Dannyde
Dannyde
Ahoj holky,
chodím sem docela pravidelně a čtu si Vaše články, ale až teď jsem našla odvahu napsat sem i já. V 5tt nás opustil "táta". Teď jsem v 18tt a musím říct, že je to neskutečně těžký. Rozhodla jsem se, že nebude uveden ani v rodném listu. Stejně nevím kde je. Mám kamaráda, který by byl rád něco víc a moje těhotenství mu nevadí, ale držím se zkrátka. Mám strach, že to nedopadne a já bych to nezvládla už vůbec. Nevím co mám dělat. Mám strach jak to všechno zvládnu sama.
AHOJKY,JE TO VELMI TEZKA SITUACE....A JE MI TO MOOC LITO :( .NICMENE TI DRZIM PALECKY,ABY JSI VSE ZVLADLA... :k: CHCI SE ZEPTAT,TEN KLUCINA-CO BY RAD VIC NEZ PRATELSTVI...TEN TI NENI SYMPATICKY?BYLI BY JSTE NA VSECHNO DOBRE I ZLE DVA A NAKONEC BY TO OBOUSTRANNE MOHLO PRERUST V LASKU,NEMYSLIS :h: ?PO PORODU BY TREBA RAD MIMI PRIJAL ZA SVE A BYLA BY Z VAS STASTNA RODINKA... ;) :cc): :/;x:
In reply to AHOJKY,JE TO VELMI TEZKA by Jířulka
Já toho nelituju. Jsem ráda, že jsem ho poznala dřív než bylo příliš pozdě. Aspoň už nemůže ublížit mému dítěti. A s tím kamarádem se máme oba moc rádi. Ale cítím z jeho strany nejistotu co se týče toho dítěte. Říkal mi, že si musí něco přečíst o těhotenství a pak jestli mu prcka pucim. Ale mám hrozný strach, že to nedopadne a on si najde mladší bez závazků.
Ahojky já jsem taky sama od 5tt a teď už jsem 33+1tt
In reply to Ahojky já jsem taky sama od by liliulka
jak to zvládáš sama? Nebo jsi si někoho našla? Prosím poraď co a jak mám dělat, abych to taky zvládla
Nejoblíbenější články
Zajímavé odkazy
Uživatelky s nejvíce příspěvky
Vaše fotografie
To mě moc mrzí...život si s náma opravdu občas zahrává. Na druhou stranu je život ale moc krásnej právě proto jak nás dokáže nečekaně příjemně překvapit. Chápu, že máš strach pustit k sobě toho kamaráda blíž. Zvládla jsi odchod tatínka a už to není vůbec jednoduché. Spousta maminek je sama a nemá na výběr, ale ty máš oporu v kamarádovi. Nemusíš se do toho vrhnout po hlavě, ale udělala bych kompromis a dělala bych společně s kamarádem malé krůčky. Můžete spolu trávit společné chvíle. Uvidíš jeho reakce na miminko, budeš mít možnost ho víc poznat,on tebe a miminko taky.Také bude mít pocit, že by měl o vás bojovat, protože bude cítit trošku nejistotu a to chlapi potřebují. Možná už máš pohyby a tak když ho necháš sáhnout na bříško, pokud bude chtít, bude to i pro něj krásný pocit. Právě pomalé krůčky nám v životě dávají prostor k tomu se někdy dostat ze špatných životních zkušeností a dát si novou šanci, ve které se pak díky tomu cítíme dobře. Držím Ti palce a přeju krásné těhulkování.