stranu tě chválím ,že nad tím přemýšlíš,ale je to stejně na tobě a někdo tě bude zrazovat někdo tě pochválí,ale jak se tu bude cítit?třeba zrovna bude mít hodně přátel ale třeba se mu budou vysmívat.myslim si že bys mu hodně pomohla finančně,ale jak se tu bude cítit,to nikdo vědět nebude.finanční stránka je dost důležitá,ale když tu nebude mít nikoho kromě tebe a tatínka tak nevím jestli bude rád(a)...není to špatnej nápad,ale mysli na to že vše má své pro a proti...záleží na tobě a přeju ať se rozhodneš podle svého srdíčka a podle svého uvážení a že to tak bude opravdu dobře!

Tak nejdřív jsem si myslela, že mluvíš o takové té adopci na dálku, ale ty by sis chtěla pro to dítko jet? K tomu bych řekla akorát to, že se určitě s nějakou rasovou nenávistí setká..bude to mít v tomhle ohledu těžké...ale určitě to bude tisíckrát lehčí než žít, kde se narodilo. Jinak jsem ale před rokem viděla v sama doma nějakou známou osobnost (neznám, nepamatuju si), co měla holčičku z Afriky a ta říkala, že je nejdřív potřeba si to dítko vybrat, zaplatit mu tam nějakou rodinu, která se o ně dočasně postará, než se všechno vyřídí (trvalo jí to snad skoro rok) a pak si pro to dítě sama jela. Prý, kdyby ho nechala v sirotčinci, tak tam za tu dobu chytne i to, s čím se nenarodilo a není skoro žádná šance si pak adoptovat zdravé dítě...což je hrůza! :a: