Bibi05
Ahojte holky, začnu trochu z okraje..bydlíme u rodičů,takže střechu nad hlavou máme..přítel má práci,mě se podařilo zhubnout 27 kg za 3 měsíce..mám krásné zdravé dítě..prostě byc
tve pocity nejsou nic, za co by jsi se mela stydet. Ja nejsem lekar, ale i tak si myslim, ze by mohly souviset s laktacni psychozou (nekdy muze pokracovat, ikdyz sestinedeli uz davno skonci) Depresi vuli neovlivnis, i kdyby sis milionkrat rekla, ze ted uz budes jen stastna, tak presto nezmizi jak lusknutim prstu. PROSIM, na nic necekej a zajdi k lekari!!!!!! Kdyby te bolel zub, tak taky necekas, az to prejde, ale jdes k zubarovi, ne? Je dobre, ze mas oporu v manzelovi, kdyz uz ne v mamce. NEJSI SPATNA MATKA!!!!!! Jen si tady precti pristevky? Kazda se v tom placame, chybujeme... :-) Neexistuje zadny zaruceny recept ani navod na to, jak byt dokonalou matkou. Drzim palecky a klidne pis o vsem, co te trapi, klidne i do osobny, jestli chces. :-) Drz se!!!!!!
Ahojky, je smutné, že to na tebe padá. Neznám tvůj příběh a nejsem psycholog. Každopádně soužití s takovou matkou by netěšilo asi nikoho. A jestli máš potíže z minulosti, navíc možná díky ní... tak nemůžete přemýšlet o přestěhování? Podstatné je, že přítel táhne z tvůj provaz. Poporodní depka nevím kdy může přijít, já měla nějakou chandru hned po porodu asi dva měsíce. Na netu bude určo plno erudovaných informací. A jestli máš pocit, že do toho padáš, tak hupni k psychologovi, nic na tom přece není když pomůže, já tam chodím kvůli minulosti taky :s:
Ahoj, pochybuju, ze tohle je poporodni deprese...Na to je uz opravdu pozde. Myslim, ze je to normalni derese. Ta se nejcasteji objevuje na podzim. A kdyz prichazi jaro, tak sama povetsinou odezni. Lidi celkove maji mene energie a mene chuti do zivota. Taky byva nejvice sebevrazd na podzim. Myslim, ze to proste neni nic ojedineleho. Musim se priznat, ze mi ted taky zacina to depresivni obdobi. Taky nemam duvod.
Drz se a najdi si nejakou odbornou pomoc...Ja to asi taky uz udelam...
Ahojky, jednak gratuluju ke zdravému prckovi... Nemám zatím zkušenosti, jaké to bude po porodu, ale vím jaké je, když se bojíš někomu říct, že máš problém... Pokud tě podporuje alespoň manžel, rozhodně je to super a v každém případě bych na tvém místě někam zašla - k odborníkovi. Nění to nic ponižujícího, nic co by ukazovalo, že jsi špatná matka, a hlavně v dnešní době to snad už není tabu, ne? A popravdě, kdo by vydržel slyšet jen že je nejhorší, když se snaží a dělá vše co může? Ať by to bylo v jakékoli oblasti v životě? Nikdo... Takže ti držím palečky, ať vše zvládneš, ale hlavně se nestyď si někam zajít, pomůžou ti a i mimi bude víc v pohodě, když bude mít šťastnou maminu.

















