Ahoj, píšeš mi úplně z duše :-) já jsem na začátku 9. týdne a minulý týden byl pro mě jednoznačně zatím nejnáročnější, pokud jde o ty nevolnosti. Přesně jak píšeš, otevřít lednici je pro mě nadlidský úkol :sick: , nevolnosti hlavně večer před spaním a obavy...ani nemluvím. Taky jsem doma bez vycházek. Ale neboj, určitě to brzy přejde, hlavně ať jsou naši mimísci v pořádku, že? Doktora se na všechno pěkně vyptej a nenech se odbýt...jsou to syčáci, pro ně je to rutina, ale my jsme přece těhotné poprvé! Jinak na nevolnosti se mi zatím osvědčilo jíst pravidelně, byť úplně minimální porce. Prostě nemít hlad, protože nevolnosti z hladu mi přijdou úplně nejhorší. Na nočním stolku mám připravené piškoty a baštím je i přímo před spaním a po probuzení. Tak ať Ti dopadne dobře kontrola :a:

Vydrž prďka, vydrž! Hlavně se snaž pít. Zkus pravou colu, jen po troškách.. Drž se, začátky bývají těžké!

Asi tě moc neuklidním, ale mě bylo opravdu děsně zle asi do 17 týdne. Pak se to trochu lepšilo, nezvracela jsem, ale žaludek na vodě a věčné natahování na blití mi bylo dál. Do jídla jsem se musela nutit, protože když jsem nejedla bylo mi ještě hůř. Do porodu to nebylo nic moc, cokoliv jsem snědla tak jsem cítila jak šutry v žaludku, pachy děs běs. Věčná žízeň, protože pití pro mě bylo největší opruz. Ihned po porodu vše odeznělo. Je to k nevíře, ale jak ten brouček vykoukl, dostala jsem chuť na teplý čaj, který řede mnou v těhu nesměl pít ani manžel. Miminka se nás natrápí a můžu ti říct, že v bříšku je to trápení nejmenší. Počkej až vyleze a co teprve až bude v pubertě. Mám doma 16 letého syna, 13 letou dceru a půlročního drobečka. Nenervuj se bude hůř, ale pěkně hůř.